Zizers
sídlo v kantonu Graubünden ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Zizers (rétorománsky Zezras) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Landquart. Nachází se v údolí Rýna, asi 9 kilometrů severovýchodně od Churu v nadmořské výšce 561 metrů. Žije zde přibližně 3 400[1] obyvatel.
| Zizers | |
|---|---|
 Zizers | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°56′11″ s. š., 9°33′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 561 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Landquart |
  Zizers Zizers, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,01 km² |
| Počet obyvatel | 3 434 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 311,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7205 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zizers leží na plochém svahu obklopeném horami a vinicemi necelých 10 kilometrů severně od hlavního města kantonu, Churu, v údolí Rýna. Na pravém břehu Rýna se území rozkládá od řeky přes svah vyhloubený potoky Schlundrüfi a Chessirüfi až k hřebenu, který tvoří rozvodí údolí Valzeina. Nejvyšší nadmořské výšky 1774 metrů dosahuje na jihovýchodě vrchol Cyprianspitz. Oblast nalevo od Rýna, která také patřila k Zizers, tvořila od roku 1854 samostatnou obec Mastrils a v roce 2012 byla sloučena s obcí Igis do obce Landquart.
V roce 1997 bylo 41,5 % rozlohy obce využíváno pro zemědělství, lesy zaujímaly 38,5 % a zastavěná plocha 12,1 %. Neproduktivní půda tvořila 7,8 %.
Zizers sousedí s obcemi Landquart, Grüsch, Trimmis, Untervaz a Maienfeld.
Obec, která leží na hlavní dopravní trase tzv. Německé cesty (německy Deutschen Strasse), spojnice z oblasti Bodamského jezera do Churu a dále do alpských průsmyků v Graubündenu, se v listinách objevuje v roce 824 jako Zizuris.[2] Nálezy z doby bronzové a římské naznačují mnohem starší původ osídlení. Původ názvu obce je nejasný, někteří badatelé se domnívají, že pochází od římského básníka Zizera nebo bohyně Zizzy. V roce 955 daroval Ota I. Veliký královský dvůr v Zizers spolu s přidruženým kostelem diecézi Chur, kam jmenoval svého oblíbence Hartperta biskupem. Tento královský dvůr byl náhodně objeven při vykopávkách v roce 2010 a od té doby byl restaurován.[2]
Hospodářství vesnice, která byla vybavena tržním právem a měla podobu malého města, stálo na několika pilířích. Kromě zemědělství (vinice, sady a pole) jsou od středověku doložena i různá řemesla. V okolí tzv. sustu, významného středověkého překladiště a skladiště zboží na důležitém dopravním tahu, vybudovaného v obci, vzkvétal obchod a pohostinství. V roce 1519 byl z biskupských panství Friedau a Alt-Aspermont vytvořen vrchnostenský soud čtyř vesnic Gotteshausbundu, jehož hlavním městem byl Zizers (získal tak 3/7 hlasovacích práv). V roce 1649 byla zrušena poslední biskupská práva, čímž bylo dosaženo plné suverenity v rámci Tří konfederací. Od 17. století jsou v obci zastoupeny obě denominace.[2]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2005 | 2010 | 2019 | 2020 |
| Počet obyvatel | 925 | 1 107 | 1 281 | 2 425 | 2 983 | 3 064 | 3 201 | 3 490 | 3 520 |
Přestože zemědělství ztratilo svůj převažující význam, jsou pro obec charakteristické sady a vinice. Zizers, známý pro své odrůdy Pinot Noir, se nachází v klasickém údolí typu Föhn, orientovaném severojižním směrem, v nadmořské výšce přibližně 600 metrů, což z něj činí jednu z nejteplejších vinařských oblastí v německy mluvící části Švýcarska. Ve zbytku obce převažují malé a střední podniky. Společně se sousední obcí Landquart se rozvíjí průmyslová zóna Tardisland, která má výhodnou polohu v blízkosti železniční trati a dálnice. V zemědělství a lesnictví bylo zaměstnáno 74 osob, v obchodním sektoru 144 osob a v sektoru služeb 447 osob (stav k roku 2000/2001).
Obec má železniční stanici na trati Landquart–Thusis Rhétské dráhy. Z nádraží Landquart do Zizers jezdí také poštovní autobusová linka Postauto. Díky své poloze na dálnici A13 (nejbližší exit 15 Zizers) se do hlavního města kantonu lze dostat za deset minut a do Curychu, St. Gallenu a Davosu přibližně za hodinu.
- Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989), manželka posledního rakouského císaře Karla I., žila v Zizers od roku 1962 do své smrti
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
