Planetárium Praha

Planetárium Praha je budova stojící v pražské Bubenči u Stromovky a Výstaviště. Zřizovatelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy je hlavní město Praha. Planetárium bylo postaveno dle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti zpřístupněno 20. listopadu 1960.^[1][2] Kromě astrosálu, jehož kopule je jedna z největších na světě (v průměru měří 23,5 m) je v budově i kinosál.

Stručná fakta Organizace, Místo ...

Planetárium Praha
Planetárium Praha v roce 2012
Organizace	Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy
Místo	Praha, Stromovka
Stát	Česká republika
Souřadnice	50°6′20,12″ s. š., 14°25′39,11″ v. d.
Založena	1960
Webová stránka	www.planetum.cz
Architekt	Jaroslav Fragner
Kód památky	40595/1-1560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královská obora)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

Planetárium Praha je i název konečné tramvajové zastávky u planetária.

V letech 2024–2025 je budova planetária kvůli rekonstrukci uzavřena.

Poprvé bylo Velké Zeissovo projekční planetárium (přístroj) představeno veřejnosti jenskou firmou Carl Zeiss na veletrhu v Lipsku v šedesátých letech 20. století. Tuto výstavu navštívili i bratislavský a pražský primátor Václav Vacek. Oba primátoři přímo na výstavě podepsali závaznou smlouvu na dodávku dvou přístrojů v hodnotě 10 milionů Kčs – pro Prahu a Bratislavu. Budovy pro přístroje neexistovaly, ale s jejich stavbou se počítalo. Výstavba budovy pražského planetária byla zahájena v roce 1958 a autor projektu Jaroslav Fragner se nevyhnul některým atributům stylu, pro nějž se vžil název sorela (římsy, vstupní portikus). Stavbu měla zdobit i mozaika, která se ale v době výstavby jevila poněkud anachronicky a nakonec provedena nebyla.^[3] Na rozdíl od bratislavského planetária byla pražská budova a na objednávku vyrobený přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária zpřístupněny veřejnosti dne 20.11.1960. Od roku 1960–1999 byl ředitelem pražského Planetária astronom a kartograf Antonín Rükl. Firma Carl Zeiss z Jeny dodala do Československa oba přístroje, ale představitelé města Bratislavy budovu stavět ani nezačali a svůj přístroj nechali v bednách ve skladu na Žitném ostrově. Při povodni byly tyto bedny zaneseny bahnem. Týmy Antonína Rükla a firmy Carl Zeiss přijely a napravily vzniklé škody, ale Bratislava přístroj na bezpečnější místo nepřestěhovala a stavbu budovy znovu odložila. Když se situace s bahnem opakovala podruhé, přestalo se o bratislavském planetáriu mluvit. V roce 1979 bylo torzo bratislavského planetária součástí výstavy ve foyeru planetária pražského, kam bylo převedeno „na součástky“. Součástí budovy planetária bylo v době jejího zřízení čtyřicetikilové Foucaultovo kyvadlo a telurium.^[2] Před budovou byl květinový záhon se slunečními hodinami, které vyprojektoval Pavel Příhoda, zaměstnanec a autor stejnojmenné knihy.^[4] Velké Zeissovo projekční planetárium sloužilo veřejnosti a školám v letech 1960–1991.^[5]

Do roku 1979 spadalo pražské planetárium pod Park kultury a oddechu Julia Fučíka; od roku 1979 je planetárium součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.^[6] Kromě planetária patří do této organizace i Štefánikova hvězdárna na Petříně a Hvězdárna Ďáblice, které vystupují pod společnou značkou Planetum.

Optomechanický projektor Cosmorama, který nahradil zastaralý přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária, byl nainstalován v roce 1991 firmou Carl Zeiss AG. V roce 2023 byl posledním stále pracujícím zařízení tohoto typu. Byl umístěný na pohyblivých ramenech, aby mohl být skryt a nestínil při modernějším digitálním promítání.

Digitální promítací systém SkySkan Definiti, nainstalovaný v roce 2009 a zmodernizovaný v roce 2014, měl nejvyšší rozlišení v Evropě. Jeho šest projektorů Sony SRX T-615 bylo schopno vytvořit obraz v rozlišení 8K. Také Cosmorama se už zařadila do historie.

V letech 2024–2025 probíhá plánovaná rekonstrukce a budova je veřejnosti uzavřena.