Železniční trať Studénka–Veřovice

Studénka–Veřovice
	; Nádraží ve Veřovicích
Stát	Česko
Číslo	271
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	27 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	30 ‰
Minimální poloměr oblouku	127 m
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	Studénka–Sedlnice 100 km/h; Sedlnice–Štramberk 80 km/h; Štramberk–Veřovice 40 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	cca 6,6
	8,17
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Studénka–Veřovice (v jízdním řádu pro cestující aktuálně uvedená v tabulce označené číslem 271, do JŘ 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304, do JŘ 2024/2025 byla označována jako 325) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať o délce 27 km je kategorizována jako regionální dráha.

Stručná fakta Studénka–Veřovice, Technické informace ...

Zavřít

Remove ads

Po celé trati jezdí (v nepravidelném taktu) pravidelné osobní vlaky Českých drah a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. V prosinci 2024 se trať stala první v Česku, kde jsou v provozu bateriové vlaky, konkrétně RegioPantery označené jako 690.2. Díky tomu vzniklo nové přímé spojení s Ostravou. Několik okrajových a doplňkových spojů je pak vedeno motorovou jednotkou 814.^[1] Vlaky jezdí převážně každou hodinu na trase Ostrava střed – Veřovice, vybrané vlaky v intervalu 4 hodiny (v období od poloviny června do konce září 2 hodiny) mají závlek do Mošnova.^[zdroj?]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Remove ads

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 18. prosince 1881 do 25. července 1896. V úseku Studénka–Štramberk byl provoz zahájen 18. prosince 1881 a v úseku Štramberk–Veřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Ve Studénce na tuto trať navazuje trať Přerov–Bohumín a trať do Bílovce, v Sedlnici trať do Mošnova a ve Veřovicích trať Ostrava – Valašské Meziříčí.

Trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem byl úsek Studénka–Sedlnice přeložený v roce 1959 v důsledku výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem byl úsek Příbor – Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v důsledku výstavby továrny Tatra. Viz průběh tratě v infoboxu.

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.^[2]

Remove ads