český architekt, urbanista a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Petr Hlaváček (* 31. července 1961[1] Zlín) je český architekt a urbanista, v letech 2015 až 2016 ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V letech 2018 až 2023 byl 1. náměstkem primátora hlavního města Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu, zvolen byl za uskupení Spojené síly pro Prahu. Od února 2023 je náměstkem primátora pro oblast územního a strategického rozvoje, zvolen byl za hnutí STAN.
| doc. Ing. arch. Petr Hlaváček | |
|---|---|
 Petr Hlaváček (2019) | |
| Zastupitel hlavního města Prahy (v letech 2018–2023 také 1. náměstek primátora, od roku 2023 pak náměstek primátora) | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 6. října 2018 | |
| Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy | |
| Ve funkci: 1. března 2015 – 20. září 2016 | |
| Předchůdce | Tomáš Ctibor |
| Nástupce | Ondřej Boháč |
| Stranická příslušnost | |
| Nestraník | |
| v zastupitelstvu | za TOP 09 (2018–2022) za STAN (od 2022) |
| Narození | 31. července 1961 (63 let) Zlín  Československo |
| Choť | Magdalena Hlaváčková |
| Sídlo | Praha 1 |
| Alma mater | ČVUT v Praze |
| Profese | architekt, urbanista, politik a radní |
| Webová stránka | www |
| Commons | Petr Hlaváček (architect) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v roce 1961 ve Zlíně,[2] v roce 1985[3] absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, na této škole od roku 1990 do roku 2010[3] či až dosud působí jako pedagog[2] a v letech 2010–2015 byl jejím proděkanem pro rozvoj.[2] V roce 1993 působil jeden semestr jako hostující profesor na University of Michigan College of Architecture.[4][3][5]
V letech 1987–1991 pracoval v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy (PÚ VHMP) v ateliéru Alfa (ateliér brutalistického architekta ing. arch. Machonina).[3]
V roce 1991 založil s Hanou Seho-Münzovou ateliér R.U.A.[5]
V roce 2009[6] (dle některých zdrojů již v roce 2000[5]) založil se svou manželkou Magdalenou vlastní ateliér Architekti Headhand s.r.o.[2] (původním názvem Atelier Mezzanin s.r.o.), od roku 2015 je pak třetím spoluvlastníkem Miroslav Šajtar.[6]
Od počátku roku 2015 do 20. září 2016 byl ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).[2] Jeho hlavním úkolem bylo zpracování Metropolitního plánu Prahy.[7] Už od května 2016 však s ním hnutí ANO vyjadřovalo nespokojenost[8] a 20. září 2016 byl z funkce pro politické neshody odvolán.[9][4] Jako důvody bylo uvedeno, že metropolitní plán nabírá zpoždění, že málo konzultoval s politiky a že opakovaně odmítl vyměnit vedoucího týmu připravující nový územní plán, architekta Romana Kouckého,[7] který je uznávaným odborníkem, ale má též pověst svérázného člověka, se kterým je těžké se domluvit.[10] Ke kritice se připojila i další koaliční strana, Trojkoalice, například náměstkyně primátora za Zelené Petra Kolínská.[10] Hlaváček koncepci, kterou Koucký pod jeho vedením připravoval, sám označil za revoluci, která se časem zmírní – s tím, že napřed má být připravena odvážná verze a teprve potom postupně hledán kompromis.[10] Kritici Kouckému vyčítali, že v plánu vidí cosi jako umělecké dílo, jež moc nehledí na lidi, kteří ve městě mají žít.[10] Hlaváček na kritiku reagoval tím, že zbavit se Kouckého je jako dát z auta pryč karburátor.[10] Primátorka Adriana Krnáčová odvolání Hlaváčka zdůvodňovala též jeho manažerskou neschopností, resp. auditem od firmy Ernst & Young, podle nějž ředitel neudělal dost pro to, aby zabránil případné korupci a manipulování zakázek, ke kterým podle auditu docházelo za předchozího vedení.[10] Podle Krnáčové také IPR Praha nefunguje jako příspěvková organizace města nebo úřad, který by měl být schopný veškerou svou práci spolehlivě a vyčíslitelně vykázat, ale občas spíš připomíná ateliér fakulty architektury. Hlaváček takovou atmosféru ovšem považuje za samu podstatu fungování institutu.[10] Adriana Krnáčová údajně chtěla na jeho místo jako dočasného krizového manažera dosadit svého poradce Miroslava Holuba, který v předchozím výběrovém řízení neuspěl proti Hlaváčkovi.[10] Za Hlaváčka se před jeho odvoláním postavili v petici prakticky všichni pracovníci IPR.[10]
Poté je Petr Hlaváček předsedou gremiální rady IPR.[2] Podle poroty soutěže Architekt roku je bytostně společensky angažovanou osobností, což se projevilo i jeho veřejným nasazením při vzniku a popularizaci IPR a tvorbě Metropolitního plánu Prahy.[2]
Působil jako porotce v řadě urbanistických a architektonických soutěží, v případě Nového kongresového centra v Praze a zahrad u kostela sv. Václava v Suchdole (obojí v roce 2017) jako předseda poroty.[11]
Ve své architektonické činnosti se zabývá jak celkem, urbanistickou koncepcí (strategickým plánem rozvoje) a vytvářením a definováním veřejného prostoru, tak detaily, ovšem s důrazem na kvalitu a potřeby celku.[2]
V profilovém rozhovoru v roce 2016 uvedl, že v Praze není třeba stavět nekonečně krásné, tvarově zajímavé domy, ale obyvatelé potřebují především docela obyčejný, jednoduchý obytný prostor.[7] Jeho vizí je „město, kde by se dobře žilo“.[5]
„Mezi rozumnými architekty je sdílená teorie, či poznání, že město není a nemůže být složené ze soch. Tedy jen z domů, které jsou tvarově zajímavé. V historii tyto „sochy“ představují budovy jako kostely, divadla, muzea. Jsou kořením města. Ale stejně jako jídlo nemůže být celé prokořeněné, protože by se nedalo jíst, tak i město musí mít koření přiměřeně. Má mít jednoduchý, čitelný, veřejný prostor a určitě zajímavé, ale ne tvarově přehnaně zajímavé obytné domy. … Pokud by bylo město postaveno jen z úžasných křivolakých domů, bude to průšvih. To už víme, jsou příklady z takových těch mírně diktátorských režimů v bývalých sovětských republikách, kam se pozvali strašně slavní architekti, ti naskládali různé domy a ve výsledku to je až k smíchu. Není to přirozené, není to obyvatelné.“[5]
Ve svých vyjádřeních klade velký důraz na kavárny jako prostředek sociálních vazeb a sociální kontroly: „Někde bydlíte. Máte u toho nějaký park a kavárnu, kam všichni chodí a dávají si to kafíčko. V Berlíně je to úplně typický obrázek, podobné parky jsou o víkendu plné, i tatínkové se naučili zajít si tam vypít kafíčko. A díky tomu kafíčku máte nad celým prostorem sociální kontrolu. Ale pokud je taková kavárna přes sobotu, neděli prázdná, tak časem to kafíčko zanikne. Park se přestane udržovat a vznikne z toho nepříznivý prostor. (…) Kavárna zdaleka není jen o tom, že se tam chodí vypít káva, je to jeden ze zdrojů kontroly daného prostoru. Je v ní někdo, kdo se o to stará a důvěrně zná prostředí. Díky tomu už třeba ví, že tamten člověk je trochu divný. Lidi se tam setkávají, znají se, posilují sociální vazby.“[5]
Mezi stavbami, na nichž se významně podílel, jsou jmenovány:[2]
V roce 2018 byl odbornou porotou vybrán mezi pět finalistů nominovaných na ocenění Architekt roku 2018,[12] cenu však nezískal.[13]
V komunálních volbách v roce 2018 byl jako nestraník za TOP 09 zvolen zastupitelem hlavního města Prahy, když kandidoval na 3. místě kandidátky subjektu "TOP 09 a Starostové (STAN) ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla -"Spojené síly pro Prahu"".[14] Dne 15. listopadu 2018 se navíc stal 1. náměstkem primátora hlavního města Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu.[15]
V komunálních volbách v roce 2022 byl lídrem kandidátky hnutí STAN a tudíž i kandidátem na post pražského primátora.[16] Mandát zastupitele hlavního města se mu podařilo obhájit.[17]
Dne 16. února 2023, téměř pět měsíců od komunálních voleb, byla zvolena nová Rada hlavního města Prahy. Petr Hlaváček se v ní stal náměstkem primátora zodpovědným za oblast územního a strategického rozvoje.[18]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
