československý letec RAF, major in memoriam From Wikipedia, the free encyclopedia
Rudolf Procházka (1. září 1918 Písek – 27. března 1989 Brno) byl původním povoláním lesník. Nedlouho po německé okupaci Čech a Moravy (v březnu 1939) ilegálně přešel z protektorátu do Polska. Za druhé světové války se stal příslušníkem Českého a slovenského legionu v Polsku a strávil 18 měsíců v internaci jako zajatec v Sovětském svazu.[4] Nakonec se stal příslušníkem 2. československého zahraničního odboje a zúčastnil se bojů na různých válčištích světa (Střední východ, Sýrie, severní Afrika) i jako palubní střelec–radiotelegrafista v řadách Královského britského letectva (RAF).[5] Po druhé světové válce a návratu do Československa sloužil až do roku 1948 v československé armádě, odkud byl po únoru 1948 coby „západní voják“ propuštěn. Vrátil se ke svému původnímu povolání lesníka a příležitostně publikoval do časopisu Státních lesů v Brně.[4]
| Rudolf Procházka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. září 1918 Písek,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. března 1989 (ve věku 70 let) Brno,  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Brna (Vídeňská 307/96, 639 00 Brno - Štýřice); skupina H 5, hrob číslo 70f[1] |
| Bydliště | Smetanova 764/47, 602 00 Brno - Veveří[1] |
| Národnost | česká[1] |
| Občanství | Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR[1] |
| Vzdělání | Vyšší lesnická škola v Písku[1] |
| Povolání | lesník, voják z povolání, traktorista, lesník |
| Zaměstnavatelé | polesí v Jehnicích u Brna; Československá armáda; Jihomoravské státní lesy |
| Domovské město | Brno |
| Znám jako | (přezdívka) „Hanes“.[2] |
| Titul | major československého letectva (in memoriam) |
| Ocenění | 6 vyznamenání a medailí z druhé světové války |
| Choť | Slávka Procházková[3] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Procházka se narodil 1. září 1918 v Píseku. Po absolvování Vyšší (střední) lesnické školy v Písku[1] pracoval jako mladý lesník před začátkem druhé světové války (do místa nastoupil v roce 1938 nebo 1939) na lesním hospodářství v Jehnicích u Brna.[1][2] Po 15. březnu 1939 a vyhlášení protektorátu odešel Rudolf Procházka (spolu se zahradníkem velkostatku Prokopem) v červenci 1939 do Polska.[1][3] Hranici protektorátu přešel 2. srpna 1939[2] a na československém konzuláte v Krakově byl prezentován jako dobrovolník ke 14. srpnu 1939.[1] Byl odeslán do vojenského výcvikového tábora v Lešně.[2] Poté, co 1. září 1939 nacistické Německo přepadlo Polsko a začala druhá světová válka, byl Rudolf Procházka před postupující nacistickou armádou spolu s ostatními příslušníky českého a slovenského legionu evakuován do města Kamence Podolského (v SSSR) a dále pak na další místa (do Oradenu a Suzdalu).[2][1] Po skončení osmnáct měsíců trvající internace se nakonec Rudolf Procházka dostal v březnu 1941 společně se skupinou československých vojáků vojenským transportem do Palestiny.[2][p. 1] V Palestině byl 13. března 1941[2] přijat k 11. československému pěšímu praporu – Východnímu.[1][p. 2] Prošel zaškolovacím kurzem a 30. dubna 1941 jej zařadili do jednotky, kde zastával funkci řidiče britského obrněného pásového transportéru bren carrier.[2] Přibližně od 30. května 1941 se účastnil bojů na frontě proti nacistickým uskupením maršála Ervina Rommela v Egyptě.[2] Také se v této době stal jedním z velitelů při obraně severoafrického přístavu Tobruk.[2][3] Z rukou podplukovníka Karla Klapálka převzal Rudolf Procházka Československou medaili za chrabrost před nepřítelem, kterou jej vyznamenala československá vojenská mise v Jeruzalémě.[2] (rozkaz číslo 3 ze dne 20. ledna 1942.[2]) Následně byl převelen k protiletadlovému praporu, jehož úkolem byla ochrana pobřežních objektů před nepřátelskými nálety.[2] Po těžkých bojích, které absolvoval v africké poušti, se v srpnu 1942 Rudolf Procházka přihlásil dobrovolně do řad příslušníků britské RAF.[2] Lodí Orduna odplul 21. října 1942 z přístavu Suez do Velké Británie.[2]
V rámci přesunu některých příslušníků britských ozbrojených sil z oblasti bojů v severní Africe do Velké Británie byl počátkem ledna 1943 Rudolf Procházka převelen do západoskotského přístavního města Greenock.[1] V Británii byl od března 1943 zařazen do základního pilotního výcviku.[2] Ten postupně absolvoval v různých britských vojenských výcvikových střediscích a posléze v kanadském městě Calgary.[2] Radiotelegrafickým výcvikem prošel v Irsku.[2] Nakonec získal vojenskou odbornost – zadní střelec, byl přiřazen k československému letectvu a odeslán ke 111. operační výcvikové jednotce[p. 3] v hlavním městě Baham Nassau.[1] Ve funkci palubního (zadního) střelce–radiotelegrafisty[3] byl počátkem roku 1945 Rudolf Procházka zařazen ke 311. československé bombardovací peruti RAF, kde létal na Liberátorech.[1][2][p. 4][p. 5] Během své služby u RAF byl seržant Procházka raněn (prostřelená noha), když byla jeho střelecká věž zasažena při vzdušném boji nepřátelskou palbou. Tentokrát se letoun vrátil na základnu, ale Procházka přežil i nouzové přistání aeroplánu, které se odehrálo za těžkých a velmi komplikovaných podmínek.[2] Ve funkci palubního (zadního) střelce–radiotelegrafisty sloužil Procházka u RAF až do srpna 1945, kdy se uskutečnil slavnostní přesun československých perutí RAF do osvobozeného Československa.[2]
Po skončení druhé světové války se v srpnu 1945 vrátil do Československa a našel si práci jako lesník na Šumavě.[2] Jako důstojník spojovacího vojska nastoupil do služby v československé armádě v Brně od 1. srpna 1947.[2] Dne 15. listopadu 1947 byl (v hodnosti nadporučíka letectva) Procházka jmenován do funkce pobočníka velitele 8. leteckého pluku v Brně.[2] V Brně též zpečetil sňatkem svoji předválečnou známost se slečnou Slávkou.[2] Až do 1. května 1948 soužil u letectva v Brně,[1] ale po komunistickém puči v únoru 1948 byl v rámci následných armádních kádrových čistek propuštěn coby „západní voják“ z činné vojenské služby.[2] Jiné zaměstnání hledal (s nedobrým kádrovým profilem) dlouho. Zpočátku prodával na tržištích a v rozmezí let 1951 až 1956 jezdil jako traktorista.[2] V roce 1962 jej zaměstnaly Státní lesy Brno a tak se Rudolf Procházka vrátil se ke své původní profesi – k práci lesníka u Jihomoravských státních lesů.[1][3] Pracoval v oboru lesotechnických meliorací a doplnil si k tom odpovídající lesnické vzdělání.[2]
Ve svém volném čase přispíval do časopisu Státních lesů v Brně[2] svými povídkami s přírodní tematikou i z prostředí zahraničního odboje, kde převážně čerpal ze svých osobních válečných zážitků.[9][10] Během vojenského působení ve druhé světové válce v Africe onemocněl malárií a podlomené zdraví spojené se zdravotními obtížemi jej provázely až do konce jeho života.[3] Rudolf Procházka se sametové revoluce v listopadu 1989 nedožil, zemřel 27. března 1989 v Brně.[3] Jeho ostatky byly pochovány na Ústředním hřbitově města Brna (Vídeňská 307/96, 639 00 Brno - Štýřice); skupina H 5, hrob číslo 70f.[1] Jeho hrob zdobí insignie 311. československé letecké perutě RAF.[2] Byl rehabilitována po roce 1990 a posmrtně povýšen na majora čs. letectva (in memoriam).[2]
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem;[2]
Československá vojenská medaile za zásluhy, II. stupně – bronzová;[2]
Africká hvězda (Afrca Star);[2]
Hvězda 1939–1945 (1939–1945 Star, Velká Británie);[2]
Britská medaile Za obranu (Defence Medal, Velká Británie);[2]
War Medal 1939–1945, (Velká Británie).[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
