Rohožník – lom v Dubči
přírodní památka v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Přírodní památka Rohožník – lom v Dubči tvoří dva samostatně stojící opuštěné lomy, nacházející se mezi Dubečkem a Dubčí, v kopcích na pravém břehu Říčanského potoka. Obě lokality spojuje úzký pruh ochranného pásma. Území je součástí přírodního parku Říčanka a slouží jako objekt exkurzního charakteru.[3]
 Rohožník – lom v Dubči | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Mohutné lavice Řevnického křemence ordoviku v lomu Rohožník | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. září 1988 |
| Nadm. výška | 250–270 m n. m. |
| Rozloha | 3,37 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 10 |
| Umístění | Dubeč |
| Další informace | |
| Kód | 1123 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Rohožník | |
|---|---|
| Vrchol | 273 m n. m. |
| Prominence | 5 m |
| Izolace | 0,5 km → Jankov |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Pražská plošina |
| Souřadnice | 50°3′21″ s. š., 14°34′59″ v. d. |
  Rohožník | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původní název Rohožníku byl Rohozný vrch. Dřívější pojmenování bylo odvozeno od rákosí, které hojně rostlo v mokřadech dříve obklopujících kopec a kterému se ve staročeštině říkalo rohoz. Z tohoto názvu se dá usuzovat, že oblast byla obydlena už v dávných dobách. V 19. a 20. století se zde intenzivně těžil kámen. Během archeologického průzkumu, který zde probíhal v 50. letech 20. století, byly nalezeny četné zbytky keramiky vyráběné kočovníky. Díky tomu byla oblast prohlášena archeologickou kulturní památkou, což kopec zřejmě zachránilo před úplným vytěžením. Z nálezů vyplynulo, že Rohožník byl jedním z nejstarších osídlených míst v okolí. Sídliště tu vzniklo nejspíš již v eneolitu, asi 2000 let př. n. l., a s přestávkami existovalo až do doby hradištní.[4]
Odkryta odlišnost mezi ordovikem (skalecké křemence) a křídou (perucké vrstvy).[5]
Hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Z křemencových výchozů lze vyčíst vývoj usazování hornin v této části pražské pánve. Na křemence nepravidelně nasedají slepence peruckých vrstev a pískovce, které jsou zřejmě pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde nalézaly dříve, než je zalilo druhohorní moře. Vrstvy řevnického křemence jsou proloženy také jílovitou břidlicí. Z tohoto střídání lze odvodit změny poměrů v ordovickém moři. V době usazování křemenců bylo hlubší a sedimentace klidnější. V dalším období došlo k horotvorným pohybům, jejichž důsledkem bylo zvrásnění místních hornin. Tyto intenzivní pohyby jsou dobře patrné v menším lomu na výrazné vráse ve tvaru písmene M. Mohutná křemencová lavice ve vedlejším lomu však těmto vrásněním odolala.
Z kamene vytěženého v Rohožníku se dříve vyráběly kočičí hlavy, jimiž byla v minulosti vydlážděna značná část ulic v Praze. V současnosti je lze najít už jen na několika místech.[5][6]
Na skalních ostrožnách lomů se daří společenstvím okrajů skal na kyselém podkladě. Na travnaté ploše se zachovaly zbytky teplomilného společenstva. Roste tu smělek, šalvěj a srpek, ostřice časná a mateřídouška panonská. Nejvíce plošně rozšířené je zde společenstvo s dominantním a expanzivním ovsíkem vyvýšeným, které obsazuje sušší, slunné svahy a plošinu. Roste ale i na dnech lomů a na vlhčích a zastíněných místech. Na svahu orientovaném na jihozápad rostou společenstva drolin s chmerkem vytrvalým a na hlubší půdě trávníky s kostřavou žlábkatou a mochnou stříbrnou. Výslunné plochy jsou ohrožovány náletem keřů, především hlohu, růže, trnky a bezu, které musejí být odstraňovány.[3][7]
V přírodním byl parku pozorován výskyt řady obojživelníků. Žije zde skokan hnědý, skokan zelený, ropucha obecná, ropucha zelená a kuňka obecná. Území je útočištěm živočichů z okolní zemědělsky využívané krajiny. Z ptáků tu hnízdí hrdlička, tři druhy pěnic, budníčci, drozd, kos, červenka, stehlík, pěnkava, strnadi, straka obecná a kalous ušatý. Z bezobratlých zde najdeme pouze běžnější druhy suchých pastvin.[3][6]
V ochranném pásmu byl vysázen porost borovice černé. V oblasti lomu v Dubči se vyskytují náletové dřeviny, které jsou odstraňovány při asanačních zásazích.[3]
Kolem lomu vede modrá turistická značená trasa 1003 z Uhříněvsi do Klánovic.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
