Slovinská válka za nezávislost (slovinsky slovenska osamosvojitvena vojna) někdy také desetidenní válka (slovinsky desetdnevna vojna) čí víkendová válka (vikend-vojna), byl krátký ozbrojený konflikt, který následoval po vyhlášení nezávislosti Slovinska na Jugoslávii 25. června 1991.[8] Boje probíhaly mezi slovinskou teritoriální obranou spolu se slovinskou policií a Jugoslávskou lidovou armádou (nebo JNA). Konflikt trval od 27. června 1991 do 7. července 1991, kdy byla podepsána Brionská deklarace.[4]
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Slovinská válka za nezávislost |
---|
konflikt: Válka v Jugoslávii |
Postup JLA v době války ve Slovinsku |
|
Trvání | 27. června – 6. července 1991 (týden a 3 dny) |
---|
Místo | Slovinsko |
---|
Výsledek | Slovinské vítězství[1][2]
|
---|
Změny území | Slovinsko získalo plnou nezávislost na Jugoslávii |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
35 200 vojáků 10 000 policistů[5]
| 22 300 osob[5]
|
|
Ztráty |
---|
18 padlých, 182 zraněných[5]
| 45 padlých, 146 zraněných 4 693 zajatých[5]
|
|
|
6 slovinských[6][7] a 12 zahraničních mrtvých civilistů |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Byla to druhá z jugoslávských válek, která začala v roce 1991, po chorvatské válce za nezávislost, a zdaleka nejkratší z konfliktů s nejmenším počtem obětí. Válka byla krátká, protože Jugoslávská lidová armáda (JNA, ovládaná Srby-Černohorci, i když se stále skládala ze všech národností Jugoslávie) nechtěla na tuto kampaň plýtvat prostředky. Slovinsko bylo považováno za „etnicky homogenní“, a proto o něj jugoslávská vláda neměla zájem. Armáda byla zaujata bojem v Chorvatsku, kde měla větší územní zájmy srbsko-černohorská většina v Jugoslávii. V dokumentu BBC Smrt Jugoslávie, který použil archivní záběry, je zaznamenán Slobodan Milošević, prezident Srbska, s prohlášením „byl jsem proti použití jugoslávské armády ve Slovinsku“, zatímco Borisav Jović, předseda předsednictva Jugoslávie, prohlásil, že: "Když je Slovinsko mimo cestu, mohli bychom diktovat podmínky Chorvatům."