Dánština
severogermánský jazyk / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku. Početné jazykové menšiny žijí v severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, na Faerských ostrovech a v Grónsku. Je blízce příbuzná s norštinou a švédštinou, s nimiž je do jisté míry vzájemně srozumitelná.
Dánština (dansk) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Dánsko, Faerské ostrovy, Grónsko, Šlesvicko-Holštýnsko |
Počet mluvčích | 5,5 milionu |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Dánský jazykový ústav (Dansk Sprognævn) |
Úřední jazyk | Dánsko, Grónsko, Faerské ostrovy, oficiálně uznáván jako jazyk minority v Německu |
Kódy | |
ISO 639-1 | da |
ISO 639-2 | dan (B) dan (T) |
ISO 639-3 | dan |
Ethnologue | DNS |
Wikipedie | |
da.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dánština se od ostatních skandinávských jazyků začala oddělovat kolem roku 1000 a v porovnání s nimi prošla největšími změnami. V období Hansy, která založila pobočky i v Dánsku, převzala z dolnoněmčiny celou řadu slov, a to nejenom slovník oborů a řemesel, které přišly s Hansou do Dánska (jakož i do celé Skandinávie), ale dolnoněmecká slova pronikla až do základního slovníku. Během jazykového vývoje se značně zjednodušila gramatika, především skloňování a časování. Současná dánština má převažující charakter analytického jazyka.