Nikolaus Pejacsevich
From Wikipedia, the free encyclopedia
Nikolaus hrabě Pejacsevich z Veröcze (německy Nicolaus Graf Pejacsevich von Veröcze, maďarsky veröczei gróf Pejácsevich Miklós, chorvatsky Nikola grof Pejačević Virovitički) (27. července 1833 Retfala – 6. července 1890 Bad Gastein) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v armádě a vyznamenal se v několika válečných taženích, rychle postupoval v hodnostech a několik let zastával post císařského pobočníka. V bitvě u Hradce Králové přišel o ruku (1866).[1]. Ve vojsku nadále zastával vysoké funkce a v hodnosti generála jezdectva (1883) byl nakonec velitelem 4. armádního sboru v Budapešti (1886–1890). V roce 1887 se stal rytířem Řádu zlatého rouna. Vzhledem k celoživotní službě u jezdectva proslul mimo jiné jako odborník na chov koní a byl také propagátorem dostihových závodů.
Nikolaus hrabě Pejacsevich | |
---|---|
Velitel 4. armádního sboru v Budapešti | |
Ve funkci: 1886 – 1890 | |
Předchůdce | Leopold von Edelsheim-Gyulai |
Nástupce | Rudolf Ferdinand z Lobkowicz |
Generální inspektor jezdectva | |
Ve funkci: 1874 – 1886 | |
Předchůdce | Leopold von Edelsheim-Gyulai |
Nástupce | Leopold von Croÿ-Dülmen |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál jezdectva (1883), polní podmaršál (1875), generálmajor (1870) |
Narození | 27. července 1833 Retfala |
Úmrtí | 6. července 1890 (ve věku 56 let) Bad Gastein |
Titul | hrabě |
Rodiče | Petr Pejačević z Virovitice |
Příbuzní | Ludovika Barbora Pejačevićová a Ladislaus Pejacsevich (sourozenci) |
Profese | důstojník |
Ocenění | Řád zlatého rouna (1887) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |