Remove ads
mužská čtyřhra na ATP Finals 2020 From Wikipedia, the free encyclopedia
Mužská čtyřhra ATP Finals 2020 probíhala okolo poloviny listopadu 2020. Do deblové soutěže londýnského Turnaje mistrů nastoupilo osm nejvýše postavených párů v klasifikaci žebříčku ATP. Obhájcem titulu byla dvojice Francouzů Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut,[1] která se na turnaj nekvalifikovala. Deset z patnácti utkání ročníku dospělo do rozhodujícího supertiebreaku.[2]
ATP Finals 2020 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězové | Wesley Koolhof Nikola Mektić | |||
Finalisté | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin | |||
Výsledek | 6–2, 3–6, [10–5] | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Rajeev Ram s Joem Salisburym usilovali zakončit sezónu na pozici nejlepšího páru roku.[3] Po jejich vyřazení v semifinále získali jistotu nejlepšího týmu proběhlé sezóny Mate Pavić s Brunem Soaresem.[4]
Vítězem se stal pátý nasazený, nizozemsko-chorvatský pár Wesley Koolhof a Nikola Mektić, který ve finále zdolal za 76 minut rakousko-francouzské turnajové sedmičky Jürgena Melzera s Édouardem Rogerem-Vasselinem. Po dvousetovém průběhu 6–2 a 3–6 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–5]. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 1 300 bodů a odvezli celkovou odměnu 254 500 dolarů. Po dvou finálových porážkách na Open 13 2020 v Marseille a newyorském US Open 2020 získali premiérovou společnou trofej. 31letý Koolhof vybojoval na okruhu ATP Tour šestý deblový titul. Na Turnaji mistrů se stal čtvrtým nizozemským šampionem, čímž navázal na krajany Jacca Eltingha s Paulem Haarhuisem (1993, 1998) a Jeana-Juliena Rojera (2015). Pro 31letého Mektiće, prvního chorvatského vítěze závěrečné události roku, to byla osmá trofej ze čtyřhry ATP. Jako pár sezónu zakončili celkovým poměrem zápasů 24–13. Koolhof se po skončení posunul na nové kariérní maximum, když mu v deblovém žebříčku patřila 5. příčka. Mektić figuroval na 8. místě.[2]
Legenda | ||
|
|
|
Semifinále | Finále | |||||||||||
7 | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin |
64 | 6 | [11] | ||||||||
2 | Rajeev Ram Joe Salisbury |
77 | 3 | [9] | ||||||||
7 | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin |
2 | 6 | [5] | ||||||||
5 | Wesley Koolhof Nikola Mektić |
6 | 3 | [10] | ||||||||
5 | Wesley Koolhof Nikola Mektić |
6 | 6 | |||||||||
4 | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
3 | 4 |
Pavić Soares |
Granollers Zeballos |
Peers Venus |
Melzer Roger-Vasselin |
Zápasy | Sety | Hry[p. 1] | Pořadí[p. 2] | ||
1. | Mate Pavić Bruno Soares |
6–7(4–7), 7–6(7–4), [8–10] | 6–7(2–7), 6–3, [10–8] | 6–7(6–8), 6–1, [10–4] | 2–1 | 5–4 (55 %) | 39–32 (55 %) | 3. | |
4. | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–8] | 7–6(7–2), 7–5 | 6–6(0–1)skreč[p. 3] | 2–1 | 4–3 (57 %) | 34–30 (53 %) | 2. | |
6. | John Peers Michael Venus |
7–6(7–2), 3–6, [8–10] | 6–7(2–7), 5–7 | 6–2, 6–7(4–7), [10–12] | 0–3 | 2–6 (25 %) | 33–37 (47 %) | 4. | |
7. | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin |
7–6(8–6), 1–6, [4–10] | 6–6(1–0)skreč[p. 3] | 2–6, 7–6(7–4), [12–10] | 2–1 | 5–3 (63 %) | 24–31 (44 %) | 1. |
Ram Salisbury |
Krawietz Mies |
Koolhof Mektić |
Kubot Melo |
Zápasy | Sety | Hry[p. 1] | Pořadí[p. 2] | ||
2. | Rajeev Ram Joe Salisbury |
7–6(7–5), 6–7(4–7), [10–4] | 6–7(5–7), 0–6 | 7–5, 3–6, [10–5] | 2–1 | 4–4 (50 %) | 31–37 (46 %) | 2. | |
3. | Kevin Krawietz Andreas Mies |
6–7(5–7), 7–6(7–4), [4–10] | 7–6(7–3), 6–7(4–7), [7–10] | 6–2, 7–6(7–5) | 1–2 | 4–4 (50 %) | 39–36 (52 %) | 3. | |
5. | Wesley Koolhof Nikola Mektić |
7–6(7–5), 6–0 | 6–7(3–7), 7–6(7–4), [10–7] | 4–6, 7–6(7–2), [8–10] | 2–1 | 5–3 (63 %) | 38–32 (54 %) | 1. | |
8. | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
5–7, 6–3, [5–10] | 2–6, 6–7(5–7) | 6–4, 6–7(2–7), [10–8] | 1–2 | 3–5 (38 %) | 32–35 (48 %) | 4. |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.