Záporožská oblast
samosprávní oblast Ukrajiny From Wikipedia, the free encyclopedia
Záporožská oblast (ukrajinsky Запорізька область, Zaporizka oblasť; někdy též Запоріжчина, Zaporižčyna) je jedna z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jižní části země mezi Dněprem a Azovským mořem. Sídlem správy je Záporoží.
| Záporožská oblast Запорізька область Zaporizka oblasť | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Záporoží |
| Souřadnice | 47°50′ s. š., 35°10′ v. d. |
| Rozloha | 27 180 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 638 462 (2022; 10. místo v rámci Ukrajiny) |
| Hustota zalidnění | 60,3 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština, ruština |
| Národnostní složení | Ukrajinci, Rusové, mnoho malých menšin |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 5 rajónů |
| Vznik | 10. ledna 1939 |
| Gubernátor | Olena Žuková |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | UA-23 |
| Telefonní předvolba | +380-61 |
| Označení vozidel | AP |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oblast byla ustavena 10. ledna 1939. Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují většinu oblasti vojska Ruské federace, ovšem bez největšího města Záporoží.
Ruská anexe 2022
Dne 30. září 2022 byla Záporožská oblast anektována spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny Ruskou federací na základě Ruskem organizovaného referenda o připojení. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[1]
Vlajka
Vlajka Záporožské oblasti je tvořena karmínovým listem o poměru stran 2:3 s uprostřed umístěným oblastním znakem.
Převážnou část oblasti tvoří rovinatá či mírně zvlněná krajina, která na jihu přechází do stepí. Je zde úrodná černozem. Průměrná teplota v červenci je +23 °C, v lednu –4 °C, 225 dní v roce je slunečných. Průměrné roční srážky činí 448 mm.
Nejvýraznějším vodním tokem je Dněpr, který je v Záporoží přehrazen Dněperskou přehradou a na jihu Kachovskou přehradou. Poblíž Melitopolu se rozkládá Moločný liman.
Oblastí prochází významný silniční i železniční tah Moskva – Charkov - Záporoží – Krym. Kromě Záporoží jsou důležitými železničními uzly také Polohy, Fedorivka a Verchnyj Tokmak. Významnější letiště jsou v Záporoží a Berďansku.
| Rajón | Sídlo | Počet obyvatel (2020) |
|---|---|---|
 Berďanský rajón (Бердянський район) |
Berďansk | 183 984 |
 Vasylivský rajón (Василівський район) |
Vasylivka | 188 667 |
 Záporožský rajón (Запорізький район) |
Záporoží | 874 150 |
 Melitopolský rajón (Мелітопольський район) |
Melitopol | 286 574 |
 Položský rajón (Пологівський район) |
Polohy | 172 461 |
Dnes je oblast rozdělena do pěti rajónů, před reformou v roce 2020 se v oblasti nacházelo 20 rajónů. Oblast obsahuje 14 měst, 22 sídel městského typu a okolo 900 vesnic.
Oblast patří v rámci Ukrajiny k lidnatějším: v současné době zde žije zhruba 1 630 000 lidí, z toho 77,5 % ve městech a 22,5 % na venkově.[2]
K 1. lednu 2022 činil počet přítomného obyvatelstva podle odhadu statistického úřadu Záporožské oblasti 1 638 462 osob. Během roku 2021 se snížil počet přítomných obyvatel o 28 053 lidí. Na 100 zemřelých osob připadá jen 27 živě narozených dětí. Za rok 2021 se narodilo 9 571 živě narozených dětí, zatímco tentýž rok zemřelo 35 717 lidí, z nichž 78 lidí ve věku do jednoho roku. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 8,14 ‰.[3]
Podle výsledků sčítání z roku 2001 žilo v oblasti více než 130 národností. Největší národnosti jsou uvedeny v tabulce níže.[4]
| Národnost | Absolutní počet (tis. osob) | Podíl na celkovém obyvatelstvu (v %) |
|---|---|---|
| Ukrajinci | 1 364,1 | 70,8 |
| Rusové | 476,7 | 24,7 |
| Bulhaři | 27,8 | 1,4 |
| Bělorusové | 12,7 | 0,7 |
| Arméni | 6,4 | 0,3 |
| Tataři | 5,2 | 0,3 |
| Židé | 4,4 | 0,2 |
| Gruzíni | 3,9 | 0,2 |
| Azerové | 2,5 | 0,1 |
| Moldavané | 2,5 | 0,1 |
| Němci | 2,2 | 0,1 |
| Řekové | 2,2 | 0,1 |
| Romové | 1,9 | 0,1 |
| Poláci | 1,8 | 0,1 |
| Celkem | 1929,2 | 100 |
Podle prvního sčítání lidu na nezávislé Ukrajině považovalo 50,2 % obyvatel oblasti ukrajinštinu za rodný jazyk, zatímco 48,2 % obyvatel označilo za svou mateřštinu ruštinu.[5]
Modře je označena ukrajinština, červeně je vyznačena ruština. Fialově je označena bulharština
V roce 2001 žilo celkem 1 929,2 tisíc osob, z nichž 886,6 tisíc byly muži (46 %) a 1 042 tisíc tvořily ženy (54 %).[6]
Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli:
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Obyvatelé k 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|
| Záporoží | Запоріжжя | Запорожье | 710 052 |
| Melitopol | Мелітополь | Мелитополь | 148 851 |
| Berďansk | Бердянськ | Бердянск | 106 311 |
| Enerhodar | Енергодар | Энергодар | 52 237 |
| Tokmak | Токмак | Токмак | 29 573 |
| Polohy | Пологи | Пологи | 18 111 |
| Dniprorudne | Дніпрорудне | Днепрорудное | 17 736 |
| Vilňansk | Вільнянськ | Вольнянск | 14 324 |
| Orichiv | Оріхів | Орехов | 13 896 |
| Huljajpole | Гуляйполе | Гуляйполе | 12 786 |
| Vasylivka | Василівка | Васильевка | 12 567 |
| Kam'janka-Dniprovska | Кам'янка-Дніпровська | Каменка-Днепровская | 12 117 |
| Mychajlivka | Михайлівка | Михайловка | 11 530 |
| Prymorsk | Приморськ | Приморск | 11 157 |
| Jakymivka | Якимівка | Якимовка | 11 069 |
_2.jpg)
- Dněperská přehrada a Kachovská přehrada
- Dněperská vodní elektrárna, obří hydroelektrárna v Záporoží, vystavěna 1927–1932
- Písečné kosy u měst Berďansk a Prymorsk
- Ojedinělý pískovcový masiv Kamenná mohyla s prehistorickými nápisy
- Stepní rezervace Kamenné mohyly
- Chortycja v Záporoží, největší ostrov na Dněpru s archeologickými nalezišti a muzeem kozáctva
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
