Zápasy a turnaje o titul mistryně světa v šachu – přehled šachových událostí, ve kterých se bojovalo o titul nejlepší šachistky na světě – mistryně světa v šachu. První ženské mezinárodní soutěže v šachu se konaly na konci 19. a na začátku 20. století. Oficiálně jsou mistryně světa titulovány od roku 1927 z iniciativy FIDE, která na rozdíl od šampionátu mužů od začátku organizovala tyto turnaje.
Do roku 1939
Turnaje v letech 1927 až 1939 byly organizovány zároveň s kongresy FIDE a šachovými olympiádami. Celkem proběhlo 7 turnajů, které všechny vyhrála Věra Menčíková z celkovou bilancí 78 výher, 4 remíz a 1 prohry. Nejvíce účastnic bylo v roce 1937, kdy se hrálo švýcarským systémem. V ostatních turnajích hrály účastnice systémem každá s každou. V letech 1930, 1931 a 1933 se hráčky střetly každá s každou dvakrát, přičemž v odvetách měly opačné barvy figur. Nejvíce zemí (18) se zúčastnilo v roce 1939, nejméně (5) v letech 1930 a 1931, kdy FIDE omezila počet startujících z každé země na jednu. Sovětské šachistky se těchto šampionátů nezúčastňovaly, jelikož Sovětský svaz nebyl členem FIDE. Také se konal dvakrát zápas o titul mistryně světa, když v obou případech byla vyzývatelkou mistryně světa Věry Menčíkové německá šachistka Sonja Grafová. Oba zápasy vyhrála Menčíková. U prvního zápasu z roku 1934 není zcela zdokumentováno, zda šlo o oficiální zápas o titul mistryně světa, zatímco druhý zápas z roku 1937 již byl zcela oficiální podporovaný FIDE a předcházel mu turnaj, který vyzývatelka vyhrála.
1945–1988
Po smrti Věry Menčíkové v roce 1944 zorganizovala FIDE turnaj o uvolněný trůn na přelomu let 1949 a 1950. V něm zvítězila a Ljudmila Ruděnková. Až do 90. let pak systém ženských zápasů a turnajů o titul mistryně světa probíhal podle přesného schématu FIDE. Od roku 1951 byly zavedeny pásmové a od roku 1971 mezipásmové turnaje. O titul se bojovalo jednou za tři roky s výjimkou a 80. let, kdy to dvakrát bylo jednou za dva roky. Do roku 1988 proběhlo 13 zápasů a jeden turnaj tří hráček, který v roce 1956 vyhrála Olga Rubcovová. První zápas se hrál v roce 1953 na 14 partií, další od roku 1959 se hrály na 16 partií, přičemž remíza 8:8 stačila mistryni světa na uhájení titulu. K tomu skutečně došlo v roce 1981. Právo na odvetu poražená šampiónka neměla s výjimkou roku 1958, kdy bylo poskytnuto Jelizavetě Bykovové. Všechny tyto zápasy se konaly v Sovětské svazu s výjimkou první poloviny zápasu v roce 1986, jež proběhla v Bulharsku. Účastnice zápasů byly jen sovětské šachistky. Desetkrát byl titul obhájen a třikrát zvítězila vyzyvatelka. Třikrát se hrálo všech 16 partií, v ostatních zápasech stačilo k rozhodnutí partií méně, přičemž nejméně (11) se jich hrálo v roce 1962.
1991–1999
V 90. letech spolu s rozpadem Sovětského svazu se mimo jeho hranice přestěhoval šampionát a vzápětí i titul. V roce 1991 v Manile zvítězila Číňanka Sie Ťün a titul s přestávkou mezi lety 1996 a 1999 držela až do roku 2001, kdy už se o titul bojovalo novým systémem. Na tři roky ji o titul připravila Maďarka Zsuzsa Polgárová, ale svůj titul neobhajovala a tak o něj přišla podobně jako mezi muži v roce 1975 Robert Fischer.
Po roce 2000
V roce 2000 se v Novém Dillí konal šampionát poprvé vyřazovacím způsobem a to včetně mistryně světa Sie Ťün, která titul obhájila. O rok později však v turnaji v Moskvě nestartovala a o titul ji připravila její krajanka Ču Čchen. Další šampionát se konal v roce 2004 v Elistě opět bez účasti obhájkyně a zvítězila Bulharka Antoaneta Stojanovová. Poté se další mistrovství konaly opět vyřazovacím způsobem v sudých letech a titul putoval mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskem. Při tomto novém systému tak od roku 2001 žádná mistryně světa svůj titul neobhájila. Podařilo se to až Chou I-fan, když FIDE obohatila systém mistrovství v lichých letech o zápasy mezi obhájkyní a vyzyvatelkou (vítězkou cyklu Grand Prix). Chou I-fan v roce 2011 porazila Koneruovou z Indie. V následujícím roce ale znovu ve vyřazovacím turnaji o titul přišla, ale měla právo utkat se s vítězkou turnaje, Annou Ušeninovou v odvetném zápase. Ten na domácí půdě v Tchaj-čou v roce 2013 přesvědčivě ovládla 5,5:1,5 (+4-0=3) a vrátila se na mistrovský trůn. V roce 2015 o titul opět přišla, když se nezúčastnila turnaje v Soči.
Přehled zápasů a turnajů
Nejúspěšnější mistryně světa
| Jméno | Národnost | Počet titulů |
|---|---|---|
| Věra Menčíková |  Československo Ruské impérium Spojené království |
8 |
| Nona Gaprindašviliová |  Gruzie |
5 |
| Maja Čiburdanidzeová | Gruzie |
5 |
| Sie Ťün |  Čína |
4 |
| Chou I-fan | Čína |
4 |
| Ťü Wen-ťün | Čína |
4 |
| Jelizaveta Bykovová |  Sovětský svaz |
3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Матчи и турниры за звание чемпионки мира по шахматам na ruské Wikipedii.
Literatura
- (rusky) Šachmatnyj slovar, Fizkultura i sport, Moskva 1964, (rusky Шахматный словарь, Физкультура и Спорт, Москва 1964)
- (rusky) Šachmaty: Enciklopedičeskij slovar, Sovetskaja enciklopedija, Moskva 1990, (rusky Шахматы: Энциклопедический словарь, Советская энциклопедия, Москва 1990
- (česky) Ivan Chalupa: Historie šachu, LIKA KLUB, Praha 2012
Související články
- Seznam mistryň světa v šachu
- Mistrovství světa v šachu
- Mistři světa v šachu
- Zápasy a turnaje o titul mistra světa v šachu
Externí odkazy
- (anglicky) Světové šachové šampionáty žen
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
