český fotograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Petr Horálek (* 21. července 1986 Pardubice) je český fotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe (IDA[1]) a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO[2] nebo Česká astrofotografie měsíce.[3] Je po něm pojmenována planetka 6822 Horálek
| Mgr. Petr Horálek | |
|---|---|
 Petr Horálek (2015) | |
| Narození | 21. července 1986 (38 let) Pardubice  Československo |
| Země | Česko |
| Národnost | Česká |
| Vzdělání | Teoretická fyzika a astrofyzika |
| Alma mater | Masarykova univerzita v Brně, Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě |
| Povolání | Popularizátor astronomie, Fotograf |
| Znám jako | fotograf, umělec, spisovatel, cestovatel, astronom |
| Ocenění | Astronomický snímek dne NASA, planetka 6822 Horalek |
| Webová stránka | https://www.petrhoralek.com |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Od roku 2011 se Petr Horálek věnuje astrofotografii. Jeho specializací je krajinářská astrofotografie[4], prostřednictvím které zachycuje vzácné astronomické úkazy nebo noční oblohu v kompozici s okolní krajinou. Aby docílil skutečně kvalitního obrazu, nevyužívá pouze matematických metod zpracování digitálního obrazu (zejména k odstranění šumu), ale cestuje do odlehlých míst daleko od civilizace za tmavou oblohou. Snaží se tak poukázat na celosvětovou problematiku světelného znečištění.
V roce 2007 byl poprvé oceněn za svůj snímek v České astrofotografii měsíce.[5] V létě 2014 pak vybrala NASA jeho snímek z Nového Zélandu jako Astronomický snímek dne 29. července s podtitulem Portál do vesmíru na Novém Zélandu.[6] K roku 2023 získal toto prestižní ocenění již 40×,[7][8] čímž se stal nejoceňovanějším Čechem tohoto typu vůbec. Nejvíce jeho snímků pochází z okolí Sečské přehrady. V lednu 2015 se Horálek stal prvním českým fotovyslancem[9] Evropské jižní observatoře, která již několikrát publikovala jeho snímky[10] jako Snímek týdne ESO.[11] Za jeho celosvětové úspěchy na poli astrofotografie byla po Petru Horálkovi v říjnu 2015 pojmenována[12] planetka 6822 Horálek,[13] kterou objevila astronomka Zdeňka Vávrová v roce 1986 na Kleti.
Vyjma fotografii se Petr Horálek věnuje také kresbě, zejména portrétů dívek ale také architektury či emočních kreseb[14].
Petr Horálek se věnuje astroturistice. Cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy anebo noční oblohou. Nejčastěji cestuje za úplnými zatměními Slunce v rámci expedic SAROS, za tímto účelem navštívil Maďarsko (1999), Turecko (2006), Rusko (2008), Čínu a Tibet (2009), Cookovy ostrovy (2010), Austrálii (2012), Ugandu (2013), Faerské ostrovy (2015), Indonésii (2016), USA (2017) nebo Chile (2019 a 2020). Za tmavou oblohou vycestoval do jižního Tichomoří, jižní Afriky, Chile, na Kapverdské ostrovy nebo do Argentiny, kde byl v roce 2017 okraden[15]. V roce 2014 odcestoval na půl roku na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby za našetřené peníze mohl znovu navštívit Cookovy ostrovy. Na populárním ostrově Aitutaki pořídil pravděpodobně historicky úplně první snímek noční oblohy a celý příběh popsal v knize Dobytí jižního hvězdnatého ráje[16].
Petr Horálek je autorem tří knih: populárně naučné knihy Tajemná zatmění[17] (zevrubný průvodce po zatměních Slunce a Měsíce) z roku 2015 a cestopisu Dobytí jižního hvězdnatého ráje z roku 2016[18]. V roce 2017 připravil ve spolupráci s hudebníkem Milošem Ráblem audiovizuální knihu Nebeské symfonie[19]. V roce 2018 vyšla nová revidovaná verze jeho první knihy Tajemná zatmění s přemluvou Jiřího Grygara a novými snímky profesora Miloslava Druckmüllera.
Astronomii se Petr Horálek věnuje již od dětství díky své babičce[21]. Věnoval se jí nejdříve mimoškolně jako koníčku[22], později aktivně jako člen Astronomické společnosti Pardubice, Astronomické společnosti Hradec Králové, Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti, šéfredaktor serveru Astro.cz mezi lety 2009-2017 a po studiích astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (mezi lety 2007-2011) i profesně. V letech 2010-2012 působil na Astronomickém ústavu AV ČR jako pozorovatel bolidů, v roce 2013 pak jako odborný pracovník na Hvězdárně v Úpici.
Popularizaci astronomie se Petr Horálek začal věnovat na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích v roce 2001 pod vedením Václava Knolla. Připravoval přednášky pro veřejnost, byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a vypomáhal s programem hvězdárny přípravou nejrůznějších výstav, audiovizuálních pořadů nebo pozorovacích akcí vzácných nebeských úkazů pro širokou veřejnost. Při studiích astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně působil jako demonstrátor na Hvězdárně a planetáriu Brno. Na Hvězdárně v Úpici se věnoval přípravě nejrůznějších akcí pro širokou veřejnost. Po návratu z Nového Zélandu v roce 2014 se věnuje zejména přednáškové činnosti pro širokou veřejnost i školní kolektivy[23].
Od roku 2004 napsal přes 340 populárně-astronomických článků[24] pro server Astro.cz, působil také jako redaktor Expresních astronomických informací a autor Českého rozhlasu Leonardo. Ve spolupráci s Českou astronomickou společností připraval tiskové zprávy[25] a prohlášení[26] o významných úkazech na obloze. V roce 2019 se stal novinářem na volné noze a dále informuje o významných úkazech na svém novinářském blogu. Od roku 2020 pracuje na Fyzikálním ústavu v Opavě a také pravidelně přispívá do časopisu Tajemství vesmíru a spravuje facebookový portál Minutky z vesmíru. Vystoupil v několika televizních relacích a dokumentárních filmech[27].
Mezi lety 2010-2012 byl Petr Horálek zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Oddělení meziplanetární hmoty.[28] Jako pozorovatel se věnoval zaznamenávání bolidů na ondřejovské stanici Evropské bolidové sítě pod vedením Pavla Spurného a Jiřího Borovičky. V roce 2013 se účastnil expedice do Ugandy za úplným zatměním Slunce. Pořízená data byla využita k matematickému zpracování prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně[29]. Podobných výsledků pak bylo docíleno[30] během expedice do Wyomingu, USA, v roce 2017 v rámci mezinárodní vědecké expedice Solar Wind Sherpas.[31] V roce 2019 spolu s dalšími fotografy zachytil dopad asteroidu na Měsíc během úplného zatmění Měsíce 21. ledna[32]. Výsledný snímek[33] napomohl k určení vlastností asteroidu i vzniklého kráteru na Měsíci[34].
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
