From Wikipedia, the free encyclopedia
Zmije paví (Echis carinatus) je had z čeledi zmijovitých (Viperidae) žijící v jižní a jihozápadní Asii. Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a způsobila již mnoho smrtelných uštknutí lidí. Někdy se udává, že má na svědomí nejvíce lidských obětí ze všech hadů.[2][3] Její nebezpečnost spočívá v tom, že má silný jed, vyskytuje se ve velkých počtech v oblastech, kde lidé chodí bosí nebo jen v sandálech, a je aktivní převážně v noci, tudíž ji lze snadno přehlédnout.[4]
 Zmije paví | |
|---|---|
 Zmije paví | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squarnata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď | zmije (Viperinae) |
| Rod | zmije (Echis) |
| Binomické jméno | |
| Echis carinatus Schneider, 1801 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Latinský název | Poddruh popsal | Rozšíření |
|---|---|---|
| E. c. astolae | Mertens, 1970 | Pákistán (ostrov Astola) |
| E. c. carinatus | (Schneider, 1801) | Poloostrovní Indie |
| E. c. multisquamatus | Cherlin, 1981 | od Uzbekistánu do Íránu, v severním, východním a západním Pákistánu |
| E. c. sinhaleyus | Deraniyagala, 1951 | Srí Lanka |
| E. c. sochureki | Stemmler, 1969 | Jižní Afghánistán, Pákistán, severní Indie, jižní a střední Írán, Omán a SAE. |
Zmije paví se vyskytuje na území Asie; na Indickém subkontinentu: v Indii, Srí Lance v Bangladéši a Pákistánu. Také na Blízkém východě: v Ománu, ve východních Spojených arabských emirátech, v Iráku a jihozápadním Íránu. Ve Střední Asii: v Afghánistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a v Tádžikistánu (bližší rozšíření poddruhů výše).
Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes 2000 jedinců během 5 dnů v oblasti Ratnagiri poblíž Bombaje.[5]
Zmije paví dorůstá délky 50–80 cm.[4]
Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území, kde žije. Základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobily proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu pyramidium, neboli tzv. velké světlé ostře ohraničené základovou barvou dorzální skvrny na těle podlouhlého až okrouhlého tvaru. Laterální světlé skvrny obráceného písmene tvaru V jsou často spojené v laterální vlnící se pruh. Barva mezi těmito skvrnami je většinou stejná jako hřbetu.
Zmije paví má poměrně silný jed, mezi zmijemi patří k těm nejtoxičtějším, nicméně záleží na poddruhu, případně na oblasti výskytu. Smrtelná dávka LD50 dávaná nitrožilně laboratorním myším či králíkům dosahuje hodnot 0,1 až 1,9 mg/kg. Množství čistého jedu, jímž had disponuje, je asi 18 až 72 mg.[6] Její jed působí zhoubně především na krev, ale zřejmě obsahuje i neurotoxickou složku.
Oběťmi jejich nočních lovů se stávají obvykle drobní živočichové jako scinkové, gekoni, žáby a menší savci a hadi. Některé populace se specializují na větší bezobratlé živočichy, jako jsou stonožky nebo štíři.
Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od dubna po červen). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. Počet mláďat bývá v průměru 5–8, přičemž největší počet byl 23 mláďat.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
