český barokní spisovatel, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní From Wikipedia, the free encyclopedia
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (19. prosince 1629[1] Počátky – 3. srpna 1680 Praha) byl český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel. Od roku 1674 byl titulárním biskupem samandrijským.
| Jeho biskupská Milost Tomáš Pešina z Čechorodu | |
|---|---|
| světící biskup pražský | |
 Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (portrét z roku 1889 od Jana Vilímka) | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1653 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. prosince 1629 |
| Místo narození | Počátky České království |
| Datum úmrtí | 3. srpna 1680 (ve věku 50 let) |
| Místo úmrtí | Praha České království |
| Příčina úmrtí | mor |
| Místo pohřbení | Katedrála sv. Víta v Praze |
| Národnost | česká |
| Povolání | římskokatolický biskup |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tomáš Pešina, pokračovatel Bohuslava Balbína, generální vikář a kapitulní děkan sv. Víta v Praze, milovník českého jazyka a sběratel, se narodil 19. prosince 1629 v Počátkách v rodině místního řezníka,[2][3] který se sem přistěhoval okolo roku 1610 z Okrouhlé Radouně. Od roku 1643 studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci,[4] od r. 1648 studoval na jezuitské akademii v Klementinu v Praze. Stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie. Roku 1653 byl vysvěcen na kněze a přidělen jako kaplan do Kostelce nad Orlicí.
Roku 1655 se stal děkanem v Kostelci nad Orlicí. Od 1657 působil jako děkan v Litomyšli. O rok později (1658) byl jmenován biskupským vikářem poloviny Chrudimského kraje. V roce 1663 se stal kanovníkem kapituly v Litoměřicích, dále byl kanovníkem Vyšehradské kapituly a o dva roky později byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze. Roku 1668 byl prohlášen scholastikem, téhož roku byl jmenován císařským radou a brzy na to i císařským falckrabětem.
V církevní hierarchii postupoval stále výše, 4. května roku 1670 byl zvolen a instalován děkanem Metropolitní kapituly, dále se stal oficiálem a generálním vikářem pražského arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka. Roku 1674 jej císař Leopold I. jmenoval titulárním biskupem samandrijským. Není jasné, zda přijal zároveň svěcení pomocným pražským biskupem.[5]
Pešina roku 1670 zakoupil panství Obořiště, pro něž císař Leopold I. roku 1678 udělil povolení k založení kláštera paulínů. Pešina svou fundaci závětí z roku 1680 ještě rozšířil. Klášter řádu paulínů s kostelem sv. Josefa v Obořišti byl činný až do roku 1786, kdy jej císař zrušil a panství odkoupili Colloredo-Mansfeldové.
Akt založení kláštera s portrétem T. J. Pešiny zpodobnil Jan Václav Spitzer na klenbě klášterního sálu, dále je vyobrazen v olejomalbě malíře Františka Liechtenreittera (dnes na faře) a reprodukován v grafickém listu z doby kolem roku 1750.
Slavný rodák z Počátek zemřel na morovou nákazu při velké morové epidemii ve věku 50 let 3. srpna 1680. Byl pohřben do hrobu ve svatovítské katedrále, v podlaze před oltářem sv. Cyrila a Metoděje. Náhrobní deska s rodovým erbem a nápisem byla vyjmuta při rekonstrukci dlažby kolem roku 1910, zčásti se dochovala.[7]
Dále napsal různé příležitostné tisky, např. k oslavě arcibiskupa Jana Viléma z Kolowrat roku 1669. Podílel se na překladu díla Martyrologium aneb Pašionál svaté římské církve, jež vyšlo s jeho podporou. Byl spoluzakladatelem a redaktorem edice Dědictví svatojanské.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
