firma v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
ČZ (Česká zbrojovka) je česká obchodní společnost zabývající se výrobou komponentů pro automobilový průmysl, sídlící v Praze. Nejznámější je její část sídlící ve Strakonicích. V minulosti byla známá výrobou zbraní, skútrů a motocyklů, ale také různých druhů vrtáků, výstružníků, fréz atp. pro potřeby strojní výroby.
| ČZ a.s. | |
|---|---|
 Logo | |
 Vstupní brána do továrny ČZ a.s. ve Strakonicích. | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1919 |
| Datum zániku | 1998 |
| Sídlo | Praha, Česko |
| Adresa sídla | Sluneční náměstí 2540/5, Praha, 158 00, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Obrat | 1,7 mld. Kč (2013)[1] |
| Provozní zisk | 98,4 mil. Kč (2017) 64,1 mil. Kč (2016)[2] |
| Výsledek hospodaření | 100 mil. Kč (2013)[1] |
| Celková aktiva | 2,2 mld. CZK (2013)[1] |
| Základní kapitál | 540 mil. Kč (2013)[1] |
| Vlastní kapitál | 1,8 mld. Kč (2013)[1] |
| Zaměstnanci | 1 450 (2013)[1] |
| Majitelé | ČZ Řetězy, s.r.o. ČZ Strojírna, s.r.o. ČZ Gastro, s.r.o PEDICA CZ, a.s. [3] |
| Dceřiná společnost | T SERVIS (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | http://www.czas.cz/ |
| IČO | 25181432 |
| LEI | 315700QUMOJD2QBRV651 |
| OpenCorporates ID | cz/25181432 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
_(1).jpg)
.JPG)
ČZ v současnosti vyrábí vysokozdvižné vozíky Desta, turbodmychadla (licenční výroba v 80. letech zavedena pro motory LiAZ, Tatra a Zetor) pro spalovací motory o výkonu 25–400 kW, komponenty pro automobilový průmysl, odlitky z litiny a z hliníku a různé formy, nástroje a řetězy.[4] V tradici výroby skútrů nyní pokračuje obchodní závod Čezeta Motors, která vlastní práva na značku.[5]
Její historie sahá do roku 1919, kdy byla založena Jihočeská zbrojovka. Společnost se zabývala výrobou zbraní zejména pro armádu (pistole, pušky i kulomety). V roce 1922 byla převedena na akciovou společnost a změnil se obchodní firma na „Česká zbrojovka v Praze“. Od roku 1929 započala výroba jízdních kol, záhy bylo vyvinuto kolo s pomocným motorkem. V roce 1930 obchodní závod zaregistroval ochrannou známku ČZ a na motokolo navázala výrobou prvního motocyklu ČZ 76 (tzv. Kaktus). V předválečném období byla vyrobena ještě pestrá řada úspěšných typů motocyklů v různých objemových třídách. Během 2. světové války přešla továrna na výrobu kanónů a pěchotních min. Večer 3. května 1945 byla bombardována americkými hloubkaři. Po válce rozšířila výrobu řetězů, výroba zbraní se přesunula do Brna a Uherského Brodu. Výroba motocyklů se opět rozběhla v roce 1946. Do roku 1953 se vyráběly typy stopětadvacítek a stopadesátek A, B, T, a C. v letech 1954–1959 se vyráběly motocykly pod jednotnou značkou Jawa-ČZ. V roce 1955 byla založena ČZM, n.p. (České závody motocyklové, národní podnik).
Design skútrů ČZ 501 Čezeta (1957) se stal ikonickým v celé východní Evropě, Rusku, Vietnamu a na Kubě, Čezeta se tak stala Vespou těchto republik. V roce 1960 se opět začaly vyrábět motocykly pod značkou ČZ a dvoutaktní terénní stroje slavily v šedesátých letech řadu úspěchů v mistrovství světa a v šestidenní.
Po sametové revoluci byla privatizována kuponovou metodou. Motocyklová výroba byla vložena do společného podniku s italskou Cagiva. Ta ovšem z důvodu konkurence ČZ vlastní výrobě v roce 1997 ukončila výrobu motocyklů. Po vyčlenění motocyklové výroby ČZ a.s. prohloubila svoji orientaci na dodávky automobilovému průmyslu. Výroba řetězů a obráběcích strojů přešla do dceřiných společností. Od roku 1999 se v ČZ Strakonice vyrábějí vysokozdvižné vozíky Desta.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
