město v Brazílii From Wikipedia, the free encyclopedia
Petrópolis, též známé jako Císařské město, je město v Jihovýchodním regionu v Brazílii, ležící asi 68 kilometrů severovýchodně od Rio de Janeiro. Je sídlem římskokatolické diecéze a univerzity.
Petrópolis | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 22°30′18″ j. š., 43°10′44″ z. d. |
Nadmořská výška | 838 m n. m. |
Stát | Brazílie |
Spolkový stát | Rio de Janeiro |
Petrópolis | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 795,798 km² |
Počet obyvatel | 307 144 (2 021) |
Správa | |
Vznik | 1843 |
Oficiální web | www |
PSČ | 25680-000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Území bylo od středověku osídleno "korunovanými" Indiány (portugalsky "Indios coroados"), kteří žili dlouho izolováni díky horskému masivu o výšce 1000 metrů, který portugalští kolonisté v prvních dvou stoletích nepřekonali. K prvnímu osídlení drobnými farmami došlo až od 17. století. Teprve po objevení zlata v Minas Gerais (1704), byla proražena nová cesta od Ria de Janeira, a v letech 1722-1725 území kolonizováno (rozparcelováno), práce vedl Bernardo Soares de Proença. Indiáni byli postupně vytlačeni z regionu. Dějiny popsal ve svých denících baron de Langsdorff.
Město bylo ze starší osady založeno mezi Guanabarským zálivem a Vila Rica z iniciativy císaře Pedra I. v roce 1843 a osídleno převážně německými emigranty. V průběhu 19. století sloužilo jako letní sídlo brazilských císařů a aristokracie. Nese jméno druhého a posledního brazilského císaře Petra II., který je i s rodinou pohřben ve zdejší katedrále. V letech 1894 až 1902 bylo v době První Brazilské republiky hlavním městem státu Rio de Janeiro.
K roku 2010 zde žilo 295 917 obyvatel,[1] v roce 2020 počet vzrostl na 306.678 a v roce 2021 to bylo již 307.144 obyvatel.[2]
Sídlí zde továrna koncernu General Electric na výrobu komponent pro letadla, podniky spotřebního průmyslu, pivovar a sladovna.
Město je sídlem Katolické univerzity, založené roku 1953, na které studuje kolem 5000 studentů.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.