český archeolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Luděk Galuška (* 22. února 1960 Uherské Hradiště) je český archeolog, byzantolog a publicista, od roku 2015 vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.[1][2][3]
doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. | |
---|---|
Luděk Galuška (2015) | |
Narození | 22. února 1960 (64 let) Uherské Hradiště Československo |
Národnost | moravská[zdroj?!] |
Sídlo | Ostrožská Nová Ves |
Alma mater | UK v Bratislavě |
Profese | pedagog a archeolog |
Webová stránka | www |
Commons | Luděk Galuška |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dětství prožil v Ostrožské Nové Vsi, maturoval na Gymnáziu Uherské Hradiště.[4] Je absolventem studia archeologie na Filozofické fakultě Komenského univerzity v Bratislavě se specializací na slovanskou archeologii. Specializuje se na raně středověké státní útvary s přihlédnutím k Velké Moravě a na etnogenezi Slovanů.
Po absolvování studia v roce 1983 se stal pracovníkem Prehistorického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, později Archeologického ústavu MZM. Již jako student spolupracoval na výzkumu se svým učitelem Vilémem Hrubým, jehož se po jeho smrti roku 1985 stal nástupcem.[5] Je vedoucím pracoviště Centrum slovanské archeologie se sídlem v Uherském Hradišti a vedoucím archeologických výzkumů v lokalitách Staré Město, Hluk, Ostrožská Nová Ves, Modrá u Velehradu, hradisko svatého Klimenta u Osvětiman. Podporuje využívání moderních vědeckých postupů v archeologii a vede výzkumný projekt, v rámci nějž byl v prosinci 2015 proveden sběr vzorků DNA dobrovolníků z řad obyvatel Uherského Hradiště a okolí se záměrem zjistit metodami genetické genealogie, zda se mezi současnou populací nacházejí osoby rodově spřízněné s původci kosterních pozůstatků pohřbených na Výšině sv. Metoděje.[6][7]
Externě přednáší studentům jako docent středověké archeologie na Masarykově univerzitě v Brně.
Je spoluautorem projektu Archeologický skanzen Modrá – opevněné velkomoravské sídliště středního Pomoraví, realizovaného v roce 2004. Je autorem celé řady studií a článků v odborných časopisech, vydal také několik publikací, z nichž nejznámější jsou Velká Morava (1991), Uherské Hradiště – Sady – křesťanské centrum Říše velkomoravské (1996), Slované – doteky předků (2004). Je též spoluautorem dalších titulů jako Staré Město v proměnách staletí (2000), Velká Morava mezi Východem a Západem (2001), Památník Velké Moravy (2002) a Východní křesťanství (2003). Autorsky se spolupodílel na knihách o historii měst a obcí Uherském Hradišti, Starém Městě, Uherském Ostrohu, Hluku a Ostrožské Nové Vsi.
S výsledky své práce a práce kolegů seznamuje odbornou i laickou veřejnost nejen formou publikační, ale též formou popularizační ve sdělovacích prostředcích. Zaměřuje se na popularizaci archeologie a historie v rozhlase, televizi a tisku (nejčastěji Slovácké noviny, resp. Slovácký deník). Jeho přednášky a besedy o archeologických nálezech ve středním Pomoraví, pořádané spolkem Starý Velehrad v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě se díky zajímavému podání těší nevšednímu zájmu veřejnosti.
Je autorem a spoluautorem řady scénářů tematických výstav a expozic, spoluautorem a odborným spolupracovníkem při přípravě filmových, televizních a rozhlasových relací s tematikou Velké Moravy a raného středověku. Byl odborným poradcem při natáčení filmu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů.
Ve volném čase se též věnuje hudbě, příležitostně vystupuje s kapelou Nezapomeň. Pravidelně se účastní literárních konferencí o víně v Buchlovicích.
V letech 1984–2012 bydlel v Brně, v roce 2019 žil v Ostrožské Lhotě.[8]
V krajských volbách v roce 2012 kandidoval do Zastupitelstva Zlínského kraje z 6. místa kandidátky SPOZ. Vlivem preferenčních hlasů však skončil čtvrtý, a stal se tak zastupitelem.[9] Krátce po zvolení se však mandátu vzdal.
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nezávislý v obvodu č. 81 – Uherské Hradiště. Se ziskem 11,82 % hlasů skončil na 4. místě, a nepostoupil tak ani do kola druhého.[10]
V krajských volbách v roce 2016 neúspěšně kandidoval do Zastupitelstva Zlínského kraje z 3. místa kandidátky SPO.[11]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.