![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Chiang_Kai-shek%25EF%25BC%2588%25E8%2594%25A3%25E4%25B8%25AD%25E6%25AD%25A3%25EF%25BC%2589.jpg/640px-Chiang_Kai-shek%25EF%25BC%2588%25E8%2594%25A3%25E4%25B8%25AD%25E6%25AD%25A3%25EF%25BC%2589.jpg&w=640&q=50)
Čankajšek
čínský voják a politik (1887–1975) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čankajšek (čínsky v českém přepisu Ťiang Ťie-š’, pchin-jinem Jiǎng Jièshí, znaky zjednodušené 蒋介石, tradiční 蔣介石; 31. října 1887, Si-kchou, asi 180 km jižně od Šanghaje – 5. dubna 1975, Tchaj-pej, Tchaj-wan), byl čínský voják a nacionalistický politik, vůdce Národní strany (Kuomintang, KMT) a prezident Čínské republiky. Pocházel ze zámožné obchodnické rodiny, studoval na japonské vojenské akademii a zúčastnil se sinchajské revoluce, která roku 1912 nastolila první Čínskou republiku. Jako úspěšný velitel a energický až bezohledný vůdce se snažil vybudovat silný čínský stát, nezávislý na velmocích.
Generalissimus Čankajšek 蔣中正 / 蔣介石 | |
---|---|
![]() | |
předseda Čínského národního shromáždění | |
Ve funkci: 10. října 1928 – 15. prosince 1931 | |
Předchůdce | Ku Wej-ťün |
Nástupce | Lin Sen |
Ve funkci: 1. srpna 1943 – 20. května 1948 | |
Předchůdce | Lin Sen |
Nástupce | Čankajšek (jako prezident Čínské republiky) |
prezident Čínské republiky | |
Ve funkci: 20. květen 1948 – 21. leden 1949 | |
Předchůdce | Čankajšek (jako předseda Čínského národního shromáždění) |
Nástupce | Li Cung-žen |
Ve funkci: 1. března 1950 – 5. dubna 1975 | |
Předchůdce | Li Cung-žen |
Nástupce | Jen Ťia-kan |
Stranická příslušnost | |
Členství | ![]() |
Rodné jméno | 蔣瑞元 |
Narození | 31. října 1887 Če-ťiang, říše Čching ![]() |
Úmrtí | 5. dubna 1975 (ve věku 87 let) Tchaj-pej, Čínská republika ![]() |
Příčina úmrtí | rakovina jater |
Místo pohřbení | Cihu Mausoleum |
Choť | Mao Fu-mej Čchen Ťie-žu Sung Mej-ling |
Rodiče | Čch’-ang Čao-cchung a Wang Cchaj-jü |
Děti | Ťiang Ťing-kuo Ťiang Wej-kuo (adoptován) |
Příbuzní | Chiang Kai-ching, Chiang Jui-lien a Jiang Ruiqing (sourozenci) Chiang Wei-kuo (adoptovaný syn) Chiang Hsiao-wen, Chiang Hsiao-chang, Chiang Hsiao-wu, Chiang Hsiao-yung, Chiang Hsiao-yen a Winston Chang (vnoučata) |
Alma mater | Vojenská akademie Baoding Císařská vojenská akademie |
Profese | politik a voják |
Náboženství | Křesťanské (Metodista)[1] (předtím Konfucianismus) |
Ocenění | Osobnost roku časopisu Time (1937) čestný rytíř velkokříže Řádu lázně (1942) řetěz Řádu za občanské zásluhy (1965) velkokříž Řádu čestné legie Řád Sikatuna … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Chiang Kai-shek |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/1927_Chiang_Soong_wedding_photo1.jpg/320px-1927_Chiang_Soong_wedding_photo1.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Chiang_Kai-shek_in_full_uniform.jpeg/320px-Chiang_Kai-shek_in_full_uniform.jpeg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Chiang_Kai-shek_Colour.jpg/640px-Chiang_Kai-shek_Colour.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/DoubleTenDayParadeOctober101966.jpg/640px-DoubleTenDayParadeOctober101966.jpg)
Zprvu byl jako „Rudý generál“ podporován Sověty i Německem a během druhé čínsko-japonské války se houževnatě bránil proti Japoncům, ale zároveň se snažil potlačit čínské komunisty. Od útoku na Pearl Harbor roku 1941 stál na straně Spojenců, ale během občanské války v letech 1945–1948 ho Mao Ce-tung přes významnou podporu Spojených států vytlačil z čínské pevniny. Roku 1948 odletěl na Tchaj-wan (znám také jako Formosa), kam s podporou dalších exulantů přemístil Čínskou republiku (ROC) a kde do své smrti v roce 1975 byl jejím prezidentem, vládnoucí jako diktátor.[2]
Na prudké a často nečekané změny vnitřní i zahraniční politické situace reagoval střídáním spojenců, což mu mnozí vytýkali jako vadu charakteru. Oslabenou a rozháranou Čínu počátku 20. století se mu však podařilo začít modernizovat a politicky sjednotit, i když na krátkou dobu. Do politiky vstoupil jako revoluční demokrat, postupně však usoudil, že demokracii západního typu nelze v Číně uskutečnit, a sovětský systém odmítal. Jako autoritativní vůdce tvrdě potlačoval různá povstání, zároveň však ostře vystupoval proti kapitalistům. Musel bojovat na několika frontách a v zemi, unavené válkou, nakonec ztratil podporu, zejména u venkovského obyvatelstva. V závěru života položil pevné základy tchajwanského hospodářského zázraku.[zdroj?]
Vychován svou matkou v konfuciánské zbožnosti, přijal roku 1927 metodistické křesťanství. Dovedl být velmi tvrdý, až bezohledný a svárlivý, a v jeho životě je řada temných míst. Z jeho později zveřejněných deníků vyplývá, že nejednal jen z oportunismu, nýbrž jako důsledný vlastenec, a že to byl přemýšlivý a citlivý člověk. V životě se čtyřikrát oženil, naposledy se Sung Mej-ling.
Dodnes je předmětem velkých sporů, nezávislí pozorovatelé však soudí, že současná Čínská lidová republika odpovídá jeho představám mnohem víc než představám svého zakladatele Mao Ce-tunga.[3]