![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Fehmarnbeltbr%25C3%25BCcke.svg/langcs-640px-Fehmarnbeltbr%25C3%25BCcke.svg.png&w=640&q=50)
Tunel pod Fehmarnskou úžinou
From Wikipedia, the free encyclopedia
Tunel pod Fehmarnskou úžinou (dánsky Femern Bælt-tunnelen, německy Fehmarnbelttunnel) je 17,6 km dlouhý ponořený železniční a silniční podmořský tunel ve výstavbě, který spojí německý pobřežní ostrov Fehmarn a dánský ostrov Lolland, tím že podejde 18 km širokou Fehmarnskou úžinou v Baltském moři a umožní přímé železniční a dálniční spojení mezi severním Německem a jihem Dánska. Výstavba začala v lednu 2021[2], tunel by měl být dokončen v roce 2029.[1] Mělo by jít o nejdelší ponořený tunel na světě a zároveň o nejdelší zároveň silniční a železniční tunel na světě.
Tunel pod Fehmarnskou úžinou | |
---|---|
![]() Mapa plánovaného spojení na dánsko-německém systému dálnic | |
Základní informace | |
Stát | Dánsko, Německo |
Místo | Fehmarnská úžina |
Provozovatel | Femern A/S (femern.de) |
Provozní délka | 17 600 m |
Počet dopr. tubusů | 4 |
Výstavba | |
Zahájení stavby | 2021 |
Dokončení | 2029[1] |
Lokalizace | |
Souřadnice | 54°34′33″ s. š., 11°18′20″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tunelem povede dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať a čtyřpruhová dálnice. Tunel má být složen z betonových prefabrikátů, které mají být umístěny do příkopu vyhloubeného na dně moře (široký šedesát a hluboký šestnáct metrů)[3] a následně zasypaného, takže po dokončení povede v hloubce 40 metrů pod hladinou. Tunel zkrátí dobu cesty mezi Lollandem a Fehmarnem ze 45 minut trajektem (bez započtení doby čekání a nástupu) na 10 minut autem a sedm minut vlakem.[4][5] Elektrifikovaná vysokorychlostní trať bude umožňovat rychlost 200 km/h.[6]
Tunel nahradí silně vytíženou trajektovou linku z Rødby a Puttgardenu, kterou v současnosti provozuje společnost Scandlines.
Původně byl projekt koncipován jako most, ale v roce 2010 bylo změněn na tunel, který má méně stavebních rizik, přestože finanční náklady by byly velmi podobné.[7] Dánský parlament schválil projekt velkou většinou v lednu 2011[8][9] a stavba byla definitivně schválena dánským parlamentem dne 28. dubna 2015.[10][11] Náklady na projekt byly původně odhadovány na 5,5 miliardy eur,[12] do roku 2010, kdy Dánsko a Německo podepsaly smlouvu o výstavbě mostu, vzrostly na 7,4 miliardy eur.[13] Tunel bude financovat Dánsko, které bude vybírat mýtné z průjezdu. Německo zaplatí dalších 800 milionů eur za napojení tunelu na svou dálniční síť.[14]
V lednu 2021 začala na dánské straně, v Rødbyhavn, výstavba továrny na stavbu jednotlivých betonových sekcí ponořeného tunelu.[15] Slavnostní položení základního kamene na dánské straně proběhlo 1. ledna 2021,[16] na německé straně 29. listopadu 2021.[17][18]