Wobegongovití

Wobegongovití (Orectolobidae) je čeleď žraloků z řádu malotlamců. Jedná se o menší až středně velké žraloky obývající dna mělkých teplých vod od mírného po tropický pás v Indickém a západní části Tichého oceánu.

Wobegongovití
Wobegong skvrnitý (Orectolobus maculatus)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	paryby (Chondrichthyes)
Nadřád	žraloci (Selachimorpha)
Řád	malotlamci (Orectolobiformes)
Čeleď	žralůčkovití (Orectolobidae) T. N. Gill, 1896
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Velikost dospělců se podle druhu pohybuje v rozpětí 0,6–3,2 m^[1][2] (maximální délky dosahuje wobegong skvrnitý (Orectolobus maculatus)).^[1] Většina druhů má tělo poseto různě zbarvenými vzory rozmanitých tvarů. Hlava a tělo bývají silně dorzoventrálně zploštělé. Tlama je umístěna takřka u konce hlavy a dalece před očima. Zuby jsou špičaté ve tvaru ostrých špičáků, uspořádané ve dvou řadách. Spirakulum je velké. U nozder se nachází poměrně výrazné vousky. Kolem úst a po stranách hlavy jsou nápadné kožní záhyby (lalůčky). Ocasní ploutev nemá spodní lalok, na konci horního laloku se nachází ocasní zářez. Ocas je o hodně kratší než tělo (srvn. např. se žralůčky, jejichž ocas je delší než tělo). Obě hřbetní ploutve nemají trny a jsou zhruba stejně velké. Řitní ploutev začíná vzdálenostně až zas druhou hřbetní ploutví.^[2]

Výskyt

Wobegongovití se řadí mezi bentické druhy, tzn. zdržují se u oceánského dna. Obývají hloubky do 110 m. Jejich stanoviště tvoří skalnaté i písčitá dna a často se vyskytují i na korálových útesech, kde dobře splývají s okolním prostředím díky svému tělnímu zbarvení a kožním lalůčkům. Areál výskytu zahrnuje tropické, subtropické a teplejší vody mírného pásu od Japonska přes Novou Guineu po jižní Austrálii.^[3]

Biologie

Jedná se o mocné bentické predátory, do jejichž jídelníčku patří ryby, krabi, krevety, humři a chobotnice. V lovu jim dobře slouží zbarvení jejich těl, které jim umožňuje splynout s okolním prostředím. Jsou vejcorodí, embrya získávají živiny ze žloutkového váčku. Samice klade 20 a více mláďat.^[4] Podobně jako žralůčkovití, i wobegongovití umě používají své ploutve při plazení po dně. Mohou dokonce vylézt na břeh a podnikat krátké přesuny mezi přírodními bazénky.^[3]

Systematika

K wobegongovitým se řadí vedle několika fosilních rodů 12 recentních druhů ve 3 rodech:^[1][4]

• rod Eucrossorhinus Regan, 1908
  • Eucrossorhinus dasypogon (Bleeker, 1867) (wobegong indonéský)
  • †Eucrossorhinus microcuspidatus Case 1978
• rod Orectolobus Bonaparte, 1834
  • Orectolobus floridus Last & Chidlow, 2008
  • Orectolobus halei Whitley, 1940^[5]
  • Orectolobus hutchinsi Last, Chidlow & Compagno, 2006^[6]
  • Orectolobus japonicus Regan, 1906 (wobegong japonský)
  • Orectolobus leptolineatus Last, Pogonoski & W. T. White, 2010
  • Orectolobus maculatus (Bonnaterre, 1788) (wobegong skvrnitý)
  • Orectolobus ornatus (De Vis, 1883) (wobegong queenslandský)
  • Orectolobus parvimaculatus Last & Chidlow, 2008
  • Orectolobus reticulatus Last, Pogonoski & W. T. White, 2008
  • Orectolobus wardi Whitley, 1939 (wobegong Wardův)
• rod Sutorectus Whitley, 1939
  • Sutorectus tentaculatus (W. K. H. Peters, 1864) (wobegong australský)

Odkazy

Reference

1. NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 61. (anglicky)
2. LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. S. 125. (anglicky)
3. COMPAGNO, Leonard J. V. Bullhead, mackerel and carpet sharks: heterodontiformes, lamniformes and orectolobiformes. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. (Sharks of the world). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104543-5. S. 148–149.
4. EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 267. (anglicky)
5. Huveneers. Redescription of two species of wobbegongs (Chondrichthyes: Orectolobidae) with elevation of Orectolobus halei Whitley 1940 to species level. Zootaxa. 2006, s. 29–51. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. Last, Chidlow & Compagno. A new wobbegong shark, Orectolobus hutchinsi n. sp. (Orectolobiformes: Orectolobidae) from southwestern Australia. Zootaxa. 2006, s. 35–48. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

• COMPAGNO, Leonard J. V. Bullhead, mackerel and carpet sharks: heterodontiformes, lamniformes and orectolobiformes. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. (Sharks of the world). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104543-5.
• EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky)
• LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. (anglicky)
• NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 (anglicky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wobegongovití na Wikimedia Commons
• Taxon Orectolobidae ve Wikidruzích

Portály: Živočichové