Ota II. Olomoucký

Ota II. (1085 – 18. února 1126 Chlumec), zvaný Černý^[1], byl syn Oty I. Olomouckého a Eufémie Uherské. V letech 1107–1110 a 1113–1126 kníže olomouckého údělu a v letech 1123–1125 i kníže brněnského údělu.^[2]

Ota II. Olomoucký
Vítězství Soběslava I. u Chlumce 18. února 1126
Jiná jména	Ota Černý
Narození	1085
Úmrtí	18. února 1126 (ve věku 40–41 let) Chlumec (okres Ústí nad Labem)
Tituly a úřady
Kníže olomouckého údělu
Období	I. 1091–1110 II. 1113-1126
Spolu s	Svatopluk Olomoucký
Předchůdce	I. Boleslav (syn Vratislava II.) II. -
Nástupce	I. - II. Václav I.
Kníže brněnského údělu
Období	1123–1125
Předchůdce	Soběslav I.
Nástupce	Vratislav Brněnský
Vojenská kariéra
Války	Boj o český trůn mezi Soběslavem I. a Otou II. Olomouckým
Bitvy	Bitva u Chlumce (1126)
Dynastie	Olomoučtí Přemyslovci
Manžel/ka	Žofie z Bergu
Děti	Eufemie Olomoucká Ota III. Dětleb Dětleb Svatopluk
Otec	Ota I. Olomoucký
Matka	Eufémie Uherská
Příbuzní	děd Břetislav I. bratr Svatopluk Olomoucký sestra Boleslava sestra Bohuslava bratr Břetislav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S manželkou Žofií z Bergu měl syna Otu III. Dětleba a snad ještě tři další děti, mezi nimi dceru Eufemii.

Podpora bratra Svatopluka

Po otcově smrti (1087) musel Ota odejít s matkou i starším bratrem Svatoplukem Olomouckým do Brna ke strýci Konrádovi I., protože jim Vratislav II. odebral jejich úděl. Po uklidnění situace dostali oba bratři Olomoucko nazpět a roku 1101 podpořili Bořivoje II. při povstání, které proti němu vedl Oldřich Brněnský. Postupně se ale s pražským knížetem znepřátelili a Svatopluk Olomoucký začal usilovat o získání knížecího stolce v Praze, což se mu roku 1107 i podařilo – Bořivoj II. byl vypuzen.

Ačkoli se Bořivoj ihned odvolal k císaři, lennímu pánovi českých knížat, ten rozhodl ve prospěch Svatopluka Olomouckého, protože mu byla slíbena vysoká peněžní částka; Ota II. měl ručit svým pobytem u dvora za její splacení. Zatímco bratr vyjednával u dvora, Ota II. odrazil pokus Bořivojových přívrženců o znovuzískání moci. Svatoplukovi Olomouckému se po návratu do Čech nepodařilo celou sumu získat, Ota II. však nakonec z císařského dvora šťastně uprchl, a císař měl jiné starosti, takže na dluh velkoryse zapomněl.

Roku 1109 byl Svatopluk Olomoucký zavražděn. Ota II. se pokusil získat vládu po něm, avšak předáci ho odmítli a novým knížetem se stal Vladislav I. Ota se načas s novým knížetem sblížil, ale již roku 1110 byl zatčen, uvězněn a byl mu odebrán úděl. Kníže ho propustil až v roce 1113 a kupodivu se opět spřátelili. Dokonce se Ota oženil se švagrovou knížete, Žofií z Bergu (1114). Přátelství a spojenectví se ještě utužilo. Ota se podílel na několika válečných taženích, roku 1123 mu kníže přidal brněnský úděl a určil ho za svého nástupce.

Bitva u Chlumce

Když se Vladislav roku 1125 těžce roznemohl, chtěl Otu II. oficiálně určit za následníka. Ale proti tomu se postavila jeho stará matka Svatava Polská^[3]. Silně na syna naléhala, aby za dědice vyhlásil mladšího bratra Soběslava I., který byl s bratrem znepřátelen a různě mu škodil. Po velkém nátlaku, k němuž se připojil i Svatavin přítel biskup Ota Bamberský, se umírající kníže s bratrem smířil, i když velice nerad.

Zklamaný Ota prchl z Prahy k římskému králi a požadoval nápravu, protože podle seniorátního řádu měl nastoupit na trůn on jako nejstarší v rodě. Lothar III. se domníval, že snadno dosáhne vítězství a získá nového spojence, takže Otovy nároky podpořil. Se Soběslavem se střetli 18. února 1126 v bitvě u Chlumce, která skončila porážkou německého vojska. Při střetnutí Ota bojující v řadách Lotharových rytířů zahynul.

Genealogie

Břetislav I. zm. 10. ledna 1055

Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052

Béla I. Uherský? nar. okolo 1016 zm. 11. září 1063

Ryksa Polská? nar. asi 1018 zm. po 1059

Ota I. Olomoucký zm. 9. června 1086/7

Eufemie Uherská zm. 2. dubna 1111

		Žofie z Bergu 31. květen 1126 OO   1114		Ota II. Olomoucký zm. 18. února 1126
	Ota III. Dětleb nar. 1122  zm. 12. května 1160

Reference

1. ČORNĚJ, Petr. Panovníci českých zemí. 1. vyd. Havlíčkův Brod: FRAGMENT, 1992. 64 s. ISBN 80-901070-5-2. S. 18–20.
2. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43–44.
3. KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Prague : X-Egem, 1996.

Literatura

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
• WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
• ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota II. Olomoucký na Wikimedia Commons
• Ota II. na e-stredovek.cz