From Wikipedia, the free encyclopedia
Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna (německy Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. dubna 1801 Vídeň – 12. února 1874 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna,[2] rakouský důstojník, dvořan a velkostatkář na Moravě. Původně sloužil v armádě, později byl dlouholetým nejvyšším lovčím císaře Františka Josefa (1849–1874).
Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna | |
---|---|
Rudolf Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1839 | |
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 25. listopadu 1867[1] – 12. února 1874 | |
Panovník | František Josef I. |
Nejvyšší císařský lovčí | |
Ve funkci: 1849 – 1874 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Jan Arnošt Hoyos |
Nástupce | Hugo Abensperg-Traun |
Tajný rada | |
Panovník | František Josef I. |
Císařský komorník | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Panovník | Ferdinand I., František Josef I. |
Vojenská služba | |
Hodnost | rytmistr (1837) |
Narození | 4. dubna 1801 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 13. února 1874 (ve věku 72 let) nebo 12. února 1874 (ve věku 72 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Choť | (1826) Konstancie Chorinská z Ledské (1807–1831) |
Rodiče | Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu (1763–1803) |
Děti | Rudolf (1831–1893), Terezie, provd. Kinská (1828–1905) |
Příbuzní | bratr: Evžen Bruntálský z Vrbna (1786–1848) bratr: Ladislav Bruntálský z Vrbna (1796–1849) vnuk: Rudolf Kristián Wrbna-Kounic (1864–1927) vnučka: Agáta Bruntálská z Vrbna (1860–1921) švagr: František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823) tchán: František Kajetán Chorinský z Ledské synovec: Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883) zeť: Kristián Kinský (1822–1894) |
Profese | politik, voják a velkostatkář |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel ze starobylého slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako devátý a nejmladší potomek císařského nejvyššího komořího Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie Kounicové (1763–1803).[3] Od mládí sloužil v armádě u různých jednotek jezdectva, v roce 1829 byl povýšen na nadporučíka u 1. hulánského pluku v Žatci[4], později byl převelen k 10. husarskému pluku do Tarnówa[5]. U této jednotky byl v roce 1837 povýšen na rytmistra a poté sloužil u 9. husarského pluku v Pardubicích.[6]. Z aktivní služby v armádě odešel v roce 1846 a v letech 1848–1849 byl poslancem moravského zemského sněmu.[pozn. 1] Během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[7] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.[8]
Poté přešel do dvorských služeb a v letech 1849–1874 zastával funkci nejvyššího lovčího.[9] Na severní Moravě vlastnil panství Velká Střelná s rozlohou přes 1 000 hektarů půdy.[10]
V roce 1821 byl jmenován císařským komorníkem[11] a ve funkci nejvyššího lovčího obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1849).[12] Během služby v armádě a u dvora získal několik ocenění. V Rakousku byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, v zahraničí získal turecký Řád Medžidie, pruský Řád červené orlice I. třídy, württemberský Řád koruny a řecký Řád Spasitele, saský Civilní záslužný řád a toskánský Řád sv. Josefa.[13]
V roce 1826 se oženil s Konstancií Chorinskou z Ledské (1807–1831), dcerou hraběte Františka Kajetána Chorinského z Ledské.[14][15] Z jejich manželství se narodily čtyři děti, Konstancie zemřela ve třiadvaceti letech krátce po čtvrtém porodu. Dospělosti se dožil syn Rudolf (1831–1893),[16] který se později stal dědicem velkostatků Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Dcera Terezie (1828–1905) byla manželkou dolnorakouského zemského maršálka hraběte Kristiána Kinského (1822–1894).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.