Červí díra

Červí díra je ve fyzice hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru utvořit „zkratku“ přes prostor a čas. Červí díra nemá souvislost s černou dírou.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Obecná teorie relativity
Základní pojmy
Obecný princip relativity Teorie relativity Vztažná soustava Princip ekvivalence Ekvivalence hmoty a energie Speciální relativita Světočára Riemannova geometrie
Jevy
Gravitace Gravitační pole Gravitační studna Gravitační čočka Gravitační vlny Gravitační rudý posuv Rudý posuv Modrý posuv Dilatace času Shapirův efekt Geodetický efekt Strhávání časoprostoru Gravitační potenciál Gravitační kontrakce Gravitační kolaps Gravitační singularita Horizont událostí Nahá singularita Černá díra Bílá díra Časoprostor (Prostor, Čas, Prostoročasový diagram, Minkowského prostor, Červí díra)
Rovnice, formalismus
Einsteinovy rovnice gravitačního pole Mathisson–Papapetrou–Dixon Kvantová gravitace Supergravitace
Řešení
Schwarzschild Reissner–Nordström Gödel Kerr Kerr–Newman
Vědci
Einstein Lorentz Hilbert Poincaré Schwarzschild de Sitter Reissner Nordström Weyl Eddington Friedman Milne Zwicky Lemaître Gödel Wheeler Robertson Bardeen Walker Kerr Chandrasekhar Penrose Hawking Taylor Hulse van Stockum Taub Newman Čchiou Thorne

3D analogie k červí díře.

Tento fenomén byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. „Einsteinův–Rosenův most“ (což je ale jen jeden z hypoteticky možných druhů červích děr). Název „červí díra“ se pak vysvětluje analogií k červovi, který se z jednoho bodu povrchu jablka prokousává jablkem samotným k jinému bodu na jeho povrchu, necestuje tedy (dvoudimenzionálně) po povrchu jablka, ale užívá (třídimenzionální) zkratky právě červí dírou.

Obdobně – dle teorie – lze pak překlenout dva velice vzdálené body ve vesmíru, využívaje zakřivení časoprostoru. Pozorovatel prošlý červí dírou nikde nepřekračuje hranici rychlosti světla, přesto ale má v důsledku překonávat vzdálenost mezi startem a cílem daleko rychleji než světelný paprsek letící přímo. I toto je ale na základě ER=EPR zpochybňováno, a i kdyby červí díra existovala, bylo by cestování pomalejší než klasické.^[1]

Většina dnes známých řešení rovnic obecné teorie relativity obsahujících červí díru je buďto nestabilních, nebo využívá exotické formy hmoty (zpravidla v extrémně velkých množstvích).

Ve sci-fi

Takovému fyzikálnímu útvaru se dostalo pozornosti autorů sci-fi, kteří ve svých dílech používají metod cestování nadsvětelnou rychlostí (Faster Than Light – FTL).

Výskyt

• Star Trek (seriál) – Přestože hlavní metodou cestování nadsvětelnou rychlostí je warp, vyskytuje se v něm několik červích děr. Nejznámější a jediná stabilní je bajorská červí díra u stanice Deep Space Nine.
• knihy Davida Webera a Honor Harringtonové – I zde existuje jiná metoda cestování nadsvětelnou rychlostí, ovšem červí díry jsou preferovány pro výrazně větší rychlost. Hvězdné soustavy s větším množstvím (stabilních) červích děr jsou důležitými strategickými body.
• knihy Petera F. Hamiltona Pandořina hvězda, Jidáš zbavený pout – Lidstvo díky technologii červích děr cestuje mezihvězdným prostorem nadsvětelnou rychlostí, jsou budovány a udržovány jako dopravní tepny s pravidelným provozem nebo se razí pro cestu konkrétní lodi na zadané koordináty
• Stargate SG-1, Stargate Atlantis a Stargate Universe (seriály) – Pro přesun vesmírných lodí se používá hyperprostor, významné jsou ovšem i artefakty zvané hvězdné brány, stroje schopné propojit se mezi sebou červí dírou a přenášet po omezenou dobu (38 minut, za určitých podmínek může být tato doba neomezena) jedním směrem hmotu a oběma směry informace.
• Battlestar Galactica (seriál) – Zde se pro přesun lodí koloniální flotily používaly motory FTL, jejichž palivo bylo vzácné tilium vyskytující se na některých meteorech.
• Farscape (seriál)
• Kontakt (1997, film)
• Červený trpaslík (seriál), zvaná jako časová díra (time hole)
• Futurama (1999, seriál)
• Deja Vu (2006, film)
• Thor (2011, film)
• Crysis 3 (hra)
• Interstellar (2014, film)
• Horizont události (1997, film)
• Městečko záhad – bezedná díra v epizodě 14, hlavní postavy spadnou do červí díry
• The Flash (2014, seriál)
• Doctor Who (seriál)
• Thor: Ragnarok (2017, film. Thor a Hulk utíkají z planety Sakaar Ďáblovou řití)
• Strážci Galaxie Vol. 2 (2017, strážci používají „vstupní body“ pro skoky vesmírem)
• Avengers: Infinity War (2018, film)
• Futurama: Roswell That Ends Well – Fry při implozi hvězdy dá do mikrovlnné trouby popcorn v alobalu, to vytvoří průchod do minulosti a ocitnou se v červenci roku 1947
• In Space With Markiplier – Part 1 – Loď Invincible II je zaseknutá v červí díře, a proto je možné pro Kapitána cestovat mezi časem a prostorem. Teleportace na místo je náhodná a není možné určit, kde je jeho další destinace. Taktéž může za pomocí červí díry cestovat v čase, to ale také nemůže nijak ovlivnit.
• Terra Invicta – V této hře mimozemský druh vytvoří červí díru do Kuiperova pásu, skrze kterou posílá do Sluneční soustavy invazní síly. Tato červí díra funguje podle principu „Ellisovy odtokové“ (Ellis drainhole), a je tedy asymetrická (do Sluneční soustavy je možné posílat více hmoty než zpátky). Tato forma červí díry také není tvořena singularitou a nemá horizonty událostí.