Vanilovník (Vanilla), česky též vanilkovník nebo vanilka,[1] je rod orchidejí a největší rod podčeledi Vanilloideae. Zahrnuje více než 100 druhů, rozšířených v tropické Americe, Africe i Asii. Vanilovníky jsou šplhavé bylinné liány s nápadnými květy. Plody jsou dlouhé a úzké, často nepukavé. Nejznámějším a hospodářsky nejvýznamnějším druhem je vanilovník plocholistý, pocházející z Mexika a pěstovaný pro známé a ceněné koření, vanilku.
 Vanilovník | |
|---|---|
.jpg) Vanilovník Vanilla somae | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
| Podčeleď | Vanilloideae |
| Tribus | Vanilleae |
| Rod | vanilovník (Vanilla) Plum. ex Mill., 1754 |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ jména
Jméno Vanilla má původ ve španělštině a je odvozeno od slova vaina (lusk). Původní španělská podoba jména byla vainilla (malý lusk), z ní pak vzniklo označení vanilla.[2][3]
Popis
Vanilovníky jsou pozemní nebo poloepifytické orchideje, dorůstající délky až několika metrů. Lodyha je šplhavá, větvená, sukulentní, lysá. Na každém článku stonku je jeden list a jeden šedozelený vzdušný kořen. Listy jsou dvouřadě uspořádané, dužnaté nebo kožovité, krátce řapíkaté nebo přisedlé. Většinou jsou poměrně velké a krátce řapíkaté, u části druhů jsou šupinovité a opadavé. Květenství jsou hroznovitá, s několika až mnoha květy, vyrůstající na krátkých postranních větévkách nebo stopkách. Květy jsou velké a nápadné, krátkověké, přetočené (resupinátní), otevírající se postupně. Kališní i korunní lístky jsou tvarově podobné, volné, rozestálé. Pysk je celistvý nebo laločnatý, přirostlý k bázi sloupku, s podvinutými okraji. Sloupek je podlouhlý a tenký, vepředu často pýřitý. Tyčinka je vrcholová, se 2 nebo 4 měkkými, moučnatými brylkami. Pyl je v monádách. Plod je úzce válcovitý, kožovitý a často nepukavý, v některých zdrojích označovaný jako bobule. Řada druhů má vonné plody. Semena jsou drobná, četná, bezkřídlá.[4][5]
Vanilovník tahitský
Kvetoucí vanilovník velkokvětý
_(3189686480).jpg)
Rozšíření
Počet udávaných druhů rodu vanilovník je dosti neustálený a pohybuje se v rozmezí asi 105[6] až 126[7] druhů, někdy i méně.[4] Je to dáno mj. tím, že jsou stále popisovány nové druhy a vymezení některých druhů je nejednotné. Rod je zastoupen v tropické Americe, Africe i Asii. Největší počet druhů roste v Americe, odkud je uváděno celkem asi 61 druhů, rozšířených od jižní Floridy a jižního Mexika přes Karibik a Střední Ameriku po Bolívii, Paraguay a severovýchodní Argentinu. Na africké pevnině roste asi 17 druhů v oblasti od rovníkové západní Afriky na východ po Etiopii a na jih po Angolu, Mosambik a KwaZulu-Natal (Vanilla roscheri). Celkem pěti endemickými druhy je zastoupen také na Madagaskaru. V Asii se vyskytuje asi 28 druhů, areál sahá od Indie po jižní Čínu a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Novou Guineu.[7][8] Centrum druhové diverzity je v Brazílii.[9]
Ekologické interakce
Většina druhů rodu vanilovník je cizosprašná, neboť pohlavní orgány jsou v květu odděleny strukturou zvanou rostellum, která mechanicky zabraňuje samoopylení. Výjimkou je druh Vanilla palmarum, u něhož ke spontánnímu samoopylení dochází.[10] V Americe jsou květy vanilovníků opylovány zejména robustními včelami rodu Eulaema. Navštěvují je i drobnější druhy zejména z rodů Melipona a Euglossa, ty však nejsou dosti velké k účinnému přenosu pylových brylek na další květ.[11] Protože se včely rodu Eulaema vyskytují pouze v Americe, musejí být vanilovníky na plantážích v jiných částech tropů opylovány ručně.[12] Semena vanilovníků jsou na rozdíl od převážné většiny ostatních orchidejí šířena zvířaty konzumujícími plody, a nikoliv větrem.[13]
Taxonomie
Rod Vanilla představuje starou vývojovou linii orchidejí a mnoho druhů má reliktní areály. Je rozdělován do dvou porodů, subgen. Vanilla a subgen. Xanatha. Skládá se z několika monofyletických, morfologicky jasně vymezených linií, které dobře korelují i s biogeografií. Typovým druhem je Vanilla mexicana, popsaný Philipem Millerem v roce 1754, zatímco hospodářsky nejvýznamnější druh Vanilla planifolia byl popsán H. Ch. Andrewsem až v roce 1808.[14][14] Rod Vanilla je dle výsledků fylogenetických studií blízce příbuzný s rody Pseudovanilla, Erythorchis, Cyrtosia a Galeola a tvoří bazální větev této skupiny.[10]
Vývojové vztahy v rámci rodu Vanilla
| Vanilla |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
Zástupci
- vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia)
- vanilovník tahitský (Vanilla × tahitensis, V. planifolia × odorata)
- vanilovník velkokvětý (Vanilla pompona)[1][15]
Význam
Hospodářsky nejvýznamnější druh je vanilovník plocholistý, pocházející z jižního Mexika. Jeho fermentované a sušené plody jsou ceněné koření – vanilka. Vyrábějí se z nich též extrakty a esenciální oleje a jsou zdrojem čistého vanilinu. Vanilka je využívána v potravinářství, parfumerii a aromaterapii.[16] V menším rozsahu se pěstují i některé jiné druhy, které však poskytují méně kvalitní koření. Patří mezi ně v první řadě vanilovník tahitský, kříženec vanilovníku plocholistého s druhem Vanilla odorata, pocházejícím z tropické Střední a Jižní Ameriky.[17] Jako přírodní náhrada pravé vanilky jsou někdy využívány plody vanilovníku velkokvětého.[18]
Některé druhy jsou pěstovány ve sklenících botanických zahrad a ve specializovaných sbírkách orchidejí. Větší počet druhů je uváděn ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[1]
Nedozrálé plody vanilovníku plocholistého
Extrakt z vanilky
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
