Pierre-Simon Laplace
francouzský matematik, fyzik, astronom a politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pierre Simon de Laplace [laplas] (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Pierre Simon de Laplace | |
---|---|
Narození | 23. března 1749 Beaumont-en-Auge |
Úmrtí | 5. března 1827 (ve věku 77 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse (48°50′16″ s. š., 2°19′42″ v. d.) |
Bydliště | Dolní Normandie Arcueil |
Alma mater | Caenská univerzita Du Boisova kolej |
Povolání | matematik, astronom, fyzik, politik, filozof, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik, statistik, spisovatel a vědec |
Zaměstnavatelé | École normale Bureau des Longitudes Francouzský institut |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1803) velkodůstojník Řádu čestné legie (1804) velkokříž Řádu sjednocení (1813) velkokříž Řádu čestné legie (1825) společník Americké akademie umění a věd … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | agnosticismus |
Choť | Marie Anne Charlotte de Courty de Romange (od 1788) |
Děti | Charles Émile de Laplace |
Funkce | ministr vnitra Francie (1799) člen Konzervativního senátu (1799–1814) prezident (Francouzská akademie věd; 1812) francouzský pair (1814–1827) 8. křeslo Francouzské akademie (1816–1827) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Laplace je právem považován za jednoho z největších vědců vůbec. Zanechal monumentální dílo již svým rozsahem.[1][2][3] Zabýval se matematickou analýzou, teorií pravděpodobnosti, nebeskou mechanikou, teorií potenciálu, zavedl pojem Laplaceovy transformace, užil tzv. Laplaceův operátor (v parciální diferenciální rovnici pro potenciál silového pole). Je autorem teorie o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny (Kantova-Laplaceova teorie) a mnoha dalších teorií a metod s mnoha aplikacemi.
Laplace je také více než mnoho jiných velikánů vědy spojován se zakořeněnými pověrami a názory, které nikdy prokazatelně nehlásal. Je zejména často zcela neprávem považován za naivního propagátora představy absolutně deterministického vesmíru, analogického kolosálnímu hodinovému stroji, který by po zadání všech rovnic a počátečních podmínek všech částic ve vesmíru umožňoval absolutně přesně předvídat budoucnost. Jde však o pouhou tradovanou pověru. Pozorné studium originálních prací Laplaceho však ukazuje, že tento vědec zastával názor právě opačný a byl propagátorem pravděpodobnostně chápané a zcela moderní formy determinismu. Uvedený příklad Laplaceova démona, jak byl později pojmenován, uváděl Laplace z důvodů zcela opačných, než je mu podsouváno: ukazuje na něm absurditu a nereálnost absolutního determinismu, aby vyzdvihl nutnost pravděpodobnostního popisu jevů. Není náhodou, že tak činí ve svých knihách o teorii pravděpodobnosti, nikoli nebeské mechanice.[4][5]