francouzský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Thomas Lemar (* 12. listopadu 1995, Baie-Mahault, Guadeloupe) je francouzský profesionální fotbalista, který hraje na postu záložníka za španělský celek Atlético Madrid. Na reprezentační úrovni nastupuje za národní mužstvo Francie, se kterým vyhrál MS 2018.
| Thomas Lemar | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Thomas Lemar (2018) | |||||||||||||||||||
| Osobní informace | |||||||||||||||||||
| Celé jméno | Thomas Benoît Lemar | ||||||||||||||||||
| Datum narození | 12. listopadu 1995 (28 let) | ||||||||||||||||||
| Místo narození | Baie-Mahault,  Guadeloupe | ||||||||||||||||||
| Výška | 1,71 m | ||||||||||||||||||
| Klubové informace | |||||||||||||||||||
| Současný klub |  Atlético Madrid | ||||||||||||||||||
| Číslo dresu | 11 | ||||||||||||||||||
| Pozice | Útočník / křídelník | ||||||||||||||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Profesionální kluby* | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Reprezentace** | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Úspěchy | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 30. 10. 2019 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 30. 10. 2019 | |||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||
Lemar začal hrát fotbal jako dítě v klubu Solidarité Scolaire. Posléze se dostal do klubu SM Caen. Za Caen v sezoně 2013/14 debutoval mezi dospělými, v této sezoně tým postoupil do Ligue 1. Když Caen v další sezoně bojoval o udržení mezi elitou, byl Lemar spíše náhradníkem. Ve venkovním zápase na půdě FC Nantes 5. dubna 2015 se však zaskvěl. V 73 . minutě byl poslán na hřiště, o několik minut později trefil brankovou konstrukci. V 92. minutě vsítil branku z přímého kopu a rozhodl o vítězství 2:1.[1]
Už ve třetím kole Ligue 1 sezóny 2015/16 se gólově prosadil, když pár minut po vstupu na hřiště srovnal na konečných 1:1 na půdě Toulouse.[2] Během šestého kola odehrál celý zápas doma s Lorientem. Ve 21. minutě si stoupl k rohovému praporku a nacentroval na gól Tourému, který snížil na 1:2. Ve 47. minutě sám přidal druhý gól, když se prosadil z přímého kopu. Lorient ale strhl výhru na svou stranu, vyhrál 3:2.[3] V sedmém kole vstřelil gól Montpellieru, i jeho gól rozhodl o výhře Monaca poměrem 3:2.[4] V lednu se mu povedl opět zápas proti Lorientu, kdy spolu s Moutinhem rozhodli o monackém vítězství 2:0 na hřišti soupeře.[5] Začátkem března otevřel skóre proti „rodnému“ Caen, ale zápas skončil remízou 2:2.[6] Kouč Jardim ho zkoušel na různých pozicích v záloze – dvojčlenné i tříčlenné – než jej zařadil na levé křídlo v systému 4–2–2–2.[7] Knížecí celek skončil ligu jako třetí, kvalifikoval se tedy do předkola Ligy mistrů.
Ročník Ligue 1 2016/17, Lemarův druhý v monackém dresu, byl mimořádné úspěšným pro tým a i Lemara osobně. Trenér Jardim mu věnoval více prostoru na hřišti, což přineslo ovace prakticky hned v úvodu. V zářijovém utkání doma proti Stade Rennes v samotném závěru dvěma góly pojistil výhru 3:0.[8] Na podzim přidal ještě další čtveřici branek. Ještě během července a srpna pomohl k postupu do skupiny Ligy mistrů, Monaco vyřadilo Fenerbahçe a i Villarreal. Lemar si místo v základu podržel také ve skupině, kdy z levého strany terorizoval obrany Tottenhamu, Leverkusenu a CSKA Moskva. V prvním zápase skupiny ve Wembley proti Tottenhamu byl na lavičce náhradníků, ale v 5. minutě se zranil Nabil Dirar a Lemar šel do hry. Ve 31. minutě zvýšil vedení Monaca, v zápase který skončil zaslouženou výhrou 2:1.[9] Odehrál zápas proti Leverkusenu (1:1) a také dva moskevskému proti CSKA (1:1 a výhra 3:0). Další gól v milionářské soutěži dal opět Tottenhamu (další výhra 2:1). Na branku Djibrila Sidibého sice z penalty dokázal odpovědět Angličan Kane, avšak Lemar strhl vítězství na monackou stranu.[10] Osmifinále představovalo těžkou zkoušku mladého týmu proti Manchesteru City kouče Pepa Guardioly. Lemar odehrál celé utkání a v 61. minutě přihrál na gól Falcaa, v tento moment Monaco vítězilo 3:2.[11] City ale třemi góly zápas otočilo. Monaco zvládlo odvetu, Lemar asistoval u důležité branky Bakayoka na 3:1, tento stav Monaco posouval do čtvrtfinále, tým okolo Lemara už výsledek udržel a Citizens vyřadil.[12] Ve čtvrtfinále asistoval u tří branek během výher 3:2 a 3:1 proti Dortmundu. Postup Ligou mistrů ukončil až turínský Juventus. Jeho jarní góly a asistence v lize Monacu přihrály francouzský titul před dotírajícím PSG.
V této sezoně si celkově do statistik připsal 14 gólů a 17 gólových asistencí, čímž si vysloužil pozornost velkoklubů, ačkoliv se zdálo, že jej zastiňují jiné hvězdy jako Bernardo Silva, Benjamin Mendy nebo Fabinho.[7]
Ačkoli byl spojován s možným odchodem – nabídku poslal např. Arsenal – zůstal nakonec v Monaku.[13] Za sezonu 2017/18 se trefil pouze třikrát, dva z těchto gólů vstřelil ve francouzské lize. Na hřišti Bordeaux vstřelil po individuální akci gól na 2:0.[14] V půlce prosince se jedním gólem podílel na jasné výhře 4:0 na půdě Saint-Étienne.[15] AS Monaco titul neobhájilo, v tabulce skončilo druhé.
Atlético přivedlo 22letého Lemara v létě 2018 za částku 70 milionů eur.[16] Trenér Diego Simeone jej přivedl za Carrasca, který v lednu opustil Atlético, aby zamířil do Číny.[17] Poprvé si v novém týmu zahrál v přípravě se Stuttgartem. Debut v ostrém zápase jej čekal v srpnu v Superpoháru UEFA. Od začátku nastoupil na pravém křídle, v 91. minutě byl střídán, Atlético porazilo rivala Real Madrid 4:2 v prodloužení.[18] Diego Simeone byl s jeho výkonem spokojený, i proto si ve španělské La Lize v sezóně 2018/19 odbyl debut již v prvním kole na hřišti Valencie (1:1).[19] Simeone oproti Superpoháru změnil jeho post z pravého křídla na levé. Velký zápas odehrál v září na Getafe – ve 14. minutě nastřelil břevno, od kterého se míč odrazil do zad gólmana Davida Soriy a od něj do branky, gól je však zaznamenán jako Soriův vlastní. Lemara našel v 60. minutě centrovaný míč Kokeho a Lemar pojistil vedení 2:0.[20] V dubnu 2019 dal jediný gól utkání s Eibarem, jehož znovu našel míč Kokeho.[21] Atlético skončilo v lize druhé za Barcelonou, ale před svým rivalem, Realem Madrid.
Lemar byl i další sezónu součástí plánů Simeoneho, jeho konkurencí se však stal nově příchozí portugalský talent João Félix.
Lemar nastupoval již za francouzské mládežnické reprezentace. V roce 2012 se zúčastnil ME hráčů do 17 let. Zde si zahrál např. po boku Anthonyho Martiala.
Trenér Didier Deschamps dal Lemarovi možnost zahrát si poprvé v přátelském zápase s Irskem (0:0) v listopadu 2016.[22] V kvalifikačním zápase na MS 2018 na domácí půdě s Nizozemskem na sebe upozornil, když vstřelil dva góly během výhry 4:0. Lemar, možná vůbec nejlepší hráč zápasu, vsítil v 73. minutě gól tzv. halfvolejem ze 20 metrů na 2:0, v 88. minutě přidal ještě třetí a vše korunoval v nastavení Kylian Mbappé.[23] Deschamps jej nominoval na MS 2018, patřila mu však role střídajícího hráče, neboť v útoku trenér spoléhal na duo Mbappé–Griezmann, na lavičce navíc čekali další hráči jako Dembélé a Giroud. Ve třetím zápase skupiny proti Dánsku odehrál Lemar celý zápas na levém křídle. Zápas skončil nerozhodně 0:0.[24] Pro Lemara to byl první a zároveň poslední zápas na šampionátu, na kterém Francie zvítězila, když ve finále porazila Chorvatsko 4:2.
Během premiérového ročníku Ligy národů byl na lavičce náhradníků.
Fotbalový server FourFourTwo vyzdvihuje Lemarovu střelu, přihrávku a schopnost účinného pressingu (tj. zpětné získání míče).[7] Může zahrát ve středu zálohy i na jejím okraji, pravém i levém. Není klasickým křídlem, stahuje se totiž do středu hřiště a vytváří prostor pro nabíhající krajní beky svého mužstva.[17][7] Trenér Leonardo Jardim, který vedl Lemara v AS Monaco, vyzdvihl Lemarovu univerzalitu a že jediné posty, kde by Lemar strádal, a to na hrotu útoku a ve středu obrany.[7]
Zdroj:[25]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
