ptačí čeleď From Wikipedia, the free encyclopedia
Turakové (Musophagiformes) jsou řád ptáků endemických subsaharské Africe. Řád je zastoupen jedinou čeledí turakovití (Musophagidae) s 23 druhy.[1]
 Turakové | |
|---|---|
 Turako Hartlaubův (Tauraco hartlaubi) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | turakové (Musophagiformes) Seebohm, 1890 |
| Čeleď | turakovití (Musophagidae) Lesson, 1828 |
| Rody | |
| |
| Sesterská skupina | |
| hoacinové (Opisthocomiformes) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turakové jsou středně velcí ptáci, obvykle nápadně zeleně a červeně zbarvení, díky specifickým a mezi ptáky unikátním pigmentům. Mají krátká zakulacená křídla a prodloužená ocasní pera, většina druhů má na hlavě chocholku. Žijí v Africe jižně od Sahary v tropických lesích, na savanách a stepích. Někteří mají melodický hlas (jiní drsný[2]) a často se ozývají. Hnízda si stavějí na stromech, snášejí jedno až čtyři vejce, zpravidla dvě, na nichž sedí asi tři týdny. Mláďata mají husté černé prachové peří. Živí se zejména plody (ovoce, bobule), květy, pupeny a listy, v hnízdní době také hmyzem.[3]
V opeření turaků se nacházejí dvě unikátní barviva – červený turacin (na letkách) a zelený turakoverdin. Obě barviva jsou organickými sloučeninami obsahujícími ve své molekule atomy mědi. Turakoverdin je jedno z mála zelených barviv známých u ptáků; zelené zbarvení většiny ostatních druhů je výsledkem fyzikálních procesů a není způsobeno barvivem.[4]
Turakové byli ještě na konci 20. století řazeni do podřádu (nebo čeledi[5]) řádu kukaček (Cuculiformes). Také současné výzkumy analýzy DNA ukazují, že jsou turakové příbuzní kukačkám, papouškům (Psittaciformes) a hoacinům (Opisthocomiformes),[6] přičemž jejich nejbližšími příbuznými jsou právě hoacinové, kteří jsou jejich sesterskou skupinou.[7]
Existují tři vyhraněné linie turaků, které odpovídají tradičně rozlišovaným podčeledím. Šedě zbarvení sparáci a červeno-zeleně zbarvení turakové tvoří dvě vývojově samostatné skupiny. Bazálním druhem šedých sparáků je sparák bělobřichý (Corythaixoides leucogaster). Banánovci (Musophaga) se nacházejí uvnitř kladu turaků a podle všeho se jedná o vysoce specializovanou skupinu „typických“ turaků.[6]
Turakové zahrnují následujících 23 druhů.[1]
V zajetí byl turako poprvé úspěšně odchován v roce 1915 ve Francii (T. persa bufoni), poté v roce 1929 v USA v Kalifornii (T. leucotis donaldsoni). Turakové jsou citliví na obsah železa v potravě – ohrožuje je nadměrné ukládání železa v tkáních (hemochromatóza). Pohlaví ptáků se zjišťuje testem DNA, případně endoskopií.[8]
V ČR se turakové chovají v zoologických zahradách i v soukromých chovech. K nejběžněji chovanému druhu rodu turako patří turako chocholatý, méně se v chovech vyskytuje turako červenokorunkatý, turako Livingstonův aj., poměrně nově (2010) turako Schalowův.[9][10] Asi nejvhodnějším druhem pro začínající chovatele je turako bělolící.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
