chemická sloučenina From Wikipedia, the free encyclopedia
Oxid sodný (Na2O) je jediný oxid sodíku.
Oxid sodný | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid sodný |
Anglický název | Sodium oxide |
Německý název | Natriumoxid |
Sumární vzorec | Na2O |
Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1313-59-3 |
PubChem | 73971 |
UN kód | 1825 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 61,978 9 g/mol |
Teplota tání | 920 °C |
Teplota varu | 1 275 °C (rozklad) |
Hustota | 2,270 g/cm3 |
Index lomu | nD= 1,478 - 1,500 |
Rozpustnost ve vodě | reaguje (na NaOH) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | alkoholy (reaguje na alkoholáty) |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,021×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová |
Hrana krystalové mřížky | a=555 m |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −416,1 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 480 J/g |
Standardní molární entropie S° | 75,3 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −376,3 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,177 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R14, R34 |
S-věty | S8, S26, S30, S36/37/39, S45 |
NFPA 704 | 0
3
4
W
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je to za normálních podmínek bílá krystalická látka.[2] Její krystaly, podobně jako krystaly všech oxidů alkalických kovů, mají tzv. antifluoritovou strukturu, což znamená, že pozice aniontů a kationtů v krystalové mřížce jsou zcela obrácené, než je tomu u fluoridu vápenatého (CaF2). Sodíkové kationty tvoří středy tetraedrů, neboť jsou připojeny na 4 atomy kyslíku, zatímco kyslíkové atomy tvoří středy krychle, neboť jsou navázány na 8 sodíkových iontů.[3][4] Za vysokých teplot se rozkládá na peroxid sodný a sodík.[5]
S vodou bouřlivě reaguje za vzniku hydroxidu sodného[5] (je to vlastně jeho anhydrid):
Na2O + H2O → 2 NaOH |
|
Při kontaktu s očima, pokožkou a sliznicí dýchací soustavy je silně dráždivý a zejména prášková forma může snadno způsobit zdravotní potíže. Vdechnutí většího množství dokonce může vyvolat plicní edém.[5]
Tento oxid je možné připravit např. reakcí oxidu dusného se sodíkem:[6]
N2O + 2Na → Na2O + N2 |
|
Taktéž je možné jej připravit tepelným rozkladem uhličitanu sodného:
Na2CO3 → Na2O + CO2 |
|
Oxid sodný se používá jako přísada při výrobě skla pro snížení teploty tavení oxidu křemičitého, který je hlavní složkou skla.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.