![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/%25D0%25A1%25D0%25B8%25D0%25BC%25D0%25B0%25D1%2580%25D0%25B3%25D0%25BB_%25D0%25B8%25D0%25B7_%25D0%2591%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25B8%25D1%2581%25D0%25BE%25D0%25B3%25D0%25BB%25D0%25B5%25D0%25B1%25D1%2581%25D0%25BA%25D0%25BE%25D0%25B3%25D0%25BE_%25D1%2581%25D0%25BE%25D0%25B1%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25B0_%2528%25D0%25A7%25D0%25B5%25D1%2580%25D0%25BD%25D0%25B8%25D0%25B3%25D0%25BE%25D0%25B2%2529.jpg/640px-%25D0%25A1%25D0%25B8%25D0%25BC%25D0%25B0%25D1%2580%25D0%25B3%25D0%25BB_%25D0%25B8%25D0%25B7_%25D0%2591%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25B8%25D1%2581%25D0%25BE%25D0%25B3%25D0%25BB%25D0%25B5%25D0%25B1%25D1%2581%25D0%25BA%25D0%25BE%25D0%25B3%25D0%25BE_%25D1%2581%25D0%25BE%25D0%25B1%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25B0_%2528%25D0%25A7%25D0%25B5%25D1%2580%25D0%25BD%25D0%25B8%25D0%25B3%25D0%25BE%25D0%25B2%2529.jpg&w=640&q=50)
Simargl
Bůh ve východoslovanské mytologii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Simargl je východoslovanské božstvo nejasné funkce. Pověst dávných let uvádí Simargla mezi božstvy, jejichž modly vztyčil v Kyjevě kníže Vladimír:
„ | A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: Perunovi ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata; také Chorsovi Dažbogovi, Stribogovi, Simarglovi a Mokoši.[1]:s.122 | “ |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/%D0%A1%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D1%80%D0%B3%D0%BB_%D0%B8%D0%B7_%D0%91%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%81%D0%BE%D0%B3%D0%BB%D0%B5%D0%B1%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BE%D1%80%D0%B0_%28%D0%A7%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%BE%D0%B2%29.jpg/640px-%D0%A1%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D1%80%D0%B3%D0%BB_%D0%B8%D0%B7_%D0%91%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%81%D0%BE%D0%B3%D0%BB%D0%B5%D0%B1%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BE%D1%80%D0%B0_%28%D0%A7%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%BE%D0%B2%29.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Simargl-2.jpg/320px-Simargl-2.jpg)
V dalších písemných pramenech se vyskytuje mnoho variant jeho jména, jedná se o jména Semarъglъ, Simarъglъ, Sěmarъglъ, Sejmareklъ, některé prameny jméno rozdělují, například na Sim a Rgl, Sim a Vorchgl a tak dále.[1]:s.133 Poměrně brzy z pramenů mizí, což může znamenat, že jeho kult nebyl tak silný jako u ostatních božstvech.[1]:s.134
Rozdvojená varianta Sim a Rgl je zmiňována s několika dalšími bohy ve východoslovanském kázání Slovo někojego christoljubca, revnitělja po pravoi věre, jež pochází z 11. či 12. století:
„ | A věří v Peruna, v Chorse, v Sima i Rgla, v Mokoš a ve víly, kterých je, jak říkají prokletí a nerozumní, třicet sester, ty považují za bohyně a obětují jim – krávy jim porážejí a kuřata podřezávají; a modlí se k ohni, nazývajíce jej Svarožicem, a česnek bohům připravují, a když je u někoho hostina, tehdy ho kladou do věder a číší a pijí, veselíce se pro své modly.“[2] | “ |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Fischerinselgoetze.jpg/320px-Fischerinselgoetze.jpg)
Rozdělení jména v poměrně raném prameni Slovo někojego christoljubca vedlo některé badatele k hypotéze, že se jednalo o dvě božstva. Aleksander Brückner vykládal Sim/Siem od ruského semъja „rodina“ a Rgiel od polského rżysko „žito“, u druhého jména hledal souvislost i s pojmenováním Rujány. Považoval tedy Sima a Rgla za bohy rodiny a úrody. Svou hypotézu o dvou jménech také podpořil poukazem na jména polských bájných knížat Siemowit a Siemomysl a místní názvy jako je Rgielsko. V případně platnosti této hypotézy mohou být chápáni jako božští blíženci, analogie řeckých Dioskúrů, a především indických Ašvinů. Podobným způsobem došel Vittore Pisani k závěru. že Sim byl bohem dobytka a Rgl bohem obilí.[3]:s.68 Tento výklad však není ostatními badateli příliš přijímán.[1]:s.133
Další hypotéza, zastávaná například Borisem Rybakovem, spojuje Simargla s bájným ptákem s perské mytologie zvaným Simurg či Simorg. Úcta k této bytosti byla na Blízkém východě živá ještě ve středověku a její jméno je skutečně podobné jménu Simargl. Bytosti podobné této se vyskytují také ve středověkém ruském umění. Badatelé, kteří zastávají tuto hypotézu, považují Simargla za prostředníka mezi bohy a lidmi. Rybakov jej zároveň považoval za ochránce osetých polí, který byl později v lidovém prostředí znám jako Pereplut, a jeho atributem byl strom života.[4] Problémem tohoto výkladu je koncové -lъ ve slovanském jméně, které nemá v perské výrazu žádný předobraz, a Simurgovi také nikdy nebyly připisovány božské atributy.[1]:s.134 Kromě toho Pověst dávných let uvádí, že na kyjevském božišti stáli kumiry, čímž jsou pravděpodobně myšleny modly antropomorfní.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Semargl-Ognebog_by_Andrey_Shishkin.jpg/640px-Semargl-Ognebog_by_Andrey_Shishkin.jpg)
Vladimir Toporov, navazující na Louise Légera, odvodil s poukazem na polykefalismus slovanských božstev Simarglovo jméno ze staroruského Sedmoro-golvъ „Sedmihlav“. Srovnal jej tak se sedmihlavým božstvem Rujevítem, ctěným kmenem Ránů na Rujáně. V rámci perské teorie a poukázal na podobnost Simurga a východoslovanského Diva, což je démonická bytost s věšteckými schopnostmi, v lidových představách se zjevující jako letící pták nebo antropomorfizovaný vítr.[5]
Existuje ještě několik hypotéz, které nejsou badateli příliš přijímány. P. Preis považoval Simargla za zkomoleninu jmen bohyň Ašimy a Ergely[pozn. 1] zmíněných v Bibli a N. Gedeonov a Vatroslav Jagić jej vykládali zase jako zkomoleninu jména řecko-egyptského Sema-Hérakla.[3]:s.69 Lubor Niederle považoval Simargla či Sima a Rgla za božstvo původu řecko-orientálního původu nebo za pouhou literární fikci.[6]