![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Ashwini_Kumaras-L.jpg/640px-Ashwini_Kumaras-L.jpg&w=640&q=50)
Ašvinové
božstva / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ašvinové, též Nasátjové jsou védská božstva, božští blíženci úzce spojení s koňmi. Typicky jsou vzývání jako pomocníci v nesnázích a zachránci při katastrofách, především na moři. Prosebníku mohou pomoci tím že mu darují poklady či jej zachránit před smrtí či zraněním v bitvě, jako lékaři bohů lečí nemoci, zmrzačení, navrací mládí a střeží nesmrtelnost. V Rgvédu zaujímají poměrně významné místo, je jim věnováno přes padesát hymnů čímž se řadí hned za Indru, Agniho a Sómu. Ašvinové se od sebe vzájemně liší a to jak svojí povahou tak nejspíše i svým původem, zatímco jeden je válečníkem, druhý vozatajem, méně bojovným ale nadaným kouzelnou mocí. Jméno Ašvin „mající koně“, respektive Násatja „zachránce“, se nejspíše původně vztahovalo k jednomu, respektive druhému, z páru. Nejstarší zmínka o nich pochází již z mittanijských smluv přibližně z roku 1380 př. n. l., které je zmiňují jako Na-ša-at-ti-jas, ze zarathuštrické literatury je známo jméno Nanhaithja, které označuje blíže neurčeného daévu, tedy démona, zmiňovaného společně s Indarou, tedy védským Indrou, a Saurvou, védským Šarvou-Rudrou. Především však mají svůj protějšek v řeckých Dioskúrech a baltských Dieva dēli a Ašvieniai.[1][2]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Ashwini_Kumaras-L.jpg/640px-Ashwini_Kumaras-L.jpg)
Ašvinové jsou popisováni jako nejmladší z bohů, zářiví, krásní, ozdobení květinovými girlandami a zároveň obratní a silní, ale také moudří a nadaní magickou mocí. Často jsou spojováni s medem, jehož barvu má jejich kůže a jejich vůz, který je též popisován jako zlatý, slunci podobným a rychlejší než myšlenka. Vůz může být tažen koňmi, ale také ptáky nebo osly a každý den jím překonají celý svět. Mají blízký vztah k úsvitu a bohyni která jej reprezentuje: Ušas. Jsou vzýváni při ranním hymnu který ji budí, když zapřáhnou svůj vůz Ušas se nově rodí jako každé, jsou její přátelé a společníci.[1]
Co se kultu týče Ašvinové byli vzýváni při obětování horkého mléka, v nádobě jménem gharma, zvaném pravagarja, předcházejícím oběti sómu, a při ranních modlitbách prátaranuváka a ašvinašastra. Významné postavení koní a válečných vozů v rituálech jako ašvamédha a vájapeja, jež představují ještě starší vrstvu obřadů, napovídá o významnosti kultu Ašvinů v raném védském náboženství. Védský král při obřadu uvedení do funkce zvaném rádžasúja vstoupil do domu svého vozataje a obětoval Ašvinům. Rádžasúja zahrnovala též rituál zvaný sautramaní při kterém bylo obětováno Ašvinům, Indrovi a Sarasvatí, téhož rituálu samostatně užívali ti co požili tolik sómu že to vedlo ke zvracení.[3][4]
V indické astronomii je po Ašvinech pojmenován asterismus Ašvini.