From Wikipedia, the free encyclopedia
Zastupitelstvo hlavního města Prahy (ZHMP) je voleným orgánem hlavního města Prahy. Hlavní město Praha je samostatným druhem územního samosprávného celku a není tedy ani krajem, ani obcí. Jeho zastupitelstvo má pravomoci obdobné krajským i obecním zastupitelstvům. Je složeno z 55 až 70 členů, kteří jsou voleni v rámci voleb do zastupitelstev obcí na 4 roky.
Zastupitelstvo Hlavního města Prahy | |
---|---|
Vedení | |
Primátor | Bohuslav Svoboda (ODS) od 2022 |
1. náměstek primátora | Zdeněk Hřib (Piráti) od 2022 |
Náměstkyně primátora | Alexandra Udženija (ODS) od 2022 |
Náměstek primátora | Jiří Pospíšil (TOP 09) od 2022 |
Náměstek primátora | Petr Hlaváček (STAN) od 2018 |
Složení | |
Počet členů | 65 |
Koalice (36) |
|
Ostatní strany (29) |
SPD+NK (3)
|
Volby | |
Předchozí volby | 2022 |
Jednací sál | |
Pražské zastupitelstvo zasedá v budově magistrátu na Mariánském náměstí | |
Oficiální web | |
praha.eu |
Zastupitelstvo zasedá v budově magistrátu na Mariánském náměstí, schází se většinou jednou měsíčně (s výjimkou měsíců července a srpna). Zasedání zastupitelstva jsou (na rozdíl od schůzí rady)[1] veřejně přístupná a jsou v přímém přenosu i ze záznamu dostupná na webu Magistrátu hlavního města Prahy.
Ve volebním období 2006–2010 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 5 politických klubů:
V Radě hlavního města Prahy vedené primátorem Pavlem Bémem byli zpočátku kromě vítězné ODS i dva zástupci Strany zelených a SNK ED, oba však po kauze Opencard v průběhu volebního období z rady odstoupili.[2][3]
Ve volebním období 2010–2014 byly v zastupitelstvu zastoupeny 4 politické kluby:
Koaliční smlouvu podepsali po volbách nejprve zástupci ODS a ČSSD, primátorem se stal Bohuslav Svoboda z ODS.[4] Po roce společného vládnutí byla spolupráce ukončena kvůli vyhrocené ekonomické situaci v metropoli.[5] ODS podepsala novou koaliční smlouvu s TOP 09, primátorem zůstal i nadále Bohuslav Svoboda.[6] V květnu 2013 byl z čela rady odvolán a jeho pravomocemi byl pověřen Tomáš Hudeček z TOP 09.[7] Ten díky podpoře ČSSD složil jednobarevnou radu složenou pouze ze zástupců TOP 09, která v metropoli dovládla až do voleb v roce 2014.[8]
Ve volebním období 2014–2018 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 7 politických klubů:
Koaliční smlouvu podepsali po volbách zástupci ANO, Trojkoalice a ČSSD. Primátorkou a vůbec první ženou v této funkci se stala Adriana Krnáčová z ANO.[9] V říjnu 2015 došlo k odvolání části členů rady a po téměř půlročních neshodách byla v dubnu 2016 podepsána nová koaliční smlouva mezi stejnými politickými subjekty.[10]
Ve volebním období 2018–2022 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 5 politických klubů:
Koaliční smlouvu podepsali po volbách Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu. Primátorem se stal Zdeněk Hřib z České pirátské strany.[11]
Ve volebním období 2022–2026 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 6 politických klubů:
Vítězná koalice SPOLU požadovala post primátora pro Bohuslava Svobodu a preferovala koalici na vládním půdorysu, tedy s Piráty a hnutím STAN; paralelně jednala o možné spolupráci také s hnutím ANO. Piráti původně trvali na širší koalici zahrnující také uskupení Praha sobě. Této variantě bylo nakloněno také hnutí STAN. Zástupci SPOLU ale přítomnost Prahy sobě v budoucí radě odmítli.[12] Piráti také odmítali možnost obsazení trestně stíhaného Jana Wolfa z KDU-ČSL na pozici radního. Kritizovali také kumulaci funkcí, například primátor Bohuslav Svoboda je současně poslancem.[13]
K podpisu koaliční smlouvy došlo až 15. února 2023, tedy téměř pět měsíců po komunálních volbách, což je nejdéle v historii České republiky.[14] Koalice vznikla na vládním půdorysu, tedy SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Piráti a hnutí STAN. Situaci odblokovala nabídka SPOLU, aby Piráti a STAN měli dohromady většinu v radě a Jan Wolf nebyl obsazen v radě, Piráti naopak ustoupili v tom, že do koalice nevstoupí se sdružením Praha sobě a Bohuslav Svoboda zůstane poslancem. Primátorem se následně stal Bohuslav Svoboda, pozici prvního náměstka zastává Zděněk Hřib.[15]
Dne 17. února 2023 byla ze zastupitelského klubu SPOLU vyloučena senátorka a zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Jako důvod pro vyloučení bylo uvedeno, že jako jediná odmítla hlasovat při volbě primátora pro kandidáta dohodnuté koalice Bohuslava Svobodu (ODS).[16]
Uskutečněné volby: 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2018 • 2022
Přehled zastoupení zastupitelstva dle získaných mandátů.
Volby 1990 76 mandátů | 11 KSČ | 5 ČSSD | 2 ČSNS | 9 SZ | 3 ČSL | 1 KDS | 2 KAN | 38 OF | 3 SPR-RSČ | 2 Nezávislí |
Volby 1994 55 mandátů | 6 KSČM | 5 ČSSD | 2 DŽJ | 1 SZ | 1 K-Č | 3 DEU | 1 KDS | 1 P-P | 1 KAN | 3 OH | 5 ODA | 23 ODS | 1 S-R | 2 Nezávislí |
Volby 1998 55 mandátů | 8 KSČM | 10 ČSSD | 16 Čtyřkoalice | 21 ODS |
Volby 2002 70 mandátů | 8 KSČM | 12 ČSSD | 1 K-Č | 2 U-D | 15 Sdružení ED, NK | 2 SNK | 30 ODS |
Volby 2006 70 mandátů | 6 KSČM | 12 ČSSD | 6 SZ | 4 SNK-ED | 42 ODS |
Volby 2010 63 mandátů | 3 KSČM | 14 ČSSD | 26 TOP 09 | 20 ODS |
Volby 2014 65 mandátů | 4 KSČM | 8 ČSSD | 17 ANO | 4 Piráti | 8 Trojkoalice[p 1] | 16 TOP 09 | 8 ODS |
Volby 2018 65 mandátů | 12 ANO | 13 Piráti | 13 Praha sobě | 13 Spojené síly pro Prahu[p 2] | 14 ODS |
Volby 2022 65 mandátů | 14 ANO | 13 Piráti | 11 Praha sobě | 5 STAN | 19 SPOLU (ODS: 9, TOP 09: 7, KDU-ČSL: 2, NK: 1) | 3 SPD |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.