druh návěstidla užívaného v dopravě From Wikipedia, the free encyclopedia
Mechanické návěstidlo je návěstidlo, které má jednu nebo více pohyblivých částí. Změnou polohy této části se mění návěst, kterou návěstidlo dává. Ovládání návěstidla se děje obvykle pomocí drátovodů a ručně ovládaných stavěcích pák, ale například v Německu je rozšířené i poloautomatické ovládání – po průjezdu vlaku se návěstidlo samočinně elektricky přestaví do polohy zakazující jízdu.
Mechanická návěstidla v drážní a silniční dopravě byla inspirována dorozumívacími systémy v námořní dopravě pomocí vlajek a paží. Jednoduché ramenové návěstidlo se na železnici používalo už od poloviny 19. století. Modernější mechanická návěstidla vznikla v 80. letech 19. století. Od počátku byla ovládána drátovody, pro noční provoz byla také vybavována osvětlením. Původní návěstidla měla lampy na řepkový olej, později nastoupil petrolej, svítiplyn a dnes se užívá téměř výhradně elektřina, ačkoli ještě v prvním desetiletí 21. století byla mechanická návěstidla v několika železničních stanicích v České republice osvětlována petrolejovými lampami. Olejové a petrolejové lampy se vytahovaly k ramenům na pomocném lanku přes kladku. Před lampou jsou umístěny skleněné barevné clonky, pohybující se společně s pohyblivou částí návěstidla (ramenem či terčem), čímž je zajištěno svícení noční návěsti příslušné barvy. Některá mechanická návěstidla byla později vybavena reflexním materiálem a osvětlovat je není třeba. Většina mechanických návěstidel na železničních tratích byla nahrazena světelnými návěstidly.
Z roku 1868 je doloženo použití primitivního mechanického semaforu v silniční dopravě na londýnských křižovatkách – semafor měl tvar kříže napodobujícího lidskou postavu s rozpaženýma rukama („stůj“) s možností svěsit obě paže („volno“).[1] V silniční dopravě byly mechanické semafory rovněž nahrazeny světelnými signalizačními zařízeními.
V mechanické podobě se v současné době vyskytují v Česku čtyři druhy návěstidel:
Mechanickými návěstidly jsou opatřeny jen některé železniční stanice či dopravny se starými typy zabezpečovacího zařízení, zejména s návěstidly nezávislými na poloze výměn nebo mechanickým či elektromechanickým zabezpečovacím zařízením. Již od 50. let 20. století jsou mechanická návěstidla nahrazována světelnými návěstidly, v současnosti se v Česku nacházejí již jen na menším počtu míst železniční sítě a jejich počet v souvislosti s drobnějšími či rozsáhlejšími opravami a rekonstrukcemi stále klesá, mechanická návěstidla se nově nezřizují.
Jednoramenná hlavní návěstidla se vyskytují především jako návěstidla odjezdová, oddílová hradel a hlásek, krycí a vjezdová (ve stanicích bez závislosti návěstidle na poloze výměn). Jednoramenná návěstidla dávají návěsti:
Dvouramenná hlavní návěstidla jsou zpravidla návěstidla vjezdová stanic či odboček. Jsou závislá na poloze výměn (výhybek) v železniční stanici. Dávají návěsti:
Jednoramenná i dvouramenná návěstidla mohou být doplněna o pevné žluté vodorovné rameno, které je při návěsti stůj zakryto za horním červenobílým ramenem. Takováto návěstidla se vyskytují jako vjezdová v koncových či odbočných stanicích, ve kterých musí všechny vlaky zastavit. Dávají návěsti:
Mechanické předvěsti jsou zpravidla umístěny na zábrzdnou vzdálenost před mechanickými hlavními vjezdovými, oddílovými či krycími návěstidly a upozorňují na návěst tohoto návěstidla. Dávají návěsti:
Mechanická seřaďovací návěstidla se mohou vyskytovat na vlečkách či železničních stanicích a platí jen pro posun. Jejich návěsti jsou:
Hlavní návěstidla mohou být navíc opatřena elektrickou svítilnou pro návěštění přivolávací návěsti, tvořenou jedním bílým kmitavým světlem nebo třemi bílými světly uspořádanými do trojúhelníka.
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
