Mojžíř
část města Ústí nad Labem From Wikipedia, the free encyclopedia
Mojžíř (německy Mosern) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice. Nachází se na levém břehu řeky Labe, přibližně 7 km severovýchodně od centra města, a sestává ze tří základních sídelních jednotek – Mojžíř, Veselí a Sídliště Skalka. Při sčítání lidu roku 2011 měl Mojžíř 221 domů se 4 485 obyvateli.[3]
| Mojžíř | |
|---|---|
 Mojžíř a Neštěmice z Kozího vrchu | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Ústí nad Labem |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′50″ s. š., 14°6′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 222 (2021)[1] |
| Katastrální území | Mojžíř (2,49 km²) |
| PSČ | 403 31 |
| Počet domů | 221 (2011)[2] |
  Mojžíř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 98167 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Za zmínku stojí nalezené známky osídlení staré nejméně pět tisíc let.
První písemná zmínka pochází z roku 1352.[3] V Mojžíři se nachází jeden z nejstarších kostelů v Polabí, kostel svatého Šimona a Judy, jehož výstavba začala na sklonku 16. století v místech původního kostela ze 14. století. Do poloviny dvacátého století v obci převažovali čeští Němci.
Vesnický ráz periferní části města narušila výstavba panelového sídliště v průběhu druhé poloviny osmdesátých let 20. století spolu s dalšími novostavbami (základní škola, mateřská škola a jesle, kulturní centrum a samoobsluha).
V roce 1998 začala privatizace bytů na sídlišti. V důsledku toho pak také začalo docházet ke kumulování vlastnictví bytů v rukou lidí, kteří v lokalitě přímo nebydlí.[4] Následně se pak o sídlišti Mojžíř začalo mluvit jako o jedné z hlavních sociálně vyloučených lokalit v rámci města. Začalo zde totiž docházet k pronajímání bytů za extrémní ceny lidem, kteří mají problém získat nájemní bydlení na běžném trhu - typicky se jedná o Romy. V roce 2018 bylo sídliště spolu s Předlicemi a dalšími částmi města vyhlášeno za tzv. bezdoplatkovou zónu, od čehož si představitelé města slibovali snížení ekonomické výhodnosti tohoto typu obchodu s chudobou. Očekávaný efekt se nicméně nedostavil a praxe vedoucí k vytváření ghetta neustala. Mojžíř tak mimo jiné k roku 2019 zůstával nadále částí Ústí nad Labem s nejvyššími cenami nájmů.[5][6]
Na území Mojžíře se nachází tři zvláště chráněná území. Prochází jím hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[7] Nad Veselím se nachází přírodní památka Divoká rokle. Vyhlášena byla roku 2001 na zhruba 2,4 hektarech, a předmětem její ochrany je „unikátní skalní výchoz, který je odlučnou plochou starého sesuvu s odkrytým sledem vulkanogenních hornin úlomkovitého charakteru o mocnosti až 200 m, uložených v mísovité depresi prevulkanického reliéfu“.[8] Posledním chráněným územím, které do Mojžíře zasahuje jen částečně (větší část se nachází na území obce Povrly, respektive jejich části Neštědice), je přírodní rezervace Kozí vrch. Ta byla vyhlášena v roce 1983 na 36,86 hektarech a ochraňuje „významnou krajinnou dominantu labského údolí se všemi geologickými a geomorfologickými fenomény, mikroklimatickými jevy, rostlinnými a živočišnými společenstvy skal, sutí a přirozeného dubohabrového lesa“.[9]
Dále zde rostou tři památné stromy. Všechny exempláře jsou lípy malolisté, či též srdčité (Tilia cordata), a stojí před kostelem,[10] u sídliště[11] a u autobusové zastávky na Hlavní ulici.[12]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 496 obyvatel (z toho 246 mužů), z nichž bylo 34 Čechoslováků, 451 Němců a jedenáct cizinců. Kromě čtrnácti evangelíků a 28 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 714 obyvatel: 93 Čechoslováků, 607 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a třináct cizinců. Převládala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také třicet evangelíků a 129 lidí bez vyznání.[14]
- koupaliště (v současné době nefunkční)
- zatravněné fotbalové hřiště (TJ Topol Mojžíř)
- pobočka Severočeské vědecké knihovny
- hasičská zbrojnice SDH Mojžíř
Kromě přírodních památek v podobě tří zvláště chráněných území (CHKO České středohoří, PP Divoká rokle, PR Kozí vrch), blíže zmíněných v sekci Ochrana životního prostředí, se v Mojžíři nachází řada kulturně-historických památek. Řadí se mezi ně třeba:
- Kostel svatého Šimona a Judy – Kostel pocházející ze 14. století, dochovaný v barokní podobě. Ve východní věži se nachází zvon z roku 1924 od Rudolfa Pernera, původně z kostela sv. Jana Křtitele v Českém Bukově, a zvon z roku 1921 od Richarda Herolda. Další zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela je nezvěstný. Od roku 1995 je chráněn jako kulturní památka.[16]
- Socha svatého Donáta – Nachází se u kněžiště kostela a je kulturní památkou.[17]
- Venkovský dům čp. 24 – Stojí v blízkosti kostela a je chráněn jako kulturní památka.[18]
- Hrad Mojžíř – Asi půl kilometru severovýchodně se na vrchu Strážný nacházejí zbytky malého středověkého hradu.
Obec je spojena s ostatními městskými částmi trolejbusovou (poté zrušena, místo ní jezdí zkrácená autobusová linka MHD č. 57, poté nahrazena trolejbusovou linkou č. 70) a má vlastní železniční zastávku, jež je součástí železničního koridoru tahu na Německo.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
