seznam na projektech Wikimedia From Wikipedia, the free encyclopedia
Tento článek je ocírkvích a náboženských společnostech v ČR.Opojmech v české legislativě pojednává článek Církev a náboženská společnost.
Onáboženském složení českého obyvatelstva pojednává článek Obyvatelstvo Česka.
Církve a náboženské společnosti v České republice mohou být registrovány podle speciálního zákona,[1] čímž se stávají z hlediska státního práva právnickými osobami speciálního typu a mohou pak zřizovat a nechat si zaevidovat další právnické osoby podle téhož zákona. Případný vztah těchto vnitrostátních právnických osob k nadnárodní církvi nebo jiné organizaci musí být popsán v základním dokumentu, jehož zpracování je jednou z podmínek registrace.
Neregistrované církve a náboženské společnosti mohou na základě sdružovacího práva a dalších lidských práv svých členů působit také, a to buď jako jiný typ právnické osoby (například jako spolek) nebo neformálně bez společné právní subjektivity, ale pak se na ně nevztahují výsady ani povinnosti stanovené pro registrované církve a náboženské společnosti speciálním zákonem o církvích a náboženských společnostech, například právo požádat o oprávnění působit na státních školách, v armádě atd., o oprávnění být financovány podle zvláštních zákonů atd. Registrace není povinná, úvodní části zákona (§ 4, o svobodě vyznání, a § 5, podmínky vzniku a působení) se vztahují i na neregistrované církve a náboženské společnosti.
Zákon nenutí registrované církve a náboženské společnosti, aby se výslovně rozhodly, zda jsou církví, nebo zda jsou náboženskou společností, popřípadě obojím současně, a neumožňuje ani neukládá ani ministerstvu kultury, aby o tom v rámci registrace rozhodlo za ně. Proto registrované subjekty nelze jednoznačně na tyto dvě skupiny rozdělit, pokud se samy ve svém názvu nebo základním dokumentu některým z těchto slov neoznačily.
Církev a náboženská společnost rovněž není povinna se výslovně přihlásit k některému z náboženství nebo náboženských směrů, v základním dokumentu musí v tomto ohledu uvést pouze poslání církve a náboženské společnosti a základní články její víry.
Ke konci roku 2022 je v České republice registrováno 44 církví a náboženských společností. Téhož roku bylo v rámci Ministerstva kultury ČR zřízeno samostatné oddělení pro církve a náboženské společnosti (SOCNS).[2]
Seznam je řazen chronologicky podle data registrace, subjekty se stejným datem registrace jsou řazeny abecedně. Zvláštními právy se rozumí 6 práv, která jsou přiznávána ministerstvem po splnění zákonných podmínek na základě žádosti: právo církevních sňatků, duchovní služby ve věznicích, v ozbrojených silách, vyučovat náboženství ve státních školách, zřizovat církevní školy a právo zpovědního tajemství.
Orientační symboly náboženství zastoupených v České republice:
Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 308/1991 Sb.
Církev řeckokatolická[3] – Registrace převzata z Rakousko-Uherska, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství a s výjimkou práva vyučování náboženství ve státních školách a zakládání církevních škol přiznána 7. ledna 2002.
Jednota bratrská[7] – Registrace převzata z Rakousko-Uherska, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství s výjimkou vyučování náboženství ve státních školách přiznána 7. ledna 2002, člen ERC.
Pravoslavná církev v českých zemích[8] – Registrace převzata z Rakousko-Uherska, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství a s výjimkou práv vyučovat náboženství ve státních školách a zakládat církevní školy přiznána 7. ledna 2002, člen ERC.
Církev československá husitská[11] – Registrace převzata z roku 1920, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství přiznána 7. ledna 2002, člen ERC, člen VDS,
Bratrská jednota baptistů[13] – Registrace převzata z roku 1951, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství s výjimkou vyučování náboženství ve státních školách přiznána 7. ledna 2002, člen ERC.
Federace židovských obcí v České republice[14] – Registrace převzata z Rakousko-Uherska, zvláštní práva být financována, církevních sňatků a zřizování církevních škol přiznána 7. ledna 2002, pozorovatelský člen ERC.
Církev adventistů sedmého dne[15] – Registrace převzata z roku 1951, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství přiznána 7. ledna 2002, pozorovatelský člen ERC, člen VDS.
Církev bratrská[16] – Registrace převzata z roku 1951, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství s výjimkou vyučování náboženství ve státních školách přiznána 7. ledna 2002, člen ERC, člen VDS.
Evangelická církev metodistická[17] – Registrace převzata z roku 1951, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství a s výjimkou práva vyučování náboženství ve státních školách a zakládání církevních škol přiznána 7. ledna 2002, člen ERC.
Křesťanské sbory[18] – Registrace převzata z roku 1956, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství a s výjimkami práva být financována podle zvláštního zákona, práva působení v ozbrojených silách a práva zřizovat církevní školy přiznána 7. ledna 2002
Novoapoštolská církev v České republice – Registrace převzata z roku 1956, zvláštní práva církevních sňatků a zpovědního tajemství přiznána 7. ledna 2002.
Apoštolská církev[19] – Registrace převzata z roku 1989, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství přiznána 7. ledna 2002, člen ERC.
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi[21] – Zaregistrována dne 1. září 1993, zvláštní práva církevních sňatků, duchovní služby ve věznicích a vyučování náboženství ve státních školách přiznána 7. ledna 2002, právo na zpovědní tajemství nejprve zamítnuto (v roce 2008 potvrzeno Ústavním soudem)[22], přiznáno 2011 na základě změny základního dokumentu.
Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice[23] – Zaregistrována dne 19. ledna 1995, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství, s výjimkami působení ve věznicích a v armádě a práva zřizovat církevní školy, přiznána 7. ledna 2002. Vznikla rozdělením Slezské církve evangelické augsburského vyznání.
Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 3/2002 Sb.
Česká hinduistická náboženská společnost[27] – Zaregistrována 25. listopadu 2002 – Pod změněným názvem Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství registrována od 11. června 2015.
Ústředí muslimských obcí v České republice – Zaregistrována od 7. září 2004.[28] – Je jedinou náboženskou společností, která byla v minulosti uznána a registrace jí původním zákonem nebyla rokem 1991 přiznána: dosáhla jí až dodatečně.[29].
Arménská apoštolská pravoslavná církev Právní moc zamítnutí od 20. června 2006[41]
Církev husitská (nezaměňovat s CČSH) Podána žádost dne 28. 7. 2010[32][46] Podle Idnes.cz představitelé svůj návrh ani po několikerém upozornění nedoplnili, a proto ministr kultury Jiří Besser řízení na konci října 2011 (rozhodnutí ze 17. 10. nabylo právní moci 26. 10. 2011[41]) zastavil (či rozhodl o zamítnutí registrace[41]) a církev 7. listopadu 2011 podala nový návrh na registraci, v němž má údajně opět nedostatky.[47] Podle iDnes se nejednalo o nový návrh, ale o rozklad proti zamítnutí.[48]
Pivní církev Dne 27. 4. 2011 podána žádost[49]. Podle iDNES.cz a Parlamentních listů jde o recesi a bylo pravděpodobné, že ministerstvo návrh na registraci církve zamítne. K 19. červenci 2012 nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí registrace.
Církevní združení Jednota sv. Klimenta Podána žádost dne 20. srpna 2012[41] IDnes je v říjnu 2012 označilo za neznámé.[48]. Jednota svatého Klimenta se sídlem Stránského 20a, Brno-Žabovřesky, je zaregistrovaná od 14. května 1990 jako občanské sdružení.[50] Jakási dobrovolnická organizace Jednota sv. Klimenta se sídlem v Břeclavi a s mládežnickou pobočkou v Brně se údajně začátkem 90. let snažila o záchranu hradu Obřany.[51]Matěj Procházka byl v Brně roku 1849 spoluzakladatelem Katolické jednoty sv. Klementa.[52][53]
Církev husitská Jana Žižky z Trocnova Žádost zamítnuta dne 15. 4. 2014.[54]
Křesťanská církev svobodných řeholníků Žádost zamítnuta dne 3. 6. 2014.[54]
Česká ortodoxní církev Žádost zamítnuta dne 17. 9. 2014.[54]
The Church of All Saints Žádost zamítnuta dne 21. 11. 2014.[54]
Řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého Žádost zamítnuta dne 10. 4. 2015.
Česká pravoslavná církev Žádost zamítnuta 20, 7, 2015.
Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností (zrušen zákonem 3/2002 Sb.) Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností. (zrušen zákonem 3/2002 Sb.)
Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností: Církev Svatého Řehoře Osvětitele [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2013-10-29 [cit. 2013-10-29]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-02-02.
Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností: Armáda spásy [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2013-10-29 [cit. 2013-10-29]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-02-03.
Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2013-10-29 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.
Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2014-10-11 [cit. 2014-10-11]. Dostupné online.
Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2014-12-19 [cit. 2014-12-19]. Dostupné online.
LUŽNÝ, Dušan. Stát, média a (nová) náboženství. In: NEŠPOR, Zdeněk R. Jaká víra? Současná česká religioizita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha: Sociologický ústav ČAV, 2004. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-12-05. ISBN80-7330-061-3. S.95–103. Archivováno 5. 12. 2014 na Wayback Machine.
Osobní stránky Davida Zbírala. D. Zbíral: Stručný úvod do problematiky nových náboženských hnutí [online]. David Zbíral, N.N. [cit. 2012-09-14]. Dostupné online.
Matěj Procházka, Slovník českých filosofů, ed. Jiří Gabriel, Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, katedra filosofie, 1998, ISBN80-210-1840-2, autor hesla jg (Jiří Gabriel)