![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Ren%25C3%25A9_de_Saussure.jpg/640px-Ren%25C3%25A9_de_Saussure.jpg&w=640&q=50)
René de Saussure
švýcarský esperantista a matematik / From Wikipedia, the free encyclopedia
René de Saussure (17. března 1868 Ženeva – 2. prosince 1943 Bern) byl švýcarský esperantista a matematik. Je autorem významných děl o esperantu a interlingvistice z jazykovědného pohledu.[3] Jeho stěžejním dílem je analýza způsobu tvorby slov v esperantu (v esperantu Fundamentaj Reguloj de la Vort-teorio), která vznikla za účelem obhajoby esperanta před kritiky z řad zastánců jeho reformované podoby – jazyka ido.[4]
René de Saussure | |
---|---|
![]() | |
Narození | 17. března 1868 Ženeva, Švýcarsko ![]() |
Úmrtí | 2. prosince 1943 (ve věku 75 let) Bern, Švýcarsko ![]() |
Povolání | matematik, interlingvista, esperantista, esperantolog a překladatel |
Děti | Jean de Saussure |
Rodiče | Henri de Saussure |
Rod | de Saussure |
Příbuzní | Ferdinand de Saussure[1], Léopold de Saussure[1] a Horace de Saussure[1] (sourozenci) Frère Éric a Thierry de Saussure[2] (vnoučata) |
Funkce | Předseda Švýcarské esperantské společnosti |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1907 navrhl vznik mezinárodní měnové jednotky spesmilo (symbol: ₷).[5] Tu pak až do první světové války skutečně využívala esperantská banka Ĉekbanko esperantista a též některé britské a švýcarské banky.
Pocházel ze známé švýcarské rodiny vzdělanců, jeho otec byl mineralog a entomolog Henri de Saussure, bratr Ferdinand de Saussure je považován za zakladatele moderní lingvistiky. Ferdinand de Saussure se zmiňoval o umělých jazycích a konkrétně esperantu ve svých přednáškách zachycených v knize Kurs obecné lingvistiky vydané v roce 1913.[6][7]
V roce 1919 předložil René de Saussure vlastní sadu reforem esperanta a po jejich nepřijetí začal sám na jeho místo neúspěšně prosazovat jiné projekty mezinárodního pomocného jazyka – nejprve vlastní projekt Esperanto II[8] a posléze jazyk interlingua.