japonský biochemik From Wikipedia, the free encyclopedia
Satoši Ómura, japonsky 大村 智; Ómura Satoši, (* 12. července 1935 Nirasaki, prefektura Jamanaši) je japonský biochemik, který působí jako emeritní profesor na Kitasatově univerzitě v tokijském Minatu a také v pozici profesora chemie na Wesleyanově univerzitě v connecticutském Middletownu.
| Satoši Ómura 大村 智 | |
|---|---|
 Satoši Ómura ve Stockholmu v prosinci 2015 | |
| Narození | 12. července 1935 (89 let) Nirasaki, prefektura Jamanaši, Japonsko |
| Národnost | japonská |
| Alma mater | Univerzita v Jamanaši Tokyo University of Science (M.S., Sc. D.) Tokijská univerzita (Ph.D. et Ph.D.) |
| Povolání | biochemik |
| Znám jako | spoluobjevitel avermektinů |
| Ocenění | Nobelova cena (2015) |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2015 obdržel spolu s americko-irským parazitologem Williamem C. Campbellem Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, když byly oceněny jejich objevy na poli nové léčby infekcí způsobených hlísticemi.[1][2][3] Rozdělili si tak poloviční podíl. Druhá část připadla čínské farmakoložce Tchu Jou-jou za novátorskou terapii malárie.[3]
V roce 1963 absolvoval chemii na univerzitě v Jamanaši. Magisterský stupeň studia ukončil na Tokyo University of Science. Postgraduální titul (Ph.D.) pak nejdříve získal roku 1968 ve farmakologii na Tokijské univerzitě. Druhý doktorát obdržel v oboru chemie roku 1970 na Tokyo University of Science.[4]
Od roku 1965 působil jako vědec na Kitasatově institutu a přednášel na Kitasatově univerzitě v tokijském Minatu. Obě instituce byly v roce 2008 sloučeny. Prezidentem institutu se stal roku 1990 a k roku 2015 zde pracoval jako emeritní profesor. Mimoto byl v roce 2005 jmenován profesorem chemie na Wesleyanově univerzitě v connecticutském Middletownu.
Ve vědecké dráze se spolupodílel na vývoji léčiv vyrobených z aktivních látek přirozeně se vyskytujících v mikroorganismech.[4][5][6] Objevil třináct nových bakteriálních rodů, včetně Kitasatosporia, Longispora a Arbophoma, a také čtyřicet dva kmenů. Extrahoval přes 470 organických sloučenin, řadu z nich s jedinečnou chemickou strukturou, které byly využity jako antibiotika.[7]
Spolu s americko-irským parazitologem Williamem C. Campbellem převzal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, když byl oceněn přínos v podobě nové léčby parazitárních onemocnění způsobených hlísticemi.[2][3][6] Profesně se zabýval výzkumem půdních bakterií rodu Streptomyces. Z něho se mu podařilo izolovat kmen Streptomyces avermitilis, produkující makrocyklické laktony avermektiny, u nichž byly prokázány antiparazitární účinky. Campbell následně vyvinul léčiva, jejichž hlavním reprezentantem se stal ivermektin. Světová zdravotnická organizace začala avermektiny masivně používat od 80. let dvacátého století v léčbě proti onchocerciáze (říční slepotě), elefantiáze a dalším parazitárním onemocněním.[8]
Druhá část Nobelovy prémie připadla čínské farmakoložce Tchu Jou-jou za novátorskou terapii malárie.[3]
Medaile cti s fialovou stuhou – 1992[7]
rytíř Řádu čestné legie – 2008
Řád posvátného pokladu II. třídy – 2011[11]Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
