Zbrojovka Brno
bývalá továrna v Brně na výrobu zbraní a vozidel From Wikipedia, the free encyclopedia
bývalá továrna v Brně na výrobu zbraní a vozidel From Wikipedia, the free encyclopedia
Zbrojovka Brno byla československá firma a výrobce zbraní. Kromě zbraní však vyráběla i jiné průmyslové výrobky, a mezi lety 1924–1936 také automobily.
Zbrojovka Brno | |
---|---|
Logo | |
Vstupní komplex do areálu Zbrojovky Brno v brněnských Zábrdovicích | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1918 a 1992 |
Datum zániku | 2009 |
Adresa sídla | Pobřežní 297/14, Praha, 186 00, Česko |
Souřadnice sídla | 49°12′19,88″ s. š., 16°38′0,33″ v. d. |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | zbrojní průmysl, výroba zbraní a střeliva a strojírenství |
Produkty | palná zbraň, psací stroj a vozidlo |
Mateřská společnost | Colt CZ Group Reichswerke AG für Waffen-und Maschinenbau Hermann Göring |
Majitel | Gomanold |
Identifikátory | |
IČO | 46346066 |
OpenCorporates ID | cz/46346066 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původní c.k. rakouská vídeňská zbrojní firma "Waffenhauptfabrik - Filiale Brünn" byla v roce 1918 zestátněna pod názvem Československé závody na výrobu zbraní v Brně. Opravovala automobily, pušky, telefonní a železniční zařízení a nářadí. Také montovala německé a rakouské pušky Mauser a Mannlicher, později svoje vlastní. V letech 1924–1925 byla postavena nová továrna, kde se kromě pušek a kulometů vyráběly i automobily, motory a jiné stroje. V třicátých letech vyráběla také licenční psací stroje Remington a traktory Škoda.
Za druhé světové války vyráběla zbraně pro Wehrmacht a Waffen-SS. V roce 1944 byla při bombardování Brna továrna vážně poškozena. Po osvobození znovu fungovala. V druhé polovině čtyřicátých let vyráběla motory, zbraně a traktory. V listopadu 1945 byl vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25, pojmenování Zetor, které se udrželo dodnes, pochází ze slov „Zet“ (vyhláskované první písmeno zbrojovky) a „or“ (konec slova traktor).
V 80. letech se společnost přeorientovává hlavně na komunikační a výpočetní technologie a techniku, na úkor výroby a opravy zbraní. V 90. letech začíná klesat počet zaměstnanců. Od roku 2003 začala firma krachovat. V červnu 2006 byla výroba zbraní ukončena a k 31. 8. 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci.[1] Hned poté, začátkem září 2006, společnost BRNO RIFLES ve veřejné dražbě vydražila obráběcí centra a část dalšího strojového vybavení Zbrojovky Brno. Dražitelé nemínili zbytečně mrhat financemi, proto neměli zájem o stroje na výrobu hlavní a pažeb. Tyto stroje vlastní CZUB a je jednodušší hlavně a pažby nakupovat z Uherského Brodu. Další úsilí pak směřovalo k zajištění nákupu průmyslových práv nejperspektivnějších zbraní portfolia bývalé Zbrojovky Brno, kozlicím BO řady 800 a kulovnicím Brno Effect. Snadné rovněž nebylo najít původní zaměstnance Zbrojovky Brno, kterých společnost BRNO RIFLES přijala do poloviny října dvacet devět. Všechna námaha vedla ke šťastnému konci a už 15. ledna 2007 vyexpedovala BRNO RIFLES první kozlice, které podle smluvních vztahů odkoupila její sestra Česká zbrojovka Uherský Brod, zajišťující pro BRNO RIFLES vše související s obchodem.
Areál brněnské Zbrojovky o rozloze 22,5 ha byl koncem ledna 2008 vydražen za částku 707 milionů korun. Získala jej slovenská holdingová společnost J&T, která však nemá s výrobou zbraní nic společného. Areál následně využívala řada společností. Vzhledem k industriální estetice areálu byl využíván k fotografické práci. Byly zde také hudební zkušebny.
V současnosti prochází celý areál zásadní proměnou v moderní městskou čtvrť, kdy byly ponechány pouze některé původní budovy, jako například administrativní objekt na ulici Lazaretní, či již zmodernizovaná nástrojárna, ve které se nyní nacházejí kancelářské prostory. V dohledné době bude vybudována zcela nová čtvrť s bytovými domy a kancelářemi. Bude přivedena nová páteřní komunikace od Husovic přes Svitavu, nazvaná Nová Dukelská, po které bude čtvrť obsluhovat trolejbusová linka.
Na počátku 20. let 20. století uvažovala státní zbrojovka o rozšíření výrobního programu o výrobu automobilů. V létě 1922 konstruktér Ing. Břetislav Novotný nabídl vedení zbrojovky svůj vůz OMEGA. Vůz se vyznačoval neortodoxním třecím převodem místo klasické převodovky a pohonem dvoutaktním motorem. Na jeho základě byl vyvinut vůz Disk, který měl vstoupit do sériové produkce. Novotného konstrukce se však ukázala jako nevyzrálá a sám Novotný byl donucen automobilku opustit. I přes následné úpravy byly prodeje fiaskem, nespolehlivé vozy musel výrobce od zákazníků odkoupit.[3]
Po neúspěchu vozu Disk vedení zbrojovky zvažovalo, zda pokračovat s pokusy o výrobu automobilů. Nakonec byl schválen vývoj nového vozu. Konstruktér ing. František Mackerle v dubnu 1925 připravil návrh poměrně konvenčního vozu Z 18, který opět poháněl dvoutaktní motor. Ten se stal charakteristickým prvkem všech následujících vozů značky. Důkladně odzkoušený automobil se ukázal prodejně úspěšným, do roku 1930 vzniklo přes 2500 kusů.[4] Jeho nástupce, větší a dražší typ Z 9 již takový úspěch neměl, do roku 1932 bylo zhotoveno pouze 850 kusů. Opět byla zvažována perspektiva budoucí výroby automobilů ve Zbrojovce, která tvořila pouze asi 6 % celkové produkce.[5] Východiskem měl být automobil moderní koncepce s pohonem předních kol, založený na licenci DKW. Její nákup se však z finančních důvodů neuskutečnil. Pod vedením nového šéfa výroby Ing. Antonína Voženílka a nového šéfkonstruktéra Bořivoje Odstrčila byl vyvinut nový vůz s pohonem předních kol, bez použití patentových řešení firmy DKW. Dostal označení Z 4 (čtvrtý produkční typ) a stal se velmi úspěšným. Roku 1934 bylo prodáno rekordních 953 vozů značky Z, tím se automobilka poprvé a naposledy dostala na čtvrté místo za tradiční silnou trojici Tatra, Praga, Škoda.[6] Roku 1935 následoval lidový vůz Z 6 Hurvínek a střední Z 5 Expres.
Vzhledem ke zhoršující se mezinárodní politické situaci byla výroba automobilů ve Zbrojovce Brno rozhodnutím MNO ukončena k 15. říjnu 1936. Poslední vozy Z 5 a Z 6 byly smontovány ze zbylých dílů na jaře 1937.[7] Výrobní kapacity automobilky byly využity pro zbrojní výrobu v souvislosti s obranou Československa. Celkem bylo v brněnské Zbrojovce vyrobeno v letech 1926-1936 asi 7500 automobilů.[8] Později ještě vznikly prototypy vojenských terénních vozů T2 a ZV, které se však do výroby nedostaly.[7]
Označení | Typ vozidla | Roky výroby | Vyrobeno | Počet válců | Zdvihový objem | Výkon | Max. rychlost |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Disk | malý osobní | 1924–1925 | 75 | 4 | 598 cm³ | 10 k (7,5 kW) | 55 km/h |
Z 18 | malý osobní | 1926–1930 | 1600 | 2 | 1004 cm³ | 18 k (13,5 kW) | 80 km/h |
Z 9 | střední osobní | 1930–1932 | 850 | 2 | 933 cm³ | 22 k (16,5 kW) | 75 km/h |
Z 4 | malý osobní | 1933–1936 | 2680 | 2 | 905–980 cm³ | 19–25 k (14–18,5 kW) | 80–100 km/h |
Z 5 | střední osobní | 1935–1936 | 357 | 4 | 1470 cm³ | 40 k (30 kW) | 120 km/h |
Z 6 | malý osobní | 1935–1936 | 500 | 2 | 735 cm³ | 19 k (14 kW) | 90 km/h |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.