Velkomoravský kníže From Wikipedia, the free encyclopedia
Mojmír II. († 906?) byl mezi léty 894–906 čtvrtý a také poslední historicky známý panovník Velkomoravské říše, který pocházel z dynastie Mojmírovců. Datum a místo jeho narození je neznámé. Narodil se po roce 871 jako syn velkomoravského knížete Svatopluka a pravděpodobně jeho manželky Svatožizně. Vlády na Velké Moravě se ujal po smrti svého otce v roce 894. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
| Mojmír II. | |
|---|---|
| Kníže Velkomoravské říše | |
 Mojmír II. – vyobrazení zřejmě z 11. století. | |
| Doba vlády | 894–906 |
| Narození | 9. století nebo 871 Velkomoravská říše |
| Úmrtí | 906 |
| Předchůdce | Svatopluk I. |
| Nástupce | Spytihněv I. (České knížectví) |
| Dynastie | Mojmírovci |
| Otec | Svatopluk I. |
| Matka | Svatožizň? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na velkomoravský knížecí stolec Mojmír nastoupil po smrti svého otce, knížete Svatopluka, v roce 894. Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech, následnících, z historických zdrojů jsou známí pouze dva. První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše.
Po smrti svého otce Svatopluka převzal v roce 894 Mojmír vládu na Velké Moravě. Po převzetí vlády musel řešit celou řadu vážných problémů. Aby získal čas na klidné převzetí vlády, uzavřel v roce 894 mír s východofranským králem Arnulfem. Přesto se mu nepodařilo zabránit odtržení některých jeho otcem připojených oblastí.[pozn. 1] Vnitřní spory na Velké Moravě vedly v roce 896 k rostoucí „politické emigraci“ do Bavorska, což Mojmír považoval za porušení podmínek míru z rok 894. V roce 896 se v Potisí objevují Maďaři a Mojmír jim zde vykazuje sídla. Spolu s Maďary pak Mojmír napadá Arnulfovu Panonii.[1]
Mojmírův mladší bratr, Svatopluk II., dostal po smrti otce pod svou správu lenní nitranské knížectví. Svatopluk II., který byl již předtím v kontaktu s Bavory, navštívil roku 897 Arnulfa a zavázal se být jeho spojencem. Nato Mojmír II. vyslal proti Svatoplukovi II. vojsko, nicméně Mojmír II. sám od Arnulfa utrpěl porážku.
Zároveň s pokračujícími vnitropolitickými spory ztrácela Velkomoravská říše dříve dobytá území. Roku 894 to byla Panonie, kterou dočasně zabrala východofranská říše, Frankové získali vliv i v Čechách, které se po nástupu Spytihněva I. roku 895 od Velké Moravy rovněž odtrhly. V roce 896 zabrali území podél řeky Tisy Maďaři, kteří se vzhledem k tomu, že sídlili v těsném sousedství Velké Moravy, mohli stát velkým nebezpečím.
Na přelomu let 898 a 899 Velkou Moravu napadli Bavoři, kteří se snažili Mojmírovu moc zlomit. Následně Mojmír II. zajal svého bratra Svatopluka, který byl ale brzy osvobozen svými bavorskými spojenci. Svatopluk II. poté společně s Bavory z Velké Moravy odešel.
| „ | Potom však v 898. roce vtělení Páně vznikl mezi dvěma bratry z národa Moravanů, totiž mezi Mojmírem a Svatoplukem i jejich lidem, velmi vážný rozpor a svár, do té míry dokonce, že kdyby byl jeden z nich s to druhého svými silami dostihnout a zajmout, onen by byl nucen podstoupit rozsudek smrti. Tehdy pak král a císař, když se toto dověděl, poslal svá markrabí, totiž Liutbalda a hraběte Ariba a své bavorské velmože společně s ostatními svými věrnými na pomoc té straně, která v něj doufala a k němu se utekla, k jejímu osvobození a ochraně. Oni pak ohněm a mečem, jak jen mohli, své nepřátelé pokořili a pustošíce zemi je pobili. | “ |
| — Fuldské anály[2] | ||
Poté, co se Mojmírovi podařilo konsolidovat poměry na Velké Moravě, vyslal na jaře 899 (nebo snad už v roce 898) poselstvo k papeži do Říma se žádostí o vysvěcení biskupů a obnovu moravské arcidiecéze.[pozn. 2] Nedávno zvolený papež Jan IX. se rozhodl vyslat na Moravu tři své legáty (arcibiskupa Jana a biskupy Benedikta a Daniela), kteří měli znovuvybudovat moravskou církevní organizaci. Ti na Moravě vysvětili arcibiskupa a tři jeho biskupy sufragány.[4] Moravská církevní provincie tak byla plně dotvořena.[5]
O událostech informuje pouze stížný list bavorských biskupů z roku 900. Z něj se ale nedovídáme ani jméno nového moravského arcibiskupa, ani žádné informace o sídlech třech sufraganních biskupů. Historikové většinou předpokládají, že sídlo arcibiskupa se nacházelo někde v centru Velkomoravské říše na jižní Moravě (pravděpodobně ve Valech u Mikulčic případně v aglomeraci Staré Město–Uherské Hradiště). Jedno ze sídel sufragánních biskupství je pak kladeno do Nitry, kde navázalo na starší Wichingovo biskupství. Zbývající dvě biskupství bývají lokalizována například do Olomouce a Krakova,[6][7][8] do horní Panonie a východní Marky,[pozn. 3] případně do Panonie a Zadunajska.[pozn. 4]
Někteří Maďaři se na přelomu 9. a 10. století usídlili přímo na velkomoravském území a v roce 900 dokonce společně s moravskými bojovníky zaútočili na Bavorsko a vyplenili je.
Rostoucí obavy z Maďarů vedly v lednu 901 k uzavření míru mezi Moravany a Bavory.[14] Maďaři pak následujícího roku zaútočili na Moravu, ale byli odraženi. Po tomto moravském vítězství se situace nakrátko uklidnila. V roce 904 byl ale v Bavorsku na hostině zavražděn maďarský velkokníže Kurszán i se svou družinou, což vedlo k dalším bojům.[15] K rozhodujícím střetům mezi Maďary a Moravany došlo pravděpodobně někdy v letech 905–906. Během nich pravděpodobně zahynul jak Mojmír II., tak i elitní knížecí družina a špičky moravské aristokracie.[16] Roku 906 Maďaři podle zprávy Annalisty Saxa znovu zaútočili na Moravu a byli údajně poraženi. Ještě téhož roku se ale maďarský útok opakoval a došlo k definitivnímu zhroucení Velké Moravy. Podle pozdější uherské tradice došlo k bitvě (či bitvám) někde na dnešním Slovensku (snad v okolí Nitry). Při velkém střetu mezi Bavory a Maďary, ke kterému došlo 4. července 907 u Bratislavy, se už Moravané vůbec nezmiňují.[17]
Po rozpadu říše se patrně v omezené míře uchovaly zbytky samostatné státní organizace, v 1. polovině 10. století možná do určité míry závislé na Maďarech. Naznačuje to zpráva z doby kolem roku 942, kdy staří Maďaři, kteří byli zajati v maurském Španělsku, vypovídali o své zemi na severu sousedící s Moravou[18][19] nebo zpráva o Moravanech Al-Mas´údího Rýžoviště zlata a doly drahokamů z r. 947 nebo Knihy ponaučení a přezkoumání téhož autora.[20] O podřízenosti Moravy Maďarům či tributu však žádné zprávy nejsou.[18]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
