Teheránská konference
From Wikipedia, the free encyclopedia
Teheránská konference (s krycím názvem Eureka) byla jednou z vrcholných spojeneckých konferencí druhé světové války. Šlo o vůbec první společné osobní setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie v tomto období. Jednání sovětského vůdce J. V. Stalina, amerického prezidenta F. D. Roosevelta a britského premiéra W. Churchilla (tzv. Velké trojky) se konalo od 28. listopadu do 1. prosince 1943 v íránské metropoli Teheránu. Byla zde projednávána především další taktika v boji proti mocnostem Osy, a rovněž bylo nastíněno poválečné uspořádání Evropy, zejména otázka Polska. Hlavním výsledkem konference byl závazek západních spojenců otevřít ve Francii druhou frontu proti nacistickému Německu. V důsledku tak už byl položen základ budoucího rozdělení sfér vlivu v Evropě, které bylo na následujících setkáních Velké trojky už jen potvrzeno. Např. historik Laurence Rees proto považuje Teherán za rozhodující konferenci celé války.[1]
Teheránská konference | |
---|---|
Základní informace | |
Datum | 28. listopadu až 1. prosince 1943 |
Stát | Persie |
Místo | Sovětská ambasáda v Teheránu |
Výsledek | Dohoda o otevření druhé fronty proti Německu do 1. června 1944 |
Účastníci | SSSR: Josif Stalin VB: Winston Churchill USA: Franklin D. Roosevelt |
Teheránské konferenci předcházela třetí Moskevská konference ministrů zahraničí SSSR, USA a Velké Británie, která se konala od 18. října do 1. listopadu 1943, a bezprostředně konference v Káhiře ve dnech 22.–26. listopadu 1943 mezi Rooseveltem, Churchillem a čínským generalissimem Čankajškem. Z Teheránu se pak Churchill a Roosevelt opět vrátili do Káhiry, kde ve dnech 4.–6. prosince 1943 jednali s tureckým prezidentem İsmetem İnönü (Druhá káhirská konference).
Velká trojka ve složení Stalin–Roosevelt–Churchill se během války znovu setkala už jen jednou, v únoru 1945 na konferenci na Jaltě. Nedlouho poté Roosevelt zemřel a na následující konferenci v Postupimi v létě 1945 už USA zastupoval Harry Truman. Churchill do Postupimi jel v očekávání výsledků domácích voleb, které překvapivě prohrál, takže na závěr konference už ho nahradil nově jmenovaný premiér Clement Attlee.
Čtyřdenní setkání začalo Stalinovým úskokem. Aby omezil samostatná jednání Roosevelta s Winstonem Churchillem a usnadnil si odposlouchávání obou státníků, přesvědčil amerického prezidenta, že je v ohrožení života kvůli chystanému atentátu.