dramatická divadelní hra-tragédie Aloise a Viléma Mrštíkových z roku 1894 From Wikipedia, the free encyclopedia
Maryša je dramatická divadelní hra-tragédie Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894. Jde o nejvýznamnější výsledek vzájemné spolupráce bratří Mrštíků a patří k vrcholům jejich tvorby.
Maryša | |
---|---|
Základní informace | |
Autor | Vilém Mrštík a Alois Mrštík |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Námět, který si Alois přivezl z Těšan, původně zamýšlel zpracovat jako román, ale na Vilémův popud jej spolu napsali jako drama. Premiéra Maryši, dramatu o pěti jednáních, byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894 (účinkující v hlavní roli paní Benoniová, v dalších pak pánové Vojan v roli Francka, Slukov jako mlynář Vávra a Mošna v roli Lízala, režie pan Chvalovský), v Brně pak 27. října 1894.
Autoři při vzniku divadelní hry vycházeli (velmi volně) z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, původem z Borkovan, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho však neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovali tři další děti (společně se jim narodilo 7 dětí, z nichž 4 zemřely v dětském věku). Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: „Napsáno drama, prožito větší“. [1] Hra byla v Těšanech poprvé provedena až po smrti bratří Mrštíků v roce 1926.[2][3]
Hra je řazena k tomu nejlepšímu z české realistické dramatické tvorby; dodnes je často uváděna na domácích scénách. Například v Městském divadle Zlín s premiérou 26. dubna 2008 (derniéra 9. března 2010) v režii Martina Františáka, hrají: Petra Hřebíčková (Maryša – za roli byla roku 2008 oceněna cenou Thálie), Dušan Sitek (Lízal), Radoslav Šopík (Vávra).
Příběh řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy; je ostrou kritikou poměrů na vesnici.
Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal („takového lunta!“); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy („budeš sa s ním mět dobře!“) a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu, a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem (otrušík) nasypaným do kávy.
Do děje jsou začleněny kroje, lidové písně. Ve hře je často používáno nářečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu.
Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsal Emil František Burian stejnojmennou operu, která měla premiéru v Brně 16. dubna 1940
Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsali Alena Pešková a Petr Wajsar stejnojmenný balet, který měl premiéru v Plzni (Divadlo Josefa Kajetána Tyla) 14. března 2009. V hlavní rolích Zuzana Hradilová a Ivona Jeličová (Maryša).
Na motivy dramatu bratří Mrštíků režisér Josef Rovenský natočil v roce 1935 stejnojmenný film. V hlavních rolích: Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.