Remove ads
Původně gotická, v 16. století a v roce 1877 přestavěná, trojlodní orientovaná zděná stavba s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, k jehož východní straně je přistavěna čtyřpatrová hranolová věž. Interiér je plochost From Wikipedia, the free encyclopedia
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Šimona a Judy v Mojžíři je gotická sakrální stavba.[2] Od 27. října 1995 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Kostel svatého Šimona a Judy v Mojžíři | |
---|---|
Kostel sv. Šimona Kananejského a sv. Judy Tadeáše v Mojžíři | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Ústí nad Labem |
Obec | Mojžíř |
Souřadnice | 50°40′54,05″ s. š., 14°6′52,57″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | ústecký |
Farnost | Mojžíř |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Šimon a Juda |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Ulice | Hlavní |
Kód památky | 10933/5-5646 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedná se o původně gotický kostel sv. Šimona a Judy v Mojžíři. Byl postaven ve 14. století, v 15. století zchátral a obnoven byl v roce 1598.[4] Sloužil jako farní kostel pro obce na levém břehu Labe mezi Račím a Kozím vrchem. Z původní stavby se dochovalo zdivo presbytáře s opěrnými pilíři a spodní část východní věže. Klenba se však nedochovala. Roku 1846 byla postavena nová rozměrná loď s plochým stropem a zvonicové patro věže, jejíž střešní helmice s hodinami byla osazena roku 1926. Po devastaci v poválečném období byl kostel v 90. letech 20. století opraven.
Kostel je trojlodní s polygonálním presbytářem a hranolovou věží. Okna jsou půlkruhově zakončená. Fasády jsou členěny pilastry. Na nárožích presbytáře jsou opěráky. Ve věži jsou sdružená půlkruhová okna. Uvnitř je plochý strop.[4]
Zařízení, které se dochovalo, je gotické i barokní a má značnou uměleckou hodnotu.[2] Na bočním oltáři jsou barokní klečící andělé z období kolem roku 1750, kteří pocházejí původně z kostela v Povrlech. Na druhém bočním oltáři je gotická socha Madony z období kolem roku 1515, která pochází z kaple v Lužci. Dále je v kostele pozdně gotická socha sv. Vavřince z poloviny 16. století a barokní socha sv. Floriána z poloviny 18. století. Na postranních oltářích jsou osazeny reliéfy čtyř evangelistů v nikách. Pocházejí z období kolem roku 1600. Kolem starého hlavního oltáře se nacházejí dřevořezby. Na konzole je barokní socha sv. Anny Samotřetí z období kolem roku 1700, která se nacházela původně v kapli v Mírkově. Kamenná křtitelnice na středové polygonální nožce s prstencem má na kalichu geometrický reliéfní ornament. Obraz sv. Šimona a Judy, který se nachází v kostele, pochází z období kolem roku 1730. Je snad dílem B. Kerna. Původně se nacházel na boční stěně presbytáře. Barokní obraz Narození Páně je z období kolem roku 1750 a nachází se na boční stěně presbytáře.[4]
Zvon z roku 1921 je dílem Richarda Herolda.
Při kostele se nachází klenák s datem 1611, který byl přenešen z vrat starého zbořeného dvora. U presbytáře kostela se nachází na hranolovém soklu socha sv. Donáta, která byla přenesena z křižovatky mezi Neštěmicemi a Krásným Březnem. Jedná se o raně barokní práci z období kolem roku 1640. Před domem čp. 58 je na hranolovém soklu s medailónem socha sv. Floriána.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.