slovenský politik, sociolog, spisovatel a vysokoškolský pedagog From Wikipedia, the free encyclopedia
Martin Bútora (* 7. října 1944, Bratislava) je slovenský politik, sociolog, spisovatel, scenárista, překladatel, vysokoškolský pedagog a diplomat.
Doc. PhDr. Martin Bútora | |
---|---|
Narození | 7. října 1944 (79 let) Bratislava |
Povolání | diplomat, politik, spisovatel, sociolog, novinář a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
Ocenění | Řád Ľudovíta Štúra II. třídy (2002) rytířský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2011) Cena VIZE 97 (2019) Děkovná medaile (2024; Grasalkovičův palác) Medaile za službu demokracii |
Politická příslušnost | Verejnosť proti násiliu |
Manžel(ka) | Zora Bútorová |
Děti | Daniel Bútora |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 1966-1969 byl redaktorem časopisů Echo, Reflex a Kulturní život, v letech 1971-1977 dokumentaristou ve Výzkumném ústavu práce. Po sovětské okupaci v roce 1968 byl v politické nemilosti a v roce 1977 odmítl hlasovat o rezoluci odsuzující Chartu 77. V následujících letech 1977-1988 pracoval jako sociolog a terapeut v protialkoholické poradně a souběžně s tím působil v okruhu nezávislých sociologů a spisovatelů kritizujících komunistický režim.
V době sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů hnutí Veřejnost proti násilí a jako člen Koordinačního centra (KC VPN) byl na jaře roku 1990 spoluautorem a redaktorem volebního programu hnutí Veřejnost proti násilí s názvem Šanca pre Slovensko. V letech 1990–1992 pracoval jako poradce prezidenta ČSFR Václava Havla pro lidská práva a ředitel sekce pro lidská práva v Kanceláři prezidenta ČSFR.
Začátkem 90. let 20. století také vyučoval nejprve na Karlově univerzitě v Praze, kde se v prosinci 1992 habilitoval, později působil na Katedře politologie Trnavské univerzity v Trnavě (1993–1998). V letech 1994-1996 byl předsedou slovenského centra PEN klubu. V letech 1995–1996 byl koordinátorem projektu orální historie lidí, kteří přežili holokaust v Nadaci Milana Šimečky. V roce 1997 se stal spoluzakladatelem a prezidentem slovenského Institutu pro veřejné otázky, kde se s týmem spolupracovníků věnoval kritické reflexi stavu demokracie na Slovensku, patřil mezi hlavní kritiky vlády Vladimíra Mečiara.
V letech 1999-2003 působil jako velvyslanec Slovenské republiky v USA. Jeho hlavní úlohou bylo získat podporu USA pro vstup Slovenska do NATO a rozvíjet vzájemné vztahy v politické, ekonomické a kulturní oblasti. Senát amerického Kongresu ratifikoval vstup Slovenska do NATO poměrem 96 k 0.
Od roku 2003 je analytikem a ředitelem programu ve slovenském Institutu pro veřejné otázky. V roce 2004 byl občanským kandidátem na funkci prezidenta Slovenské republiky (získal 6,51 % hlasů).
Jde o autora třech prozaických knih, televizních a filmových scénářů a překladatele divadelních her.
V roce 2002 mu prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.