Skokan hnědý
druh obojživelníka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Skokan hnědý (Rana temporaria) je druh evropské žáby z čeledi skokanovití. Žije ve velké části Evropy, s výjimkou většiny Pyrenejského poloostrova, jižní Itálie a jižního Balkánu. Nejzápadnější hranicí výskytu je Irsko, kde se dlouho a nesprávně předpokládalo, že je to vysazený druh. Nachází se i v Asii až po Japonsko.
.jpg)
Remove ads
Má tři odlišná stadia vývinu – pulec, suchozemské mládě a dospělý jedinec. Má korpulentní tělo se zaobleným pyskem, předníma nohama a krátkými (vzhledem k ostatním druhům skokanů) zadními končetinami, přizpůsobenými na pohyb ve vodě a vyskakování na pevninu. Často jsou zaměňovány s ropuchou obecnou (Bufo bufo), ale skokani se dají snadno rozeznat, protože mají delší nohy, skáčou a mají vlhkou pokožku, zatímco ropuchy se plazí a mají suchou, bradavicemi posetou pokožku. Vajíčka těchto dvou druhů se také liší v tom, že skokani je mají ve shlucích, ale ropuchy je kladou v dlouhých řetězcích. Skokani hnědí vylučují na kůži temporin, dehtu podobnou směs peptidů s antibakteriálním účinkem.[2] Pojmenován je podle tmavých skvrn na boku hlavy z latinského tempora = spánky, spánky.[3]
Skokan hnědý a skokan zelený se chovají a loví pro maso, protože např. ve Francii a v Asii jsou žabí stehýnka delikatesou.[4]
Skokani hnědí dorůstají délky 6 až 9 cm, zřídka i více. Zbarvení je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění.[5]
Remove ads
Taxonomie
Protože je skokan hnědý ve svém vnějším vzhledu velmi variabilní, byly popsány různé varianty/poddruhy.
- R. t. temporaria – skokan hnědý severní. Obývá téměř celou distribuční oblast. Vyskytuje se na území Slovenska.[6]
Mezi izolované poddruhy (hlavně jihozápadní část areálu rozšíření), které vznikly geografickou izolací v horských oblastech s klimatickými výkyvy, patří:
- R. t. honnorati – populace v Alpách, Francie[7]
- R. t. parvipalmata – sever Pyrenejského poloostrova, kromě Pyrenejí[8] (provincie Galicie a Asturie[9]). Má jiné volání pří páření a redukované blány na nohou.[7]
- R. t. canigonensis (synonymum R. t. aragonensis) – populace ve francouzských Pyrenejích.[7]
Mezi sporné poddruhy patří:
- R. t. gasseri je nomen nudum, popis taxonu nebyl nikdy publikovaný.[9]
Remove ads
Popis
Dospělý skokan má délku těla od 6 do 9 cm[10] (jiný zdroj od 8 do 10 cm[11]), hřbet a boky mohou být od olivově zelené[12] do šedohnědé, hnědé, olivově hnědé, šedé, nažloutlé a červenohnědé.[13] Může však pokožku zesvětlit nebo ztmavnout a přizpůsobit se okolí.[12] Pokud se nachází ve vodě s vysokým obsahem železa, může být červený. Někteří jedinci mají i neobvyklé zbarvení – ve Skotsku se našli černí i červení jedinci a nalezeni byli se i albíni se žlutou kůží a červenýma očima.[12] Během období páření se barva samců obvykle změní do šedé.[12] Průměrná hmotnost dosahuje 22,7 g; samice je obvykle o něco větší než samec. V přírodě se dožívá maximálně 8 let,[12] v zajetí to může být až 18 let.[14]
Hlava je krátká a zaoblená. Boky, končetiny a hřbet pokrývají nepravidelné tmavé skvrny[12], obvykle mají tmavou skvrnu za okem.[13] Všeobecně nemá skokan hnědý na středu hřbetu pruh, pokud ho má, je poměrně slabý.[13] Vzhledem podobný skokan ostronosý, který má ve středu zad pruh, se snadno od skokana hnědého odlišuje. Podbřišek je bílé nebo žluté barvy (příležitostně více oranžové u samic) a může být hnědě flekatý nebo oranžově flekatý.[12] Oči jsou hnědé s transparentními vodorovnými zornicemi, skokani ostronosí mají průhledná vnitřní víčka na ochranu očí, zatímco jsou pod vodou.[12] Přestože má skokan hnědý delší zadní končetiny než ropucha obecná, jsou kratší než končetiny skokana štíhlého, se kterým sdílí část svého rozšíření. Delší zadní končetiny a jemnější zbarvení skokana štíhlého jsou hlavními rysy, kterými se liší. Samci mají přední končetiny mnohem silnější, což je způsobeno reprodukčním chováním (samec drží samici v poloze amplexus).
Remove ads
Rozšíření a prostředí
Oblastí výskytu je Evropa kromě nejjižnějších částí, v ČR žije na celém území.[15] Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.[5]
Skokani hnědí se vyskytují do nadmořské výšky asi 2500 m. Na prostředí nemají zvláštní nároky, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.[5]
Způsob života
Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí.[5] Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.[16] Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo nezamrzajících úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, když začíná odtávat led.[5][16]
Rozmnožování
Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí.[16] Samci se ozývají mručivým vrrru – vrrru – vrrru.[15] Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce, plovoucího při hladině, a obsahuje obvykle 1000 až 2500 vajíček[15], ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4000 vajíček.[16] Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za 3 až 4 týdny, k proměně v malé žabky potřebují asi 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.[16]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads