Wismar
obec v zemském okresu Nordwestmecklenburg v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v zemském okresu Nordwestmecklenburg v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
Wismar (česky zastarale Vesmiř[2]) je bývalé hanzovní město, dnes důležitý přístav a okresní město v severním Německu. V období do 3. 9. 2011 město tvořilo samostatný městský okres.
Wismar | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 53°53′33″ s. š., 11°27′54″ v. d. |
Stát | Německo |
Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
Zemský okres | Severozápadní Meklenbursko |
Poloha města na mapě Německa | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41,7 km² |
Počet obyvatel | 43 878 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 1 051,7 obyv./km² |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Historic Centres of Stralsund and Wismar |
Zařazení | 2002 (26. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Thomas Beyer (Politiker, 1960) (od 2010) |
Vznik | 13. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03841 |
PSČ | 23966, 23970 a 23952 |
Označení vozidel | HWI a WIS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leží ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na pobřeží Baltského moře asi 45 kilometrů východně od Lübecku a 30 kilometrů severně od Schwerinu. Podle údajů z roku 2005 má 45 000 obyvatel, více než dvojnásobek počtu z roku 1905.
V roce 2002 bylo centrum města společně s centrem Stralsundu jako centry hanzovní ligy přidáno organizací UNESCO na seznam světového kulturního dědictví. V centru těchto měst se nachází mnoho významných cihlových budov, typických pro tuto část Německa a dřívější bohatá hanzovní města.
Původně zde byla slovanská osada Wyszomir. Wismar je poprvé zmiňován v roce 1229, kdy obdržel některá městská práva. V letech 1257 až 1358 byl sídlem Meklenburských knížat. V roce 1259 se s městy Lübeck a Rostock spojila proti četným útokům baltských pirátů. Připojením dalších a k dalším městům vznikla Hanzovní liga. Během 13. a 14. století byl Wismar vzkvétajícím hanzovním městem, kde také působilo mnoho dílen, například na zpracování vlny. Rozkvět i přes odliv obyvatel trval až do 16. století.
Po uzavření vestfálského míru v roce 1648 připadl Wismar Švédsku. Od roku 1653 v městě zasedal nejvyšší soud švédských území v Německu. V roce 1803 Švédové zastavili město i s panstvím Meklenburkům, s právem zpětného vykoupení po sto letech. V roce 1903 se Švédsko svých nároků vzdalo.
Na přelomu 19. století bylo ve Wismaru mnoho důležitých manufaktur na zpracování železa, asfaltu, ale i papírny a výroba strojů. Rozvinutý byl zejména námořní obchod. Dováželo se uhlí, dřevo a železo. Naopak vyváželo se odtud obilí, máslo a olejniny. Přístav byl však dostupný jen pro lodě s ponorem do 5 metrů a tak s nástupem velkých parních lodí význam obchodu upadal.
V centru města se nachází největší severoněmecké náměstí o rozměrech 100 krát 100 metrů, obklopené elegantními stavbami všech stylů. Na severní straně náměstí stojí klasicistní radnice, postavená v letech 1817 až 1819. Ve středu náměstí stojí Wassserkunst s propracovanou kovanou fontánou dovezenou v roce 1602 z Holandska. Další zajímavostí je gotické skladiště z roku 1380 známé jako Alter Schwede.
Osmdesát metrů vysoká věž chrámu svaté Marie je pouze zbytkem původní impozantní gotické stavby. Cihlový chrám z 13. století byl těžce poškozen během druhé světové války a poté úmyslně zničen východoněmeckým komunistickým režimem v roce 1960.
Wismar je dnes také důležitou obchodní křižovatkou s přístavem a velkou loděnicí pro stavbu velkých lodí.
Wismar je rozdělen na osm místních částí (Stadtteile), které se dále člení na okrsky (Stadtteilbezirk):[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.