![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/CrescentBicolorHunterWilson.jpg/640px-CrescentBicolorHunterWilson.jpg&w=640&q=50)
NGC 6888
emisní mlhovina / From Wikipedia, the free encyclopedia
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let.[3] Objevil ji William Herschel 15. září 1792.[4]
NGC 6888 | |
---|---|
![]() Emisní mlhovina NGC 6888 | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | emisní mlhovina |
Objevitel | William Herschel |
Datum objevu | 15. září 1792 |
Rektascenze | 20h 12m 07s[1] |
Deklinace | +38°21′18″[1] |
Souhvězdí | Labuť (lat. Cyg) |
Zdánlivá magnituda (V) | 10[2] |
Úhlová velikost | 18′×13′[2] |
Vzdálenost | 4 700 ly[3] |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 6888 |
Katalog Lyndsové | LBN 203 a LBN 075.51+02.29 |
Jiná označení | NGC 6888, Sh2-105, LBN 203,[2] GC 4561,[4] Caldwell 27[5] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety.[6] Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření.
Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni).[7] Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem.[7]
Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu.[4]