![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Tel_Dan_-_Israelite_Gate.jpg/640px-Tel_Dan_-_Israelite_Gate.jpg&w=640&q=50)
Tel Dan
tel zahrnující pozůstatky biblického města Dan na severu Izraele / From Wikipedia, the free encyclopedia
Tel Dan (hebrejsky: תל דן, tedy doslova „mohyla Dan“, či Tel el-Kadi, arabsky: تل القاضي, doslova „mohyla Soudců“ – tedy doslovný překlad hebrejského názvu, neboť Dan též znamená „soudce“ či „ten, který soudí“) je izraelský tel zahrnující pozůstatky starověkého města Dan (hebrejsky: דן), které Bible zmiňuje jako nejsevernější město Izraelského království, náležející kmeni Dan. Místo současného Tel Dan s biblickým městem poprvé v roce 1838 identifikoval Edward Robinson. Kniha Soudců (18:27-29) uvádí, že před dobytím města Izraelity bylo město známé jako Lajiš,[1] zatímco kniha Jozue (19:47) uvádí název Lešem.[2]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Tel_dan_inscription.png/640px-Tel_dan_inscription.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Tel_Dan_-_Israelite_Gate.jpg/640px-Tel_Dan_-_Israelite_Gate.jpg)
Nachází se v oblasti známé jako „galilejský prst/prst Galileje“ nedaleko kibucu Dan. Západně se rozkládá jižní část pohoří Libanon, zatímco východně a severně se nachází pohoří Antilibanon. Tající sníh z blízkých hor tvoří většinu vod řeky Jordán a má za následek velkou úrodnost zdejší oblasti. Díky tomu je okolí města bohaté na bujnou vegetaci, i přes to, že se jinak nachází v aridní oblasti. Vzhledem ke své poloze při hranicích s Libanonem bylo toto místo v minulosti předmětem sporů, naposledy během šestidenní války v roce 1967.
Podle archeologických vykopávek bylo město obývané již v pozdním neolitickém období (zhruba 4500 př. n. l.), avšak někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. bylo na téměř tisíc let opuštěné.
V letech 1966 až 1993 na tomto místě probíhaly archeologické vykopávky, čímž se Tel Dan stal nejdéle archeologicky zkoumaným územím v Izraeli.[3] Během archeologického pátrání byla v červenci 1993 odhalena černá čedičová stéla, vztyčená pravděpodobně aramejským králem, obsahující připomínku vítězství nad místními starověkými národy, včetně „Izraele“ a „domu Davida.“ Její autor je neznámý, možná šlo o damašského krále Chazaela nebo jednoho z jeho synů. Jedná se tak o jedinou starověkou zmínku dynastie krále Davida mimo Starý zákon.[4]