Vjása
From Wikipedia, the free encyclopedia
Vjása (v dévanágarí व्यास), také Véda Vjása (celé jméno - Šrí Kršna Dvaipájana Vjása), znamená v českém překladu společně s přízviskem véda: uspořadatel véd. Podle Višnu Purány 3.3 tuto funkci zastává v každé Dvápara juze jiný mudrc.[1] Současný Vjása je také znám pod přízviskem Kršna Dvaipájana, což se týká jeho vzhledu (tmavá pleť) a místa narození (na ostrově, dvípa). Slovo vjása znamená uspořádat, rozlišit nebo popsat a označuje uspořadatele véd, komentářů k nim a jiných doplňujících děl védské literatury. Jeho nejznámějším dílem je rozsáhlý staroindický epos Mahábhárata, jehož součástí je Bhagavadgíta (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan), kde vystupuje jako moudrý rádce Kuruovců a Pánduovců. Podle Bhágavata Purány 1.3.21 je avatárem boha Višnua a jedním z osmi nesmrtelných (čirandžíva). Podle této Purány a Mahábháraty je synem převoznice Satjavatí a světce Parášary. Narodil se na jednom z ostrůvků řeky Jamuny blízko Kalpi v Džalaun, stát Uttarpradéš. Již jako dítě byl Vjása tak moudrý, že byl považován za dospělého a již od mládí se podřídil asketické disciplíně světců.