Remove ads
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.[2] V rámci mezinárodních srovnání bývá hodnocena jako nejlepší vysoká škola v Česku.[3] Založil ji roku 1348 český král Karel IV., po němž je pojmenována.
Univerzita Karlova | |
|---|---|
| Univerzita Karlova | |
| latinsky Universitas Carolina | |
 Znak | |
 Vstupní dvůr v historickém jádru Karolina s Velkou aulou podle návrhu Jaroslava Fragnera. | |
| Zkratka | UK |
| Datum založení | 7. dubna 1348 |
| Typ školy | veřejná |
| Vedení | |
| Rektorka (seznam) | prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. |
| Prorektor pro informační technologie | prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph.D. |
| Prorektor pro vnější vztahy | doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D. |
| Prorektorka pro studijní záležitosti | prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. |
| Prorektorka pro zahraniční záležitosti | prof. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D. |
| Prorektor pro koncepci a kvalitu studia | doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D., MBA |
| Prorektor pro akademické kvalifikace | prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. |
| Prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost | prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. |
| Prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj | MUDr. Josef Fontana, Ph.D. |
| Kvestor | Mgr. Martin Maňásek |
| Kancléř | Mgr. Petra Štanclová |
| Předseda AS | JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. |
| Počty akademiků (k roku 2020[1]) | |
| Bakalářských studentů | 18 531 |
| Magisterských studentů | 24 301 |
| Doktorandů | 6 676 |
| Studentů celkem | 49 508 (2020) |
| Další informace | |
| Počet fakult | 17 |
| Rozpočet | 10,675 mld. Kč (r. 2018) |
| Sídlo | Praha |
| Adresa | Ovocný trh 560/5, Praha, 110 00, Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′18,24″ s. š., 14°24′13,32″ v. d. |
| Členství | Coimbra Group EUA Europaeum UNICA |
| http://www.cuni.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Univerzita Karlova je jednou z nejstarších evropských univerzit, konkrétně je nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. Univerzita byla nejprve podřízena panovníkům českých zemí, teprve později státu. Ve 20. století zažila značný rozkvět, který byl ale negativně ovlivněn nacistickou okupací a komunistickým režimem. Právě studenti Univerzity Karlovy pak sehráli důležitou roli při sametové revoluci, jež vedla k pádu komunistického režimu a následnému vytváření demokratického státu.
Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult, 4 vysokoškolské ústavy, 4 účelová zařízení a 5 dalších specializovaných pracovišť. Univerzita nesídlí v jednom kampusu, většina jejích součástí je umístěna v různých částech Prahy, pouze tři fakulty se nachází v jiných městech, a to Lékařská fakulta v Plzni, Lékařská fakulta v Hradci Králové a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Kromě českých studentů na ní studuje také řada zahraničních. Její absolventi dosahují nejvyšší uplatnitelnosti na trhu práce z českých vysokých škol.[4] Univerzita poskytuje sociální a ubytovací stipendia a podporu studentům se speciálními potřebami, stejně jako možnost ubytování a stravování ve svých zařízeních, aby zpřístupnila studium i studentům se znevýhodněním.[5]
Univerzita Karlova se od svého založení podílí na formování českého sociálního a kulturního života. Z jejích absolventů se rekrutují přední osobnosti kultury, byznysu i politiky. Řada jejích absolventů uspěla i v globálním měřítku a dosáhla vědecké excelence. Vystudovali ji i někteří nositelé Nobelových cen jako biochemik Carl Ferdinand Cori, biochemička Gerty Coriová či chemik Jaroslav Heyrovský, slavní spisovatelé jako Karel Čapek či Franz Kafka i politici jako československý prezident Edvard Beneš, první předseda vlády Československa Karel Kramář i zakladatel Československé republiky a její první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Remove ads
Středověká, stavovská a jezuitská univerzita
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740).
Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349.[6] Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské.
Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé v té době rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní, polský Slezany, Poláky a Rusy, saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.[7]
Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit univerzitu v Lipsku. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta se stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.
Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 císař Ferdinand III. prosadil dohodu všech stran o vytvoření jedné univerzity Karlo-Ferdinandovy se čtyřmi fakultami, přičemž fakulta filosofická a teologická zůstala ve správě jezuitů, arcibiskup byl potvrzen ve funkci kancléře, kterou však v praxi obvykle vykonával rektor.
Osvícenský absolutismus
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (1740–1918).
Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Leopold Lev z Thun-Hohensteinu novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou.[8] Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé univerzitě působili například vědci Ernst Mach, Christian Doppler a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen, na české také pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Československá republika
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (1918–1945).
Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. lex Mareš), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.
Po roce 1945
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945).
V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK,[9] řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Věda a výzkum byly z velké části převedeny do Akademie věd. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955). Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Některé obory si přesto udržely jistou úroveň i prestiž.
Po tzv. sametové revoluci v r. 1989, o niž se přičinili i pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže se řada fakult začala potýkat s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se začal klást na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (více než třetina připadla na Akademii věd ČR, zbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR).
Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku 1990 nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město,[10] jak bylo určeno už zákonem o poměru pražských univerzit z roku 1920. Ovšem až v roce 2016 byl zákon o vysokých školách novelizován tak, že název školy se skutečně od září téhož roku změnil pouze na „Univerzita Karlova“ bez dodatku označujícího její sídlo.[11]
Po roce 2000
K 31. prosinci 2009 studovalo na UK již 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců.[12] Z celkem 12 474 zaměstnanců bylo asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.[13] Rozpočet univerzity činil v roce 2009 již přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet),[14] v roce 2018 to bylo 10,675 mld. Kč.
Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický h-index vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.[12] V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.
Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování (Koleje a menzy, KaM),[15] vydavatelská činnost (nakladatelství Karolinum) a knihovny. Celkový knihovní fond činí přes 4,66 mil. svazků.[16] 17 fakult UK pak připravuje odborníky pro širokou oblast:
- humanitních a společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, žurnalistika a knihovnictví, teologie a věd o umění,
- přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,
- lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie,
- sportu.
V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.
Kultura, sport, spolky
Na univerzitě působí desítky studentských organizací. Při univerzitě působí tři hudební sbory: Sbor Univerzity Karlovy, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy a Smíšený pěvecký sbor Univerzity Karlovy a jeden orchestr (Orchestr Univerzity Karlovy).[17] Uděluje Medaili Emanuela Bořického a Bolzanovu cenu.
UK má také vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál UKáčko.cz a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex.
Technologický transfer
Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague[18], čímž se zařadila mezi jiné zahraniční univerzity, na kterých podobný model technologického transferu již úspěšně funguje.[19][20][21] Univerzita Karlova je první vysokou školou, která jej uplatnila v České republice.
Ke konci roku 2020 již vznikly první 3 spin-off společnosti Univerzity Karlovy, a to Charles Games (vývoj a distribuce počítačových her a studentský inkubátor)[22][23], LAM-X (vývoj nových světlem aktivovaných nanomateriálů)[24][25] a GeneSpector (vývoj a distribuce kitů pro diagnostiku virových onemocnění).[26][27]
V roce 2022 má univerzita již celkem 8 spin-off společností.
Remove ads
Mezi původní čtyři fakulty Univerzity Karlovy patřily: právnická, lékařská, teologická (nyní katolická teologická) a artistická (nyní filozofická). Dnes UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni.
Katolická teologická fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy (KTF UK) je jednou ze tří teologických fakult univerzity.
Evangelická teologická fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Evangelická teologická fakulta se zavazuje k pozornosti vůči biblickému svědectví a k naslouchání dědictví české i evropské reformace a ke snaze uvádět obé do rozhovoru s tradicemi křesťanské ekumeny a s myšlenkovými a duchovními proudy dnešního lidstva. (Statut ETF UK)
Husitská teologická fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (HTF UK) je jednou ze tří teologických fakult této univerzity. Fakulta byla otevřena zájemcům poprvé v akademickém roce 1921/1922. Tehdy nesla název Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká. Roku 1990 byla začleněna do UK.
Právnická fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Právnická fakulta Univerzity Karlovy.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo. Je jednou ze čtyř původních fakult této univerzity, založena byla spolu s ní už v roce 1348. Od roku 1372 se oddělila v samostatnou právnickou univerzitu, která zanikla počátkem husitských válek. Fakulta byla obnovena až roku 1624 a současná právnická fakulta se navíc odvozuje od rozdělení celé univerzity na českou a německou roku 1882.
1. lékařská fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy. Jde o přímou pokračovatelku původní lékařské fakulty, která byla součástí univerzity již od jejího založení králem Karlem IV. (spolu s fakultou artistickou - později filosofickou, právnickou a teologickou). Ve znaku fakulty je pelikán, symbol lékařství, který obětavě krmí svá mláďata. Děkanát sídlí v Kateřinské ulici, většina teoretických ústavů se nachází v oblasti Karlova náměstí a Albertova. Kliniky jsou pak součástí několika pražských nemocnic, zejména Všeobecné fakultní nemocnice, dále Ústřední vojenské nemocnice, Nemocnice na Bulovce, Thomayerovy nemocnice v Krči nebo Fakultní nemocnice v Motole.
2. lékařská fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je jednou ze tří pražských fakult, které se hlásí k tradici původní lékařské fakulty univerzity založené v roce 1348. Rozhodnutím Ministerstva vysokých škol ČSR došlo v roce 1953 k rozdělení lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty, včetně Fakulty dětského lékařství se sídlem v Motole. Transformace jejího charakteru následovala po sametové revoluci v roce 1990, kdy se uskutečnila změna názvu na 2. lékařskou fakultu UK.
3. lékařská fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. LF) byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci od roku 1990.
Lékařská fakulta v Plzni
Podrobnější informace naleznete v článku Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy.
Lékařská fakulta v Plzni je jednou ze tří fakult UK, které nesídlí v Praze (dvě další se nacházejí v Hradci Králové). Výuka studentů a vědecký výzkum probíhají v úzké spolupráci s Fakultní nemocnicí Plzeň.
Lékařská fakulta v Hradci Králové
Podrobnější informace naleznete v článku Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy.
Královéhradecká lékařská fakulta navazuje na místní pobočku původní Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která byla založena v Hradci Králové dekretem prezidenta republiky v roce 1945. Ta byla v roce 1951 zrušena a na jejím místě byla rozkazem prezidenta republiky zřízena Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně. I toto opatření však nebylo trvalé a již po sedmi letech byla z lékařské akademie vytvořena samostatná lékařská fakulta, která byla začleněna do Univerzity Karlovy (Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně byla v roce 1988 obnovena a v roce 2004 se z ní stala Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany).
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Podrobnější informace naleznete v článku Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy.
Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové byla založena v roce 1969 nařízením vlády číslo 100/1969 Sb. Oficiální slavnostní otevření fakulty s imatrikulací prvních 51 studentů se uskutečnilo dne 24. ledna 1970. Generální návrh urbanistického řešení školního areálu kolem ulice Akademika Heyrovského vytvořil Karel Schmied starší.
Filozofická fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348. Ve více než sedmdesáti oborech studuje přes 8000 studentů vyučovaných 700 pedagogy, mezi něž patří světové osobnosti jako překladatel Martin Hilský, teolog Tomáš Halík a egyptolog Miroslav Verner. V minulosti zde působil například Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Karel Čapek, Jan Patočka či Ernst Mach.
Přírodovědecká fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty. V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.
Matematicko-fyzikální fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (zkratka MFF UK, známá i jako Matfyz) se skládá z budov, které se nachází na pěti místech v Praze – v profesním domě na Malé Straně, na Karlově, v Karlíně, Troji a Hostivaři. Fakulta vznikla 1. září 1952 vyčleněním z Přírodovědecké fakulty. Kromě fyzikálních a matematických oborů se na MFF UK vyučuje i informatika. Fakulta se pravidelně umisťuje na vysokých pozicích v nejrůznějších českých i zahraničních žebříčcích hodnocení vysokých škol.
Pedagogická fakulta
Podrobnější informace naleznete v článku Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (zkratka PedF UK) vznikla v listopadu 1946 na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše a zákona o zřízení pedagogických fakult na všech tehdejších univerzitách.
Fakulta sociálních věd
Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.
Fakulta sociálních věd byla ustavena 1. června 1990 jako nástupce v sedmdesátých letech zrušené Fakulty sociálních věd a publicistiky. V roce 1993 došlo k organizačnímu rozčlenění fakulty na instituty a o rok později přibyl k původním čtyřem (Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Institut ekonomických studií, Institut sociologických studií, Institut politologických studií) ještě Institut mezinárodních studií.
Fakulta tělesné výchovy a sportu
Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) vzdělává a vychovává odborníky v oblasti sportu, tělesné výchovy, fyzioterapie a managementu sportu. Je to jedna z nejmladších fakult Univerzity Karlovy.
Fakulta humanitních studií
Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) je nejmladší fakulta UK, vznikla 1. srpna 2000 z Institutu základů vzdělanosti (IZV) téže univerzity a sídlí v Praze. Nabízí studium v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském studiu v řadě humanitních a společenskovědních oborů, některé z nich i v cizích jazycích.
Další pracoviště
Vysokoškolské ústavy
Jiná pracoviště
- Ústav výpočetní techniky
- Centrum pro přenos poznatků a technologií
- Ústav jazykové a odborné přípravy
- Ústřední knihovna
- Agentura Rady vysokých škol
Účelová zařízení
- Koleje a menzy
- Arcibiskupský seminář
- Nakladatelství Karolinum
- Správa budov a zařízení
- Sportovní centrum
Výzkumná pracoviště zřizovaná společně s Akademií věd
- BIOCEV
- Centrum biblických studií
- Centrum medievistických studií
- Centrum pro teoretická studia
Dceřiná společnost
Podrobnější informace naleznete v článku Charles University Innovations Prague.
Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague jakožto z univerzity vyčleněnou agenturu pro technologický transfer za účelem zrychlení a zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu, a to formou zastupování univerzity v jednáních s obchodními partnery z aplikační sféry o licencích či prodeji duševního vlastnictví. Jedním z modelů technologického transferu je také zakládání takzvaných spin-off společností, které se věnují rozvoji z univerzity vzešlého duševního vlastnictví. CUIP se vedle své primární role technologického transferu v rámci Univerzity Karlovy nyní věnuje také spolupráci na transferu z dalších akademických a vědeckých institucí pro posílení spolupráce mezi českými univerzitami v oblasti přenosu poznatků a technologií.
Remove ads
Univerzita Karlova patří mezi 1 % nejlepších světových univerzit.[28][29] Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve Střední a Východní Evropě, soutěžící o jedno z předních míst s nejlepší ruskou univerzitou, Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.[30][31] Karlova univerzita se umístila na 31. místě mezi univerzitami států BRICS a jiných států mimo tzv. západní svět podle hodnocení londýnského deníku The Times, přičemž Varšavská univerzita byla ohodnocena jako 23.[32]
Univerzitu Karlovu dlouhodobě vyhodnocuje organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu střední a východní Evropy a v celosvětovém žebříčku ji zařadila v roce 2020 na 201.–300. místo.[33] Žebříček QS World University Rankings, k v roce 2020 ji zařadil v roce 2022 na 266. místo.[34] Oba žebříčky ji označují za nejlepší vysokou školu v České republice[35].
V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2022 jako 301.–400. mezi univerzitami celého světa hodnocenými dle Academic Ranking of World Universities (tzv. Šanghajský žebříček), jako 233. z 500 univerzit v QS World University Rankings, jako 401.-500. z 800 univerzit hodnocených v Times Higher Education World University Rankings (výsledek z roku 2015)[36] a jako 485. dle CWTS Leiden Ranking, zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže:[37]
| Rok | Šanghajský žebříček (změna) | QS Ranking (změna) | Times Ranking (změna) | Leiden Ranking (změna) |
|---|---|---|---|---|
| 2019 | 201–300 | 317 | 401–500 | 179 |
| 2020 | 201–300 (▬) | 291 (▲ 26) | 401–500 (▬) | 187 (▼) |
| 2021[38] | 201–300 (▬) | 260 (▲ 31) | 401–500 (▬) | 194 (▼) |
| 2022 | 301–400 (▼)[39] | 266 (▼) | 501–600 (▼) | 197 (▼) |
V QS žebříčku dle předmětů patří Karlova univerzita mezi 51-100 nejlepších univerzit na světe v geografii a lingvistice[40].
| QS Subject | 2011 | 2013 | 2018 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|
| Natural Sciences | 174 | 208 (▼) | 197 (▲) | 228 (▼) | 165 (▲) |
| Engineering & Technology | 325 | 398 (▼) | 401-450 (▼) | 401–450 (▬) | 382 (▲) |
| Arts & Humanities | 184 | 137 (▲) | 193 (▼) | 189 (▲) | 141 (▲) |
| Social Sciences & Management | 229 | 252 (▼) | 302 (▼) | 286 (▲) | 264 (▲) |
| Life Sciences & Medicine | 250 | 246 (▲) | 219 (▲) | 224 (▼) | 159 (▲) |
V QS Sustainability Rankings 2023 zaujala Karlova univerzita celosvětově 161.–170. místo, první mezi českými univerzitami.[41]
Remove ads
- Leopold Hasner von Artha (1818–1891), politik
- Edvard Beneš (1884–1948), sociolog a 2. prezident Československa
- Václav Bělohradský (* 1944), filozof a sociolog
- Bernard Bolzano (1781–1848), matematik a filozof
- Max Brod (1884–1968), německy píšící pražský spisovatel
- Carl Ferdinand Cori (1896–1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny
- Gerty Coriová (1896–1957), biochemička, nositelka Nobelovy ceny
- Karel Čapek (1890–1938), spisovatel
- Eduard Čech (1893–1960), matematik
- Václav Černý (1905–1987), literární vědec
- Josef Dobrovský (1753–1829), filolog a historik
- Prokop Drtina (1900–1980), právník a politik
- Max Dvořák (1874–1921), historik umění
- Karel Engliš (1880–1961), ekonom
- Karel Farský (1880–1927), teolog
- Jan Gebauer, (1838–1907), lingvista
- Ernest Gellner (1925–1995), sociolog
- Jiří Grygar (* 1936), český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy
- Jaroslav Heyrovský (1890–1967), chemik, nositel Nobelovy ceny
- Václav Hlavatý (1894–1969), matematik
- Antonín Holý (1936-2012), chemik
- Milada Horáková (1901–1950), právnička a politička
- Ivan Horbaczewski (1854–1942), chemik a politik
- Bohumil Hrabal (1914–1997), spisovatel
- Miroslav Hroch (* 1932), historik
- Jan Hus (asi 1371–1415), náboženský myslitel a reformátor
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), teolog
- Jan Janský (1873–1921), objevitel krevních skupin
- Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel
- Josef Jireček (1825–1888), slavista a historik
- Josef Jungmann (1773–1847), bohemista
- Franz Kafka (1883–1924), spisovatel
- Karel I. (1887–1922), poslední císař rakouský a král český a uherský
- Miroslav Katětov (1918–1995), matematik
- Egon Erwin Kisch (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinář
- Mistr Klaret (1320–1370), teolog a lexikograf
- Václav Kliment Klicpera (1792–1859), spisovatel
- Luboš Kohoutek (1935–2023), astronom
- Jan Stanislav Kolár (1896–1973), herec, režisér
- Jaromír Korčák (1895–1989), geograf, demograf a statistik
- Viktorin Kornel ze Všehrd (1460–1520), právník
- František Kovář (1888–1969), teolog
- Karel Kramář (1860–1937), právník a politik
- Jiří Krupička (1913–2014), geolog a spisovatel
- Křišťan z Prachatic (1370–1439), astronom a lékař
- Milan Kundera (1929–2023), spisovatel
- František Lexa (1876–1960), egyptolog
- Johann Josef Loschmidt (1821–1895), chemik
- Lukáš Pražský (1460–1528), teolog
- Karel Hynek Mácha (1810–1836), básník
- Jan Marcus Marci (1595–1667), lékař
- Vilém Mathesius (1882–1945), lingvista
- Milan Mixa (1875–1959), lékař
- Jan Mukařovský (1891–1975), literární vědec
- Jan Patočka (1907–1977), filosof
- František Martin Pelcl (1734–1801), bohemista
- Georg Placzek (1905–1955), fyzik
- Karel Poláček (1892–1945), český spisovatel, novinář a filmový scenárista
- Leopold Pospíšil (1923–2021), česko-americký právník a antropolog
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog
- Emanuel Rádl (1873–1942), biolog a filosof
- Alois Rašín (1867–1923), ekonom a politik
- Ladislav Smoljak (1931–2010), učitel, redaktor, scenárista, herec a režisér
- Milada Součková (1898–1983), spisovatelka
- Antonín Stecker (1855–1888), cestovatel
- Ferdinand Stolička (1838–1874), paleontolog
- Pavel Stránský (1583–1657), spisovatel a politik
- František Xaver Šalda (1867–1937), spisovatel a kritik
- Ota Šik (1919–2004), ekonom
- František Šmahel (*1934), historik
- Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), spisovatel
- Josef Šusta (1874–1945), historik
- Dominik Tatarka (1913–1989), spisovatel
- Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), historik
- Peter Tomka (* 1956), slovenský právník a diplomat
- Dušan Třeštík (1933–2007), český historik a publicista
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel
- Michal Viewegh (*1962), spisovatel
- Jan Campanus Vodňanský (1572–1622), humanista
- Petr Vopěnka (1934-2015), matematik a filosof
- Jiří Weil (1900–1959), spisovatel
- René Wellek (1903–1995), literární historik
- Max Wertheimer (1880–1943), psycholog
- Petr Zenkl (1884–1975), politik
Remove ads
Související informace naleznete také v článku Rektor Univerzity Karlovy.
Kolegium rektorky představuje stálý poradní orgán rektora:[44]
- prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. – rektorka, profesorka Ústavu histologie a embryologie LFP UK
- MUDr. Josef Fontana, Ph.D. – prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj, odborný asistent Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK
- prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. – prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost, profesor Katedry financí a kapitálových trhů IES FSV UK
- prof. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D. – prorektorka pro zahraniční záležitosti, profesorka Ústavu románských studií FF UK
- prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. – prorektor pro akademické kvalifikace, vedoucí Katedry právních dějin PF UK
- prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. – prorektorka pro studijní záležitosti, zástupkyně vedoucího Katedry biochemie PřF UK
- doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D., MBA – prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání, přednosta Ústavu patofyziologie 3. LF UK
- prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph.D. – prorektor pro informační technologie, zástupce vedoucího Katedry softwarového inženýrství MFF UK
- doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D. – prorektor pro vnější vztahy, docent Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
- Mgr. et Mgr. David Hurný – člen kolegia rektorky pro rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků
- Mgr. Jan Jindra – člen kolegia rektorky pro eGovernment a bezpečnost
- prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. – členka kolegia rektorky pro 4EU+, zakladatelka Katedry evropských studií IMS FSV UK
- PhDr. Ing. Marie Vymazalová, Ph.D. – členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj, odborná asistentka Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK
- Martin Čihák – zástupce studentů Akademického senátu UK
- Mgr. Martin Maňásek – kvestor
- Mgr. Petra Štanclová – kancléřka Univerzity Karlovy
- JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. – předseda Akademického senátu UK, odborný asistent Katedry správního práva a správní vědy PF UK
Remove ads
Model Karolina z roku 1711
Vstupní dvůr Karolina podle návrhu Jaroslava Fragnera
Karolinum, Aula maxima
Dvorana Právnické fakulty podle návrhu Jana Kotěry
Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998)
Budova 3. lékařské fakulty, Vinohrady
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads