Tento článek je o
válce mezi Izraelem a několika arabskými státy.
O
válce mezi Gruzií a Abcházií pojednává článek
Válka v Abcházii (1998).
Šestidenní válka (hebrejsky מלחמת ששת הימים, milchemet šešet ha‑jamim, resp. třetí arabsko-izraelská válka) z 5.–10. června 1967 bylo vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska. Jednotkami mimo to přispěl Irák, Saúdská Arábie, Súdán, Tunisko, Maroko a Alžírsko.[1] Válka propukla 5. června úderem izraelského letectva proti leteckým základnám Egypta a skončila 10. června, kdy Izrael ukončil bojové akce. Arabská koalice v ní utrpěla zdrcující porážku – Egypt ztratil kontrolu nad Gazou a celého Sinajského poloostrolova, Jordánsko Východním Jeruzalémem a celým Západním břehem Jordánu a Sýrie nad Golanskými výšinami. Výsledek války ovlivnil geopolitiku regionu až dodnes.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Šestidenní válka |
---|
konflikt: Arabsko-izraelské války |
|
|
Trvání | 5.–10. června 1967 |
---|
Místo | Blízký východ |
---|
Příčiny | Egyptská blokáda Tiranské úžiny, přesun arabských jednotek na Sinajský poloostrov, vypovězení jednotek OSN, arabský pokus zničit Izrael |
---|
Výsledek | Rozhodující izraelské vítězství |
---|
Změny území | Izraelská okupace Pásma Gazy, Sinajskýho poloostrova, Západní břehu Jordánu (i východního Jeruzaléma) a Golanských výšiny |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
264 000 (s 50 000 vojáky pravidelné armády); 197 letadel
| Egypt 150 000; Sýrie 75 000; Jordánsko 55 000; Saúdská Arábie 20 000; 812 letadel
|
|
Ztráty |
---|
779 padlých, 2 563 zraněných, 15 zajatců, 19 letadel (oficiální ztráty)
| 21 000 padlých, 45 000 zraněných, 6 000 zajatců přes 400 letadel (odhady)
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Po četných hraničních střetech mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy, zejména Sýrií, vyzval egyptský prezident Gamál Násir v květnu 1967 k odchodu jednotky OSN ze Sinaje. Mírové jednotky zde byly umístěny od roku 1957 po britsko-francouzsko-izraelském útoku, jehož cílem bylo ovládnout Egyptem znárodněný Suezský průplav, tedy válce známé jako Suezská krize. Po odchodu mírových jednotek shromáždil Egypt, za podpory ostatních arabských zemí, při hranicích s Izraelem na 1000 tanků a téměř 100 000 vojáků[2] a uzavřel Tiránskou úžinu pro všechny lodě plující pod izraelskou vlajkou, či přepravující strategický materiál.[3]
Izraelská vláda se rozhodla, že vyhlásí mobilizaci, která proběhla 20. května, a že uzavření Tiránské úžiny bude považovat za válečný akt. Do služby bylo povoláno na 70 000 rezervistů. 5. června 1967 Izrael spustil preemptivní útok. Jordánsko, které s Egyptem podepsalo 30. května smlouvu o vzájemné obraně, následně zaútočilo na západní Jeruzalém a Netanju.